Sladký jako cukrkandl <3

5

"Takže, Grelle... Jak ses stal smrtkou?"

"To nesmím prozradit, máme to ve smlouvě, že dokud tam děláme, nesmíme o tom nikomu říct. Víte, je o to celkem zájem." 

To přesně Ciel čekal.

"Takže tu pro tebe máme úkol!" řekl natěšený Ciel.

"Co kdybys nám třeba zatančil se Sebastianem tango a u toho ještě broukal melodii?"

"Huhu, to není žádný problém!" kasal se Grell a vrávoravě se postavil na nohy, účinky opia stále přetrvávaly. Sebastian také nic nenamítal a postavil se s úsměvem na tváři, což Ciela naprosto vytáčelo, ale napovrch se tvářil klidně. Jediné co jej prozrazovalo, bylo tepání v žilce na spánku.

"Jdeme na to, plyšáčku." usmál se Sebastian a postavil se naproti Grellovi. Grell zaujal pozici dámy a už to jelo, bylo to peprné tango, do té doby než dostal Grell hlavou o podlahu při jednom záklonu. Maylene s Cielem se mu samozřejmě začali neovladatelně smát, ale Grell to přešel. Přece jenom to zas tak nebolelo (účinek opia). Sebastian si okamžitě své chyby všimnul, Grella narovnal a bouli mu pofoukal, jak se to dělá malým dětem.

"Bolí tě to moc, myšičko?"

"Ani né, stromečku..."

"No... myslím... že to... už nám... stačí..." řekl Ciel v záchvatu smíchu."Točíš, Grelle!"

Grell se vyzývavě usmál na Sebastiana a položil láhev tak aby na něj ukazovala.

"Takže kostičko, co tě vzrušuje?" vyzvídala rudovlasá smrtka a přímo nadskakovala s nedočkavostí odpovědi.

"To neplatí, květináčku, musíš tu lahev roztočit." Poopravil ho Sebastian a Grell se napůl smutně a napůl kysele zašklebil.

"Tak jo no," souhlasil neochotně a roztočil lahev. Po pár otočkách dopadla na Maylene. Maylene zrudla a Grell zklamaně povzdechl. Chtěl, aby to byl Sebastian.

"Hmm... takže... třeba... Řekni nám, koho miluješ!" Maylene zrudla ještě víc, pokud to bylo možné a vypravila ze sebe jen;

"Chci úkol!"

"Hmm, proč nikdo nechce odpovědět na otázky? No, nevadí. Tak co pro nás uděláš... Co takhle projížďka na Plutovi?"

"Cože?" vyjekli všichni překvapením.

"Projedeš se na Plutovi po zahradě..." zněla Grellova odpověď.

Tenhle nápad nebyl moc dobrý, Pluta dokázal zkrotit pouze Sebastian a nikdo neměl zájem vidět Maylene spálenou na uhel nebo s polámanými kostmi na zemi.

"Maylene, prosím zodpověz tu otázku." požádal znuděně Ciel. 

Služka chtěla odmítnout, jenže to pánovi nemohla. Navíc bylo nadmíru zarážející, že použil slovo "prosím". To Ciel Phantomhive obvykle nedělá, nedokázala mu nevyhovět.

"Ano, pane," přikývla, sklopila hlavu, oči všech přítomných na ni byly upřené "jenže... j-já nikoho nemiluji!"

"Tak kdo se ti líbí?!" popostrkoval a pošťuchoval ji Grell. Maylene zvedla pohled a utkvěla jím na Sebastianovi, na pár vteřin, nikdo to nemohl postřehnout krom démona a smrtky, i když smrtka se právě hrabala Sebbymu v hlavě aby zjistila, jestli nemá vši. Tudíž to viděl jen Sebastian a na zlomek vteřiny jí věnoval velmi hřejivý úsměv.Sebastian se rozhodl Maylene trochu pomoct. Nechtěl vidět rvačku mezi rozzuřenou služebnou a zfetovaným Grellem.

"Hmm, mám hlad, co kdybychom si dali pauzu a já bych zatím přinesl svačinu, co na to říkáš, delfínku?"

"To by bylo super, žraločku!" Sebastian se na Grella zářivě usmál a odběhl do kuchyně. Tam si dával celkem na čas, nechával Maylene čas na rozmyšlení. Připravil čajík a k tomu zákusek ve tvaru lahve s nápisem 'Na koho asi ukážu'. Mezitím konverzace v pokoji vázla. Grell si pohrával se svým hárem na hlavě, Ciel se nudil a Maylene si okusovala nehty nervozitou. Netušila, co má dělat. Nemohla tady přece přede všemi říct, že miluje Sebastiana. Musela podat nějakou neutrální odpověď. Sebastian se vrátil zpět i se zákuskem a čajem.