One wrong night✔️

•27•

,,No... je tu další problém" ,,Jaký?" ,,Jason se teď vrátil. Včera ke mně přišel, chtěl se se mnou zase vyspat" ,,Ježíši Christy, ty jsi mu podlehla" ,,Ne! Bože ne! Já mám Justina a cítím k němu taky hodně, nepodvedla bych ho. Ale Jason se úplně pomátl. On podle mě určitě fetuje, viděla jsem jeho rozpíchané ruce. Přišel za mnou s tím, že potřebuje peníze. Říkal, že je potřebuje na zaplacení nájmu v Chicagu, ale určitě to chce jen na fet a chlast. Řekla jsem mu, že nic nemám a on mi řekl, že Justin ty peníze má. A musím je z Justina nějak dostat jinak mu všechno o nás řekne. A to je prostě v prdeli. Já nechci, aby se to Justin dozvěděl. Všechno by se posralo. Zrovna v tuhle chvíli když se připravuju na to, že mu vyznám city a je to mezi námi tak dokonalé" povzdechla jsem si a cítila slzy v očích.

,,Kolik po tobě proboha chce?" ,,70 000" ,,Tyvole... to se úplně zbláznil ne?!" ,,Mám na to měsíc, jinak mu to řekne. A já nechci Lauro. Nechci, aby to věděl. Hrozně by mu to ublížilo a už by se mnou nic nechtěl mít. Já ho nemůžu ztratit" řekla jsem rozklepaně. Chtělo se mi brečet.

Laura chtěla něco říct, ale přiběhly k nám děti. ,,Jeee dortík!" Vypískly oba dva a sedly si ke stolu. ,,Dejte si. Ale ne všechno, ať vám není blbě když půjdete zase běhat" vydechla jsem a viděla, jak na mě Laura furt kouká a asi přemýšlí.

,,Teto a víš, že jedeme všichni na hory? Budeme zase lyžovat a bude to super. Poprvé jedeme úplně všichni. I mamka a táta. To bude úžasný" vydechla zasněně Lexi a já se pousmála. Každý rok jsme totiž jezdili odděleně. Já převážně jezdila s mými rodiči a dětmi a Justin s jeho rodiči a dětmi. Nikdy ne spolu. Tohle bude poprvé. A tak se na to děti neskutečně těší.

,,To je skvělý. To mi musíte pak vyprávět, jaké to bylo" usmála se. ,,Napijte se ještě a jděte zase běhat" řekla jsem a oni tak udělali a zase odběhli.

Napila jsem se kafe a promnula si obličej. ,,Musíš mu to říct sama" řekla a já se na ní překvapeně podívala. ,,Cože?" ,,Tak se nad tím zamysli. Jak by jsi od něj měla získat ty peníze? Prostě mu řekneš, že potřebuješ půjčit 70000?" Zvedla obočí. ,,No ne..." ,,Tak jak by jsi to udělala?" ,,Já nevím" ,,No vidíš. Bylo by mu to hrozně podezřelý. On ti jen tak nedá naráz 70 litrů. A když si od něj budeš půjčovat po menších částkách tak mu to taky bude divný. A jak by jsi mu to vlastně potom vrátila? Musela by sis sama našetřit tolik peněz a to nedáš. Není to žádná malá částka" řekla.

,,Nemůžu mu to říct" ,,Christy proboha, zamysli se nad tím. Bude lepší když mu to řekneš ty a nebo když se to dozví od Jasona?" ,,Jasně, že by to bylo lepší ode mě" ,,No vidíš. Musíš mu to říct. Bude asi naštvaný a zklamaný. Ale ne tolik než kdyby se to dozvěděl přímo od Jasona"

O tři dny později

Christine

,,To byla ta nejdelší a nejhorší cesta autem, jaká mohla být" vydechl Justin když jsme konečně dorazili před hotel na horách. ,,To teda" zamumlala jsem a zívla jsem si. Podívala jsem se do zadu a obě děti už měly úplnou půlnoc.

Je pátek a měli jsme sem na hotel dorazit okolo čtvrté hodiny odpoledne. Od nás jsme vyrazili před 12 a měli jsme jet 4 hodiny. Byli jsme na to připravení. Měla jsem připravenou různou zábavu pro děti, naplánovala jsem zastávky na jídlo. Ale ne, všechno se pokazilo. Když jsme vyjeli z Toronta tak nás hned čekala první hodinová zácpa. Pak jsme jeli docela v klidu, ale když jsme se pomalu dostávali k horám tak byla zasněžené silnice, dvě bouračky a samozřejmě obrovská kolona v těch vesničkách. Takže místo 4 hodin jsme na cestě byli skoro 8 hodin když do toho počítám zastávky na jídlo.

Takže když nás chytla kolona na ty dvě hodiny tak už Justin byl nepříjemný, já taky. Děti kňučely, že je to moc dlouhý. Takže parádní cesta.