Závod o lásku (Charles Leclerc ff)

~8~

..I used to think I was smart, but you make me look so naive..
-Vampire, Olivia Rodrigo

--------------
..O půl roku zpět..

Dnešní den byl naprosto zdrcující. Škola byla náročná a brigáda jak by smet. Dveře se v kavárně vůbec nezavřely, protože teď, na konci října jsme uvedli podzimní limitované edice a takhle do dopadlo.

Nasedla jsem do auta a vydala se na cestu domů. Netoužila jsem po nic jiném než po sprše s mé posteli. Celý den na nohou a teď jsem potřebovala jen vypnout a spát.

Zaparkovala jsem před domem a vešla dovnitř. Nasměrovala jsem si to rovnou koupelny, když zazvonil telefon.
,, Lily, jsi tam?" ozvalo se z něj.
,, Lily...LILY!"
,, Jo jsem tu, co se děje?" odpověděla jsem ospale.
,, Kde jsi?" zeptala se z telefonu Liv.
,, Doma, přijela jsem z práce a jdu spát."
,, Přijeď za mnou do baru." Řekla Liv.
,, A proč stalo se něco? Já fakt nikam nejdu."
,, Dobře, nechtěla jsem to říkat takhle, ale dobře. Je tu ji Liam."
,, A co se stalo, je v pohodě?" vyhrkla jsem vyděšeně.
,, Přijeď a uvidíš sama."
,, Ugh, dobře, hned jsem tam" Dala jsem si extra rychlou sprchu, oblékla se a vydala do baru. Všechno dohromady mi trvalo dohromady asi půl hodiny a teď jsem před barem. Můj osobní rekord. Vešla jsem dovnitř a vydala se k Liv.
,, Čau, jsem tady. O co teda jde?" zeptala jsem se Liv, když jsem k ní dorazila.
,, Je.. Ahoj Lily, je tady něco co by jsi měla vidět."
,, Liv, nenapínej mě pořád, jsem po náročném dní a chci se vyspat,"vyřkla jsem podrážděné.
,,Dobře Lily, je mi to moc líto, ale otoč se k baru." Otočila jsem se směrem k baru kam mi Liv ukázala. Viděla jsem jen dvě servírky, jednu která roznášela objednávky a jednu, která byla v baru za kasou. Na barových židlích napravo seděla skupinka zhruba o šesti lidech a povídala si o kdoví čemu. Nalevo seděla naprosto nádherná blondýnka. Oblečená v přiléhavý minišatech, které zvýrazňovaly snad všechny její křivky. Vedle ní seděl brunet kluk, bavili se spolu a přibližování se k sobě pořád blíže a blíže. Dala bych cokoliv za to, že jsem ho už někde viděla. Teda do té doby než se otočil aby se s ní mohl vyfotit. Ne, no to snad ne. To není možné. Ne, to není on. Samozřejmě že byl. Celou dobu s ní seděl Liam, můj přítel. Povídali si spolu a dotýkali se navzájem. Smáli se a vypadali, že si spolu perfektně rozumí. Teda až do té doby než ho ta blondýnka vytáhla na parket. Držela ho s za krk a on ji za boky. Vlnili se spolu do rytmu hudby a já stála jak zamražená na místě. Pak se však Liam k ní sklonil a ti dva se začali líbat.

Má únava byla rázem pryč. Vystřídal ji neskutečný vztek. Stála jsem tam a nevěděla co říct. Bylo mi špatně a nemohla jsem dýchat. Přišla jsem k nim blíže a zaklepala Liamovi na rameno. Otočil se a vypadal naprosto šokován tím, kdo před ním stojí.
,, Li-lily.. A-ahoj co-co tady děláš?" Vykoktal ze sebe.
,, No to bych se mohla zeptat taky, ale já tu jsem za Liv. Ty?" odsekla jsem podrážděně.
,, No...víš...já-" stále koktal, ale přerušila ho ta blondýna.
,, Jsem trochu zmatená, kdo ty vlastně jsi?" zeptala se mě.
,, Tohle je Lily, moje... kamarádka" odpověděl ji Liam, když už byl více při smyslech, ale tím co řekl mě vytočil ještě více, než jsem byla.
,, Aha, tak já Emily, jeho přítelkyně. Těší mě," řekla, když mi podávala ruku. Čímž mi úplně vyrazila dech. Otočila jsem se na Liama, ale ten dělal, že nic neslyšel.
,, Ráda bych řekla, že mne také těší, ale bohužel asi ne. Řeknu ti pravdu, do této chvíle jsem byla já jeho přítelkyně, ale můžeš být v klidu nyní jen už bývalá, " vyřkla jsem, otočila se na podpatku a odešla. Byla jsem naštvaná a nevěděla co dělat. V tu chvíli mě však někdo chytil za zápěstí a přinutil mě tak , se otočit na něj.
,,Co chceš ještě slyšet, myslela jsem, že jsem to řekla dost jasně!" vyštěkla jsem na něj.
,,No, já nevím, co ti na to mám říct," řekl a snažil se při tom dívat se mi pořád do očí , což mě neskutečně znervózňovalo.
,, Hele, myslím, že jsem viděla dostatek na to, abych mohla odejit. Celou tu dobu jsem si říkala, že jsi ten pravý, jak spolu zestárneme a tak dále. Mezitím ty jsi mě s někým podváděl? Proč, proč jsi to musel dělat? To já jsem pro tebe nebyla nikdy dost dobrá nebo co?!" křičela jsem na něj. Naštěstí v baru hrála hudba a nikdo nám nevěnoval nijak velkou pozornost.
,,Promiň Lily, byla to nehoda, už se to nikdy nestane prosím." Řekl a stiskl mi zápěstí o něco více.
,,Ne, nestane, protože já s tebou končím. Čau." Odpověděla jsem mu, vymanila se z jeho sevření a chtěla co nejrychleji odejít pryč.
,,Však ty ještě za mnou přijdeš, uvidíš!" vyštěkl za mnou Liam a já zrychlila ještě více. Vyšla jsem z baru, chytla se zábradlí a po dlouhé době se konečně zase nadechla čerstvého vzduchu. Po tváři mi začaly stékat slzy a já se je ani nesnažila a zastavit. Sesunula jsem se na zem a jen hystericky plakala.

,,Lily, co se stalo?" zjevila se u mě Liv. Neměla jsem sílu na to ji odpovědět. A tak jsem ji silné obejmula a rozbrečela se ještě více.

,,Bude to dobrý Lily, všechno bude dobré, uvidíš. Netrap se jim, ty za nic nemůžeš. Byl to idiot, když něco takového udělal." Uklidňovala mě Liv a držela v pevném objetí.

Po nějaké době mě vzala ke mně domů, kde nikdo jiný nebyl. Rodiče si udělali prodloužený víkend a jeli na wellnes a bratr jel na víkend za kamarády, na chatu. Liv souhlasila, že tu se mnou na noc zůstane. Za češ jsem ji byla neskutečně vděčná, protože bych se tu sama asi zbláznila , nebo minimálně zalezla do postele a plakala a plakala, nebo něco rozbila, což jsem měla chuť stále udělat. Liv navrhla, že si spolu uděláme hezký večer, pustíme si nějaký film a vykašleme se na kluky. Nechala jsem Liv v obýváku, protože připravovala gauč a vybírala filmy. Já mezitím šla do kuchyně a připravila nám něco k snědku. Vzala jsem také láhev víně a dvě sklenky k tomu. Potřebovala jsem to v tu chvíli jako sůl. Položila jsem to všechno na konferenční stolek a zachumlala se do své peřiny. Liv vybrala Harryho Pottera, protože ho obě opravdu milujeme a je to podstatně lepší než nějaký romantický film, u kterého bych stejně brečela.

Liv druhý den ráno odešla, ale místo ní se mnou celý den byla Tina a třetí den Anna. Byla jsem vděčná holkám, za to že se mnou celý víkend strávila a já nebyla doma sama. V neděli večer se naši i bratr vraceli domů a já jim vše mohla konečně povědět, samozřejmě se to neobešlo bez spousty slz, ale když mě všichni vtáhli do medvědího objetí, cítila jsem se podstatně lépe.

Čaukyy🫶
Celkem rychle tady máte další kapitolkuu. Jsem totiž nemocná, tak mám na psaní více času. 🤒🥲
Tento týden bych měla stihnout ještě cca 1-2 kapitoly a poté bych to chtěla udělat tak abych napsala vždycky snad 2 kapitoly týdně, protože mám hodně školy, tréninky atd.😭
Je to trošku jiná kapitola, ale pro další, pozdější kapitoly důležitější 😆
Zkusila jsem přidat fotku která bude dobré popisovat danou kapitolu nahoru, tak napište když tak jestli se vám to líbí nebo ne🤭
Takže užívejte kapitoly a týden snad více než já mějte see🤗

Vaše Emuškaa ❤️🏎