Kapitola 19

222 33 2
                                    

Louis

„Čau," začal jsem, když jsem otevřel dveře od verandy, hledal jsem v kapsách zapalovač. Vytáhl jsem ho a posunul jsem si zahradní židli vedle Harryho a posadil jsem se. Sotva svítalo, obloha měla tmavé barvy žluté nebo oranžové a měsíc byl stále viditelný. Viděl jsem letmý obrys slunce, které se dralo nahoru, brzy by bylo vidět celé.

Byl to čas dne ještě před ránem a po noci. Byla to ta čára mezi.

Zapálil jsem cigaretu, lehce jsem se usmál, když jsem v sobě cítil kouř. Byla to nějaká doba, co jsem kouřil naposledy.

„Pamatuješ," začal jsem tiše, „Jak jsme chodívali ven v tuhle dobu, abychom si zakouřili? Byl to takový uvolňovač stresu," řekl jsem hluboce zamyšlený, díval jsem se na cigaretu volně visící mezi mými prsty. Eleanor nesnášela, když jsem kouřil, normálně bych holce nedovolil, aby na mě měla takový dopad, ale ona byla jiná.

Kouřil jsem hodně. Kouřil jsem kdykoliv jsem byl ve stresu nebo naštvaný, což bylo docela často. Takže jsem byl kuřák. Ale skončilo to, když jsem byl s Eleanor, když se vrátila z Británie. Vždycky jsem byl tvrdohlavý, odmítal jsem kvůli někomu přestat.

Ale kvůli Eleanor jsem to udělal.

Nelíbilo se mi, jak mě její hnědé oči sledovaly kouřit. Děsilo a nervovalo ji to, nerad jsem ji takhle viděl. Nikdy nic neřekla, jenom se na mě dívala, dokud jsem se nerozhodl, že mi nestálo za to kouřit.

Kdykoliv jsem se naštval, myslel jsem na ni. Kdykoliv jsem byl ve stresu, moje myšlenky se vrátily k ní a ihned mě to uklidnilo.

Liam mě dřív s Eleanor škádlil a přiznávám, trápilo mě to. Všichni říkali ti samé, zvláště Liam. Nejdříve jsem to nesnášel.

Ale pak jsem si uvědomil, že to za to stálo.

Ona za to stála.

Jediný, kdo o tom nikdy nic neřekl, byl Harry. Vzácně se mnou o Eleanor mluvil, hlavně kvůli tomu, že vždycky řešil obchod a to, co se dělo. Ale ani jednou se na mě nepodíval nesouhlasně, když byla ve stejné místnosti jako my.

A proto byl můj nejlepší kámoš.

Harry byl v hajzlu, to jsem dokázal říct.

Dokonce se oblékal jinak. Měl na sobě volné bílé tílko, které na něm volně viselo, a tmavé tepláky. Vlasy měl rozcuchané, vypadalo to, že se ani nečesal.

Viděl jsem, že měl v sobě nějaký zmatek.

Ale když jsem se podíval na Harryho, díval jsem se na své mladší já. Tím samým jsem si prošel s Eleanor. Pamatoval jsem si, jak jsem se cítil zmateně, jak naštvaný jsem byl na Eleanor a kluky, že vytvořili takový spor.

„Když jsme byli v gangu," zamumlal jsem a lehce jsem se uchechtl. „To byly dny, huh?"

„Louisi, přestaň se chovat, jako by to byla minulost," odpověděl Harry tiše. Díval se před sebe a podpíral si bradu, zatímco byl hluboce zamyšlený.

„Vždycky bychom se mohli vrátit, víš."

„Jako ke gangu?"

„Jo."

„Proč bys to chtěl udělat?" přiznávám, že být v gangu byla docela sranda, byl to risk, něco nebezpečného. Nejdříve to bylo vzrušující, začít gang se mnou a dalšími kámoši. Moc, kterou jsme měli, byla neuvěřitelná. Jako malý chlap, bylo to úžasné. Mohl jsem mít každou ženu, kterou jsem chtěl, mohl jsem poroučet starším chlapům. Ale jak jsem byl starší, začal jsem opravdu chápat, co se dělo.

Unstable // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat