Sladký jako cukrkandl <3

2

Ciel právě otíral své upocené čelo a propaloval naštvaně Sebastiana pohledem. Ovšem byl to bizarní výjev; Sebastian nesoucí rudovlasou smrtku, která se k němu až nápadně moc tulila a zároveň zpívala jakousi pochybnou nemravnou písničku (a že to nebylo hezké, zpívala pěkně falešně) a mladý pán Ciel táhnoucí se za nimi. Vypadalo to, že si vykašle plíce, ale přesto se překonával, viděl v očích Sebastiana ten škodolibý pobavený a pohrdlivý výraz a nechtěl mu dopřát to potěšení, že by jej požádal o to, aby ho nesl.
A přece si za to mohl sám, myslel si, že to bude rozhodně větší zábava - chtěl využít svého dluhu vůči Grellovi k tomu aby se pobavil, dal Grellovi jeden den a dovolil mu dělat si s jeho komorníkem, co uzná za vhodné...Už byli skoro na místě. Sebastian držel Grella jen jednou rukou, aby mohl otevřít bránu. Ještě že je démon - říkal si v duchu. Jakmile vešli na pozemky panství, přiběhl k nim nadšený Pluto, který se okamžitě vrhnul na Sebastiana. Ten neudržel rovnováhu a i s Grellem skončil na zemi. Pluta to však neodradilo od toho, aby mu oblízal obličej a dožadoval se láskyplného pohlazení. Sebbymu se podařilo ho ze sebe sundat, zvednout se a při tom ještě ze země zvednout rozpláclého Grella. Toho důkladně oprášil, aby Ciel neměl ještě nějaké kecy a nakonec musel pořádně podrbat Pluta za ušima. Z kapsy vytáhl ještě jeden jeho milovaný keksík, který zahodil hodně daleko od nich. Nadšený Pluto se za ním hned rozběhl.

"No, tak to bychom měli. Hluboce se omlouvám za Pluta..."

"Ten je tááák dokonalý, úúú!" rozplýval se Grell a pronásledoval Pluta pohledem až za roh sídla. Ciel vypadal na zhroucení, ale snažil se tento fakt popřít, poslední co chtěl je, aby projevil nějakou slabost, už jich beztak projevil až moc. Chudákovi se dělali mžitky před očima, když vzal Sebby Grella!dobrovolně! za ruku a vedl ho do sídla.

"Mladý pane, je vám dobře?" ani se neotočil a pokračoval v chůzi vpřed.

"Jistě, nedělej si starosti Sebastiane," podotknul mladý pán naoko znuděně a pomalu se vlekl do panství a sledoval démona, který kráčel ruku v ruce se smrtkou.Když vešli do sídla, hned u dveří narazili na ostatní služebné. Finni, Maylene i Bard na tu podivnou dvojku zírali s nevkusně otevřenou pusou, jen Tanaka dál posrkával svůj milovaný čaj.

"Kdo - kdo to je?" vykoktala ze sebe překvapená Maylene.

"Představuji vám dnešního hosta Grella Sutciffa. Mám dnes za úkol, splnit mu jakékoliv přání a postarat se o jeho pohodlí. Proto není v mých silách postarat se zároveň o chod zbytku sídla, takže je to dnes na vás..."

"Cože?!""Na nás?" "Jupí!!!" "Ho, ho, ho!"Tak nějak zněla odpověď všech čtyř.

"Ty jsi tak dokonalý Sebbíku! A jak úžasně umíš dávat rozkazy!" řekl nadšeně Grell a láskyplně Sebastiana objal. Ten se na něj jen sladce usmál. Vevnitř to v něm však vřelo, na tyhle kecy si prostě nezvykne! Ne, dnes si to prostě užije a pomstí se tím pánovi Cielovi. To ho uklidnilo. Služební na ně jen nechápavě zírali.

"Pan Sebastian mu tohle dovolí? A ještě se na něj tak hezky usmívá? Kdo to kdy viděl?" šeptali si mezi sebou. Ciel sledoval celou tu podívanou o kus dál. Nechápal to - Sebastianovi to nevadí? To mi kazí plány i zábavu! Chudák Maylene na tom byla ještě hůř, Sebastian byl totiž její skrytá platonická láska, a teď tohle. Nikdy jí nevěnoval tak sladký úsměv, nikdy ji k sobě tak nepřivinul... zkrátka a dobře měla jistou chuť a potřebu odložit své brýle a opět se vžít do svého pravého povolání, rozená sniperka. Nejradši by vzala nějakou hodně ostrou sekerku a s tou rudovlasou věcí si "diplomaticky pohovořila". Ciel si všiml jejího rozhořčení a v hlavě se mu začal rodit nápad jak celou situaci opět otočit ve svůj prospěch. Sebastian se podíval na Grella, potlačil veškerou svou hrdost, vzpříčeně a polohlasem se Grella zeptal.

"Co bude tvým dalším přáním, ehe, miláčku?" Ciel se zatvářil kysele, jakoby právě snědl něco pěkně odporného, Maylene zaťala ruce v pěst a Bard, Finni i Tanaka neměli daleko ke ztrátě vědomí.

"Co takhle piknik na zahradě?" zeptal se viditelně potěšený Grell.

"Dobrý nápad. Běž se zatím připravit a vybrat nějaké vhodné místo a já jdu připravit nějaké občerstvení. Co by sis přál, hmm... cukroušku?"

"Ou ty se rozjíždíš, Sebby! Co takhle šampáňo s jahodama? A k tomu nějaký zákusek!"

"Jdu na to!" Cielovi už se z toho cukrouškování dělalo špatně. Asi na něj vážně něco leze. Už to nevydržel a se znechuceným obličejem se vydal do svého pokoje. Maylene už chtěla vážně vraždit. Litovala, že po ruce nemá jednu ze svých zbraní, protože jinak by už dávno bylo po té odporné červené stvůře, co jí krade JEJÍHO Sebastiana! Tedy ona jednu měla, ale vzteky na ni úplně zapomněla.Sebastian opustil všechny přítomné a zamířil do kuchyně. V mžiku vyrobil dort ve tvaru srdce s třešněmi a k tomu přidal šampaňské a košík jahod.Nezapomněl přidat i pořádnou dávku kyanidu, protože bez něj by jejich piknik neměl grády a byl by vlastně o ničem. Všechno to naaranžoval i s jedem na krysy na krásný ručně vyřezávaný tác, který měl čirou náhodou také tvar srdce. Bylo to tak dokonale romantické, akorát se Sebastianovi zdálo, že zde něco chybí - a opravdu, během vteřiny přidal na podnos dekorativní klíční kost, kterou ukořistil během pár vteřin na nedalekém hřbitově, vedle rudých růží ten kosterní pozůstatek po nějakém nebožákovi vypadal opravdu smyslně a dokonale. Maylene jej nenápadně sledovala při rovnání talířů na vozík.Grell se zatím zeptal na to, kde je koupelna a ihned do ní zamířil. Netušil, že to půjde tak hladce. Čekal, že se Sebby bude bránit, ale ten ho mile překvapil. Musel vypadat úplně dokonale, ještě trochu řasenky, rtěnku, voňavku, učesat si vlasy a především, vyčistit si zuby a jde se na to. Za pár sekund vyběhl na zahradu a chvíli po ní pobíhal, než našel jedno dokonalé místo na piknik. Bylo to pod smuteční vrbou vedle nádherného jezírka. Voda byla jako křišťál a slunce nepřestávalo svítit. Přálo jim dokonce i počasí, to se jen tak nevidí. Rozvalil se na nádherně zelenou trávu a čekal na Sebbyho. Ale co to tu tak smrdí? Ne! Lehl si přímo do Plutova právě udělaného *hovna*.

"Nééééééééééééééééééééééééééééé! To mi naprosto zkazí image!"

Okamžitě letěl zpátky do sídla, kde si dal voňavou koupel. Neměl však náhradní šaty.