Mattemovi děti🥹💅🏻

36.

Kája popošla k pódiu a unešeně se dívala na Viki. Vythrhla mi kameru z ruky a točila to sama.

,,Na příběhy co schoval
Jsem do truhly plné lži
Co schoval jsem za věty
Že nejsem ten nejlepší.
I když snažil jsem se být
Tak promiň že nechal
Jsem tě jít, já jen že..."

Všichni jí pozorovali. I Sam párkrát nechápavě zamrkal.

,,Myslím že i vy máte co vysvětlovat." Zasmál se Maty.

,,To je moje sestra!" Křikla Kája do kamery kterou na sebe otočila a pak ji otočila zpět na Viki.

Písnička skončila a Viki se na konci mírně rozplakala. Kája už kývla a běžela na pódium. Viki vypadala překvapeně a obě se objaly.

Všichni jsme vylezli na pódium. Viki párkrát zamrkala když uviděla Sama.

,,Jste mi jako odměnu přivezli ten boxovací pytel?" Řekla Viki schválně do mikrofonu a ukázala na Sama. Ten se ušklíbl a zkřížil si ruce na hrudi.

,,Ale... priviezli sme malinovku so sebou." Řekl Samuel a vřele se usmál.

,,Ti v té nemocnici vytáhli duši a dali místo ní jinou, že." Uchechtla se Viki. Nakonec k sobě popošli a dali si placáka.

,,Furt tě nenávidím." Usmál se Samko sladce.

,,Já tě přímo nesnáším." Odpověděla mu.

Kája běžela políbit Sama a po dlouhé době měla na tváři konečně upřímný úsměv.

,,Dáme růží?" Naklonila k ní Kája hlavu, Viki kývla a Lukáš podal Káje mikrofon.

Show může začít...!!!!

Pohled Káji:

Viki byla docela překvapená, že jsem jí  sama od sebe nabídla růži. Luky řekl něco Rayovi. Ten pohl s něčím na pultu. Luky se podíval na nás a ukázal nám palec nahoru. Vtom se rozezněla hudba a Viki začala zpívat. Sál začal jásat, dupat a mávat svítilnami. Po chvíli jsem začala taky zpívat. Začali jsme pořádně zpívat a tančit. Tím jsme si vysloužily jásot, křik a potlesk fanoušku, včetně Sama. Poprvé mě slyší zpívat. Viki dál zpívala a spolecně jsme tančili. Pak přešla k Vitova a začala tančit s ním. Já zpívala, tančila a postupně se přibližovala k Samovi. Došla jsem kousek před něho a do mikrofonu stále zpívala. Napřáhla jsem k němu ruku a on zavrtěl hlavou. Došla jsem k němu a jelikož zpívala Viki, chytla jsem ho za ruku ve které držel tu růži. Myslel si že si ji chci vzít. Já ho ale pevně chytila a běžela na pódium. Růži jsem hodila po Klárce a vtáhla ho na pódium. Nejdříve vypadal zaraženě. Já opět začala zpívat a tančit před ním. Po chvilce se odvázal a začala tančit taky. Tohle je zatím ta nejlepší show a co je ještě lepší...celé to mám natočené. Když jsme dozpívali, uklonili jsme se, poděkovali publiku a zmizeli z pódia. Teď už to je jen na klucích. Vyběhli jsme z pódia a opět se svalili na zem.

„Vikuše"

„No?" Otočila se na mě

„Tohle byla ta nejlepší show zatím, a tahle malá kamarádka to má natočené!" Zvedla jsem kameru

„Tohle poletí po sítích"

„Jo, to rozhodně"

Vtom se nade mnou objevil Sam. Pomohl nám se posadit a pak se posadil vedle mě. Opřela jsem se o něho a zadívala se na Viki.

„To dnešní ráno...bylo to kvůli toho včerejšího alkoholu?"

„Tak trochu" Řekla Viki a posmutněla

„Promiň, můžu za to já, nenapadlo mě jaké to u tebe může mít následky"

„Neomlouvej se, jen je na mě teď Maty asi naštvaný, že jsem ho zatáhla do něčeho"

„Do čeho?"

„Blbě se mi o tom mluví" Slezla jsem ze Sama a šoupla se k ní. Obejmula jsem jí.

„Pokud jde o něco holčičího, je normální že o tom nechceš mluvit s Vitou, ale věř že z velké části ti s tím nepomůže ani Maty, ale je to naprosto přirozené, že o tom nechceš mluvit, ale kdykoliv jsem tady pro tebe. Jsem tvoje starší sestra, kdykoliv ti pomůžu, ano?" Viki jen přikývla. Veděla jsem že se rozbrečela. Přitáhla jsem si jí více do objetí.

„Copak se děje?"

„Řekla jsem Matymu o věcech, kterých se bojím, ale musel mi slíbit že to nikomu neřekne" Řekla a rozbrečela se znova

„Povídej"

„Těžko se mi o tom mluví"

„Prostě se bojím třeba nahlas mluvit před třídou, číst nějaký anglický članek a..." Odmlčela se a já poznala že jí to není příjemné

„Jde o kluky?"

„J...Jak t-" Nestihla to doříct, protože jsem jí skočila do řeči.

„S Vitou o tom taky víme"

„A...ale, j...já myslela že ne, ne...nedávali jsme to v...vůbec najevo" Vykoktala se vzlykem

„Ano, protože už je to pro nás přirozené, je to něco o čem už víme, něco co už se nás týká"

„N...něco co už se t...týka i mě" Řekla a podívala se na mě

„Ano, něco co už trochu týka i tebe" Řekla jsem a pohladila jí po tváři

„J...já nevím, jestli už jsem připravená vstoupit do tohohle světa"

„Nejsi, vidím to na tobě, ale to zvládneme, pomůžu ti, ano?"

„J...jo" Přikývla

„Víš co? Zítra večer si sedneme i s Matym a všechno probereme, vysvětlím ti nějaké základy, a poučím Matyho, jak ti třeba pomoc, ano?"

„Jen ty, já a maminka?"

„Ano, jen já, ty a maminka" Řekla jsem a zasmála se. Viki se taky zasmála a zase měla ten svůj usměv. Dala jsem jí pusu na líčko a vrátila se za Samem. Posadil si mě na sebe a já se hlavou opřela o jeho rameno. Podívala jsem se na něho a dali jsme si pusu.

„Tohle mi tak chybělo" Zašeptala jsem se zavřenýma očima

„Mňa tiež"

Kluci skončili, rozloučili se a přišli za námi. Posadili se k nám a já se podívala na Matyho. Ukázala jsem na Viki, která se tulila s Vitou. Asi vše pochopil a přikývl.

„Tak a teď vysvětlujte" Řekl Domča a podíval se hlavně na mě a pak na Matyho.

„Je potřeba?" Řekla jsem a žduchla do Sama, který spadl na zem. Lehla jsem si na něho a podívala se na něho. Zadívala jsem se mu do očí a Samko to asi pochopil, protože mě po chvilce pevně stiskl a začal se se mnou točit. Bylo mi úplně jedno, že na nás zbytek koukal jak na dva debily, co se válí po zemi. Já byla šťastná, já měla zase ten úsměv, já byla zase s ním. To mě to chybělo. Přitiskla jsem se hlavou k Samovi a vnímala jen tep jeho srdce.
___________________________________________
Čaukyyyyyyyyy guys!
Nová kapitola je tady! Opět dopsaná den předem, ale co už. Pevně teď budeme rády na každé přečtení, vote. Pokud se podíváte do tagu, zjistíte že u všech, krom Matyho máme jedničku a mise zní jasně, teď tam dostat Matyho! No tak zase u další kapitoly. Zatím bay!
~Vaše oblíbené autorky Kajča a Vikča