20.5.2024
lidi chodí,
procházejí davem,
nevšímají si
a hledají lásku,
tu jedinou, pravou,
dokonalou.
jako z dětskýho časopisu
pohádek se šťastným koncem
vytrhnout.
a já, tu ležící
na špinavým chodníku,
po kterém už prošlo lidí,
proleželo bezdomovců
a prochcalo dešťů,
neznám nic víc než
jen bolest
a to,
jak pro tebe chci
vykrvácet.
-------
pro toho jednoho jakuba.
