Stále na mě dopadají její slova.
Jsou to ostré šípy, které se do mě pomalu zapichují.
Ona se jen schová.
Přemýšlím nad tím, kdy mé šrámy zmizí.
Stále tu, ale straší její výraz v tváři.
Zdál se, tak opravdový.
Nazývá mě lháři.
Jak kdybych se snažila být povrchní.
Proboha kdy se mé myšlenky zastaví.
Chci, aby už utichli.
Abych se mohla vrátit do světa zábavy.
Přitom oni nikdy neutichly.
24.2.2024
YOU ARE READING
Střípky z poezie
PoetryVšemožné poezie a vyskytují se tu i volné verše a můj první sonet. Inspirovala jsem se filmy, mými myšlenkami a dalším.
