SAME TYPE

epilog ☆ konec

Narozeninový večírek se chlapcům trochu zvrtl. Minho pozval svého dalšího kamaráda Jeongina, aby se připojil do jejich party a řekněme, že to byla poslední střízlivá věc, která se u chlapců stala. Dále to pokračovalo pitím alkoholu, hraním různých her, jezení všech možných dobrot, které chlapci donesli a tancováním na hlasitě puštěnou hudbu.

Jisungovo sousedi pravděpodobně nebyli úplně nadšení, ale chlapci stihli nahlas oslavovat ještě předtím, než byla večerka. S pitím alkoholu začali už totiž v půl páté odpoledne. Navrhl to tak Felix, u kterého by Jisung byl nejradši, kdyby nepil vůbec. Došlo mu to v moment, kdy Felix omylem Minhovi vykecal, jak to mezi Jisungem a ním doopravdy bylo.

„Jisung na tebe úplně změnil názor, Minho," slyšel kousek od sebe Jisung, když tancoval s Hyunjinem na staré korejské písničky. Okamžitě pootočil hlavu, aby rozhovor za ním dostatečně slyšel. Nelíbilo se mu, kam směroval. „Přišel si mu sexy, chtěl tě totiž jen...," zachichotal se Felix, „chtěl tě jen do postele kvůli Nari."

Tahle věta stačila k tomu, aby Jisung od Hyunjina rychlým krokem došel k Felixovi. „Proč o tom kurva mluvíš?" Vykřikl na stejně vysokého černovláska, na kterém bylo vidět, že ho Jisungův naštvaný výkřik zaskočil. „Já myslel─" Začal odpovídat se škytavkou. „Tos' teda nemyslel! Proč to teď vytahuješ?!"

Ostatní chlapci po Jisungovo dalším naštvaným výkřiku začali dávat pozornost tomu, co se mezi Felixem a Jisungem děje. „Myslel jsem, žes' už o tom s Minhem mluvil!" Sdělil Felix vyšším hlasem, snaže se staršímu oplatit jeho rozhněvanost. „Myslet znamená hovno vědět! Proč ses mě prvně nezeptal?" Rozhodil oslavenec rukami.

„Myslel jsem, že když už spolu chodíte, tak máte všechno vyřešený!" Zamručel Felix a napodobil Jisunga rozhozením rukami. Starší nadzvedl své obočí a poukázal na něj ukazováčkem. „To pořád nemění nic na tom, že ses měl prvně zeptat!" Vyhrkl a píchnul ukazováčkem do Felixovo hrudníku, koukaje mu přímo do očí.

Následně svůj pohled přesměroval na Minha, který stál s překříženými rukami a sledoval ty dva, jak se hádali. Ihned, jak k němu Jisung přešel, tak uviděl, jak se na něj brunet zamračil. „Nech mě to vysvětlit, prosím," řekl potichu a pomalu, jak kdyby se bál, že Minho každou chvílí uteče. „To jsem zvědavej, jak tohle vysvětlíš," odpověděl mu starší s jasnou naštvaností v hlase.

Ostatní chlapci se předtím, než Jisung začal mluvit, rozhodli odejít z bytu. Nebo spíše jim to přikázal Chan, aby je nechali o samotě. „Ze začátku jsem tě chtěl převážně jen kvůli tomu, abych nasral Nari," přiznal se černovlásek hned v první větě, aby nechodil kolem horké kaše. „To je pravda, ale dost rychle mě to přešlo," usmál se na Minha křivým úsměvem.

Minho mu však úsměv neopětoval. „Už od prvního setkání na Changbinovo oslavě jsem na tebe nemohl přestat myslet. Dokonce jsem si tě našel i na sociálních sítích a na další Changbinovo večírek jsem šel jen kvůli tomu, abych tě viděl. Celou dobu jsem tě tam hledal, čekal na tebe. Prostě jsem nedokázal myslet na nikoho jiného než na tebe," pokračoval.

Brunet stál nehybně na místě a poslouchal, co mu mladší říká. „Ani nevíš, jak nasranej jsem na sebe byl, když jsem tě nechal odejít z Changbinovo pokoje. Zachoval jsem se jak totální kokot a za to se ti ještě jednou fakt omlouvám. Hnedka potom jsem si ale uvědomil, že bych chtěl, aby mezi náma bylo něco víc...," přiznal se, upřímnost byla znát na jeho tónu.

„Hledal jsem možnosti, jak se s tebou zase sejít a Hyunjina napadlo přes Seungmina... No a pak, jak jsme spolu byli sami venku, věř mi, že všechno, co jsem řekl, tak byla pravda. Zaujal si mě, jsi sakra pěknej. Líbí se mi tvoje oči, tvoje rty, líbíš se mi ty, Mine," sdělil s větším úsměvem na tváři a když si Minho dal ruce podél těla, tak toho Jisung využil.