One wrong night✔️

•18•

,,Paule!" Vykřikla jsem a snažila se najít svoje klíče, ale nebyly tu. ,,Do hajzlu Paule! Tohle nemůžeš!" Zařvala jsem hystericky. ,,Hezký den zlato. Uvidíme se večer" klepl na dveře a pak jsem slyšela, jak odchází. On mě tady zamkl! To snad není možný.

Rychle jsem přešla do ložnice a vzala si MacBook. Sedla jsem si ke stolu a začala vyhledávat nějaké levné byty. ,,Do háje" šeptla jsem a rozklepaně si přejela rukama po obličeji. Takový hrozný částky. A jediné, co bych tak mohla zvládnout jsou nějaké mrňavé garsonky. A tam s dětmi nemůžu bydlet.

Panebože, děti! Nemůžu mít děti tady když je Paul takovýhle magor. Ještě by jim něco v té své agresi udělal a to nemůžu dopustit.

Vzala jsem si mobil a napsala Justinovi.

Pro Justin: ahoj, necháš si děti prosím i přes víkend? Paul mě bere na víkend pryč.

Od Justin: ok

Pro Justin: doufám, že jsem ti nějak nezkazila plány

Od Justin: ne, v poho

Aha super. Takže Justin mi odpovídá jen takhle? Jedním nebo dvěmi slovy? Ale tak aspoň, že odpověděl a děti si nechá. Ale bohužel musím počítat s tím, že děti určitě na 100% stráví víkend s Katie. No, je to ale lepší než, aby strávili víkend s tímhle násilníkem.

Já si musím co nejrychleji najít nějaký byt a pak odtud vypadnu. Nemůžu odejít když nemám žádné bydlení a vlastně skoro žádné peníze. A k rodičům nepůjdu. Mám k tomu dva důvody. První důvod je, že by děti pak musely jezdit hodinu do školy takže by chudáci musely vstávat mnohem dříve. A druhý důvod je, že rozhodně bych tam nemohla bydlet s mamkou a poslouchat její kecy, protože ona Paula úplně miluje. A kdybych se s ním rozešla tak nevím, co by mi na to řekla.

O 6 dní později

,,Vyplníš mi tyhle papíry prosím?" Usmála se na mě jedna sestra na recepci. ,,Jo určitě" pousmála jsem se, přišla k ní za pult a převzala si od ní papíry.

,,Dobrý den, paní doktorko" ozvalo se a já zvedla pohled a hned naproti sobě viděla Justina. ,,Co tady děláš?" Vyhrkla jsem. ,,Když mě ignoruješ a hlavně i děti tak musím přijít za tebou" řekl naštvaně. ,,Já neignoruju děti" ,,Ne? Opravdu? Měla jsi je mít už od pátku a pak jsem myslel, že si je vezmeš už v neděli až se vrátíš z toho tvého výletu s Paulem" protočil očima. ,,Ale v neděli jsi mi napsala, že budeš celý dny teď v práci a že si je vzít nemůžeš" zavrčel.

,,Claire, já to dopíšu potom ano?" Otočila jsem se na tu sestřičku. ,,Jasně" pousmála se a já pak hned chytila Justina za paži a táhla ho pryč. ,,Co tu děláš? Víš, že tu pracuje i Paul?" ,,Nejsem tak blbej, abych sem lezl kdyby tu byl. Nepotřebuji se tu s tím kokotem pohádat" ,,Jak jsi mohl vědět, že tu nebude?" ,,Volal jsem sem, že bych potřeboval mluvit s primářem kvůli vážnému zdravotnímu problému a prej tu celý den nebude" ,,Jo, má schůzky po městě" šeptla jsem a pak jsem otevřela úklidovou místnost a strčila ho tam.

,,Můžeš mi říct, co to děláš?" Uchechtl se. ,,Nesmí nás nikdo vidět. Tady je to hrozná drbárna. Hlavně kdyby nás viděla Willow, tak to je největší drbna" protočila jsem očima a opřela se o poličku s mycími prostředky. ,,A víš, že až odtud vylezeme oba a někdo nás uvidí tak to bude vypadat hůř než kdyby nás viděli se bavit někde na chodbě?" Uchechtl se. ,,To je jedno, vylezly první a pak ty po nějaké době..."

,,No nepřišel jsem, abych tu s tebou vtipkoval. Chci vědět, proč nechceš děti a lžeš mi" ,,Já je neodmítám a nelžu ti" ,,Ne, fakt ne? Psala jsi, že o víkendu s tím blbem někam jedeš. A včera jsem potkal ve Starbucks Lauru a tak jsme si sedli a pokecali. Řekla mi, že jste prej i s Emily byly někde v kavárně nebo co. A tak ji říkám, že máš být přece pryč a ona vůbec nevěděla o čem mluvím a řekla mi, že to je blbost. Takže jsi mi lhala. Proč jsi takhle odmítla děti?" Zvedl obočí a já si povzdechla.