38.

23 2 3
                                    

Pohled Matyho:

"Prosím vás o nějakou domluvu, její chování je už vážně nepřístupné, a jestli je to kvůli přestupu do pěstounské péče tak k vám budeme muset poslat sociální pracovnici." Ozvalo se z mobilu.

Já si otráveně protřel oči.

,,Paní učitelko, já vás ujišťuji že u nás doma je všechno v pořádku. Viki je prostě víc..." Nedořekl jsem to jelikož mi ta krava skočila do řeči.

,,Drzá, arogantní, hyperaktivní... Její respekt ke mě jako mám já k vám." Vykřikla do telefonu. Já si bolestně sevřel oční víčka k sobě.

,,Slibuju že ji domluvím." Řekl jsem vážně a zalil si kávu. Když jsem ji naléval do hrníčku, málem jsem si spálil zápěstí.

,,Sss auuu..." Kňukl jsem a dál to pod ledovou vodu... Dopiči!

,,To doufám... A ať si Karolína přinese tu prezentaci ve středu nebo ji nechám propadnout!" Křikla naposled a zavěsila.

Tyvole ta byla...

,,VIKTORIE!" Křikl jsem z plných plic a do kávy přidal cukr.

Ona přišla a nevinně se usmívala... Ani mi o tom neřekla.

,,Můžeš mi vysvětlit tu třídní dutku? A to proč si na tebe stěžuje třídní učitelka!?" Křikl sem na ní, ona se zastavila kapuci na hlavě si více stáhla.

,,Viki já čekám!" Řekl jsem zřetelně.

,,Já jsem nechtěla... Jen jsem chtěla přepsat příklad..." Řekla a dívala se jak dítě které nikomu nikdy neublížilo.

,,A byla drzá na učitelku, dělala si srandu ze spolužáka a nadávala školníkovi." Nakrčil sem na ní obočí, ona si kapuci natlačila na obličej.

,,Máš domácí vězení... KÁJO! Děcka jděte se převléct! Jedeme k mým rodičům a rovnou odvezeme Sama!" Křikl jsem do chodby kde jsou pokoje.

Kája vyletěla se Samem z dveří a chodili po bytě.

,,Tak já se jdu též převléct." Řekla Viki a šla ale já ji zastavil.

,,Proč by si se měla převlékat?" Hrál jsem blbého. Ona se na mě provinile podívala.

,,Ty zůstáváš doma. Vypadni do pokoje!" Kývl jsem hlavou k jejímu pokoji. Ona se zamračila, hodila po mě papuč a vletěla do svého pokoje.

Nezapomněla třísknout pořádně s dveřmi.

,,Kde je Viki?" Zeptal se Vita když přišel do kuchyně.

,,Ta nejede, musí dostat trest." Řekl jsem vážně.

,,Tak my tu s ní zůstaneme." Řekla Kája a chtěla si sundat bundu ale já ji zastavil.

,,Ne! Oba vypadněte do auta... Ať se ona vzpamatuje. Jdete!" Křikl jsem na ně a oblíkal si bundu.

Vita po mě hodil random botu z botníku a vyšel naštvaně z bytu.

Pohled Káji:

Dojeli jsme k Samovi domů. Nechci se s ním loučit, ale nic jiného mi asi nezbývá. Samo otevřel dveře a vyšel ven. Matyáš se na mě podíval, ale mě to bylo jedno a hned jsem vystřelila za Samem. Co čekal? Že odveze mého kluka a já ho nechám jen tak vystoupit? Ještě k tomu nemocného. Došli jsme k hlavním dveřím a zazvonili. Po chvíli se otevřeli a objevila se Klárka. Podívala se na mě a pak na Sama. Všimla si že něco není v pořádku.

„Ahoj Kláry, Sam má horečku a zbytek vidíš. Popral se s Patrikem a ačkoliv bych se o něho ráda postarala, tam ten kretén mě nenechá"

„Jasné, ja už to nejako zvládnem"

Mattemovi děti🥹💅🏻Kde žijí příběhy. Začni objevovat