Závod o lásku (Charles Leclerc ff)

~6~

  ..Girl, you're such a backstabber..
          -Backstabber, Kesha

---------        
       ,,Takže Lily, nedělej, že nic nevíš, protože ty to víš!“ vychrlila na mě Liv hned poté, mě stáhla z patra dolů a posadliy jsme se na gauč.
,,Jak to, že ti ten příspěvek lajkoval?“
,, Nevím asi viděl Monako a lajkoval automaticky,“ pokrčila jsem rameny.
,, Jo? A jak to, že tě sleduje?!“ Z jejího hladu jsem byla schopná vyčíst snad každou emoci, hněv, úžas, překvapení, žárlivost..  zkrátka všechno a celkem mě to děsilo.
,,To bude asi nějaký omyl, to přece nedává žádný smysl.“ Snažila jsem říkat s klidem, přesto že mi srdce tlouklo jako o závod.
,, Ty jsi ho potkala ráno, při tom tvém běhu, že?“ zeptala se Liv. Do prčic, ta holka je chytrá jak rádio a to mi do karet zrovna vůbec nehraje.
,, Ne, máš jenom moc bujnou fantazii Liv.“ Snažila jsem se celou konverzaci co nejrychleji ukončit.
,,Máš pravdu, ale budu tě sledovat Lily..“ A zasmála se. Z jejího hlasů se však neztratila jediná emoce a to ta žárlivost, kterou jsem z ní stále cítila. Jsem ale neskutečně ráda, že tato konverzace je již za mnou, ale asi ne úplně. Protože jsem ji tolikrát lhala, že bych se ani nedivila kdyby na to později, či dříve přišla.

Večer jsme si s holkami šly lehnout poměrně brzy a po dlouhém dni jsem se do postele neskutečně těšila. Zítra chceme jít na okruh, kam se samozřejmě neskutečně těším. Vlezla jsem do svého pokoje a do koupelny, kde jsem se odlíčila a převlékla do pyžama. Postel jakoby mě přímo volala, abych do ní ulehla. Když mi přišlo oznámení na telefonu myslela jsem, že mi píšou rodiče a reaguji na fotky, které jsem jim poslala, ale opak byl pravdou. Nebyl to nikdo jiný než Charles Leclerc.

Charles: Nestojí tady někdo o prohlídku Monaka s absolutním znalcem? Stále čekám..

Já: Absolutní znalec Monaka? Takového žádného neznám, ty snad jo?💁🏻‍♀️

Charles: HaHa.. Samozřejmě, kohopak asi?🤣🤷‍♂️

Já: Poté, co si Olivia všimla, že me sleduje Charles Leclerc, způsobila tady menší scénu. Jsem ráda, že jsem to obkecala a zahrála do autu. Takže budu muset prozatím tuto úžasnou nabídku odmítnout.🥲

Charles: A Olivia je kdo?

Já: Jedna z mých nejlepších kamarádek a také jedna z tvých největších fanynek

Charles: Aha, tak to chápu. Jsem to ale známý člověk…🤣

Já: Na to, že je deset hodin večer, maté nějak moc vysoké ego, pane Leclercu.💁🏻‍♀️

Charles: Au, tak teď jste mě zranila, slečno Smithová..😭

Já: Odkud znáš moje příjmení?

Charles: Máš to na instagramu

Já:  Aha, já jsem blbá, to mě nenapadlo. Dobře Charlesi, odcházím spát, protože zítra nám Olivia naplánovala zase dlouhý výlet.

Charles: Jistě a budu čekat na zprávu!

Poslední zprávu jsem si jen zobrazila, telefon dala na nabíječku a šla spát.
Ráno jsem se vzbudila později než včera. Natáhla jsem se pro telefon a rozklikla instagram, jestli se ta konverzace opravdu včera odehrála, nebo to byl jen sen. A ona tam opravdu byla. Sama pro sebe jsem se usmála a vylezla z postele. Sešla jsem dolů, kde byla vzhůru Anna s Tinou a Anna opět připravovala snídani.
,,Liv ještě spí?“ zeptala jsem se.
,,Asi jo…hele to, že tě ten Leclerc, nebo jak se jmenuje sleduje opravdu nebyla náhoda, že ano Lily?“ řekla Tina.
,,Ne, nebyla,“ přikývla jsem.
,,A proč jsi to Liv prostě neřekla?“ teď se ptala Anna.
,, Vy víte jak by vyváděla. Je tím člověkem naprosto posedlá a kdyby zjistila, že jsem na něj vícekrát narazila a bavila jsem se s ním, nedopadlo by to dvakrát nejlépe.“ Řekla jsem posmutněle.
,, To asi ano, ale víš, že se to jednou dozví. Měla bys ji to říct, než to zjistí od někoho jiného. Přece jsi nic neudělala a normálně ho jen potkala, nic víc, nic míň.“ Řekla Tina. To je pravda, tak proč si nad tím pořád lámu hlavu? Vůbec to nechápu.
,,Jo, máš pravdu, řeknu jí to ne-.“
,,Cože máš komu říct?“ objevila se v kuchyni Liv.
,,Tobě, že máš vstávat a jít za námi . Nebyla jsi to přece včera ty, kdo nám říkal ať jdeme spát, že zítra jdeme brzo na okruh?“ rychle jsem vyřkla a pokusila se zasmát.
,,Haha.. však už jsem tady.“ Řekla Liv a ironicky se také zasmála.

Po snídani jsme šly do pokojů nachystat se. Vyčistila jsem si zuby a přemýšlela nad správným outfitem. Již včera jsem si všimla, že tu lidé chodí opravdu elegantně oblečení, tak jsem nechtěla nic podcenit. Nakonec jsem si oblékla dlouhou, volnou , béžovou sukni, která vypadala na pohled celkem elegantně a zároveň byla pohodlná. Přes to bílou košili, kterou jsem si stáhla černým páskem a také sebou vzala černou kabelku. Vlasy jsem si nechala volné rozpuštěné a pár pramenů zástrčka za ucho. Make-up jsem také nepřeháněla jen trochu řasenky, lesk na rty a mohla jsem jít.

(Tady tedy fotografie pro představu)

Monacký okruh je ten nejnádhernější který jsem v životě viděla. Byla jsem doma na Silverstone, v Nizozemsku i ve Francii, ale tenhle měl své speciální  kouzlo. Byl naprosto úchvatný. Já a Liv jsme se nezmohly ani na slovo, když jsme ho uviděly a Tina s Annou, přestože formule nesledují, tak také ne. Prošly jsme si ho kompletně celý a u cílové čáry jsme si dělaly, ještě před odchodem poslední fotografie. Smály jsme se a když se já otočila, viděla jsem poblíž někoho, koho jsem již trochu znala. Člověka s nádhernými hnědými vlasy a očima, které obsahovaly snad každou barvu. Nechyběl snad ani jeho obvyklý úsměv, že kterého mi lezl mráz po zádech. Když jsem se otočila, zjistila jsem, že se na mě již předtím koukal, všiml si mě, že ho také vidím a klidnou chůzí se k nám začal přibližovat. No ale co se nestalo…
,, O můj bože to je Charles Leclerc!“ zakřičela Liv.
,,Prosím, můžu fotku Charlesi?“ už za běhu k němu.
,, Oh.. Ano.. Jistě..“ 
,,Vyfotíš mě prosím?“
,,Jo už jdu.“ A vydala jsem se k nim. Liv mi podala svůj telefon. A já jsem si ho od ní vzala. Vyfotila jsem ji asi deset fotek.
,,Hotovo, máš to tam.“
,, Lily a ty se mnou také nechceš fotku?“ šibalsky se na mé Charles usmál.
,,Jasně proč ne?“ přestože jsem věděla, co jsem všechno pokazila. Liv mi vyfotila také pár fotek a mezitím mě sjížděla pohledem. Později co Charles musel už odejit dále, se na mě Liv otočila.
,,Jo, ty jsi ho fakt nepotkala, že? Mohla jsem si myslet, že mi kecaš. Kamarádko jedna.“ Slovo kamarádko vyřkla s neskutečnou nechutí a uraženě odešla. ,,Do prčic." Řekla jsem si sama pro sebe. Tohle se přesně nemělo stát.
,,Hele Lily, my ti to říkaly.“ Ozvala se Anna s Tinou. Jo tohle mi ještě scházelo.
,,Já vím,“ pípla jsem. Šly jsme pomalu zpátky také, když ke mně doběhl Charles.
,,Lily, počkej! Nechtěla by ses jít večer projít?“ zeptal se. Chvíli jsem váhala, ale po té odpověděla jen
,,Ano.“ Vypadal, že je opravdu rád. ,,Pošli mi adresu a já tě v sedm vyzvednu jo?“ usmíval se od ucha k uchu.
,,Dobře tak v sedm Charlesi.“
,,Zatím Lily.“ A opět jsem se vydali každý na opačnou stranu. To co se za posledních pár chvil bylo neskutečné a já nevěděla co si o tom mám myslet.

Ahojtee🏎
Omlouvám se, že kapitolu vydávám s menším zpožděním, ale nestíhala jsem kvůli školy. Kapitola je alespoň o trochu delší než normálně, abych to trochu napravila.🥲
Děkuji vám moc za hvězdičky i úžasné komentáře. Neskutečně si Vás vážím a ješte jednou děkuji!!🫶
Užijte si Race week

Vaše Emuška❤️