Láska přes sport

~10. Nemocnice~

Když se probudím slyším dva hlasy, které se o něčem dohadují. Neotevírám oči, protože chci slyšet o čem se baví.

,,Kurva Nicku! Musel jsi do ní najet tak tvrdě?! Kvůli tomu pádu si narazila ruku a odřela si koleno! Málem si tu ruku zlomila a chyběl by nám další hráč! Mohlo to dokonce dopadnout ještě hůř! " V tom hlase poznám naštvaného Noaha.

,,Nevěděl jsem že je tak slabá a že ji to složí!" Zařve na oplátku Nick.

,,Do prdele nech toho! Ona není slabá debile! Jen ten tvůj zkurveně malý mozeček si asi myslí, že když hraje florbal 13 let, tak že vydrží tolik co někdo jiný z našeho týmu?!" Noah musí být pěkně vytočený, protože pokud vím, tak nenadává.

,,Vole nenadávej mi! Nejsem blbej!"

,,Tím bych si nebyl tak jistý."

,,Kluci uklidněte se ať ji nevzbudíte." Vloží se do jejich hádky Tobias.

,,Ty se do toho nepleť!" Okřikne ho Nick.

,,Ty drž hubu! Kdybys do ní nenarazil takovou silou, tak bychom byli ještě na hřišti a dohrávali zápas!"

,,Ty děláš jakoby jsi ty měl naraženou ruku a odřené koleno! Myslíš si že mě to nemrzí?! Chtěl bych se vrátit do doby, kdy jsem do ni najel a neudělat to, ale stalo se a my jen musíme čekat, až se dá do pořádku!"

,,Nevěřím ti že tě to mrzí! Ty jsi totiž jen..." Nedořekne to protože jim skočím do hádky.

,,Můžete zavřít klapačky?" Zařvu na ně a zabolí mě hlava, takže se chytnu za spánky. Noah ke mně přistoupí a jemně chytne moji paži.

,,Tobiasi zajdi pro sestru!" Zaúkoluje svého kamaráda a ten radši odchází, aby nepřišel k úhoně. ,,Nepotřebuješ něco? Jsi v pořádku? Nebolí tě nic? Nemáš žízeň nebo hlad? "

,,Nepotřebuju nic, mám trochu žízeň a je mi dobře až na ruku, která mě ještě trochu bolí z toho pádu. Jo! A mám hlad." Dodám a v tu chvíli přijde sestra.

,,Nebolí vás něco?" Zeptá se starostlivě mladá sestřička.

,,Jen mě po tom pádu trochu bolí ruka. Jinak jsem v pohodě."

Sestra se zamyslí a potom řekne. ,,Chviličku počkejte, zajdu pro doktorku." Za pár minut přišla doktorka, které nemohlo být víc jak 35.

,,Dobrý den, jsem doktorka Evansová a vaše ošetřující lékařka. Nebolí vás ještě kromě té ruky i koleno?"

,,Ne koleno je v pořádku." Řeknu a mile se na ni usměju. Doktorka přijde k mé posteli v místě kde mám ruku. Odhrne lehkou peřinu a rukáv mého nemocenského oblečení. Prohmatá mi část ruky a já trochu syknu bolestí když se přiblíží k zápěstí. Ihned přestane a vrátí rukáv i přikrývku na své místo.

,,Ruku chlaďte. Jestli ji nebudete 1 týden zatěžovat tak by měla být v pořádku." Řekne doktorka a vezme do ruky nějakou desku. Po chvilce zvedne oči. ,,Hrajete nějaký sport?"

,,Ano, florbal. Proč?" Zeptám se se zájmem.

,,Jen že máte štěstí, že jste si ji nezlomila. Zlomenina se hojí 6 týdnů a potom byste ještě musela rehabilitovat."

,,Alespoň, že v tomhle mám štěstí." Řeknu s úsměvem. Doktorka se taky usměje a odejde.

Noah chytne Nicka za tričko. ,,Ty debile! Kurva musel si ji..."

,,Noahu uklidni se! Stačí že jsem zraněná já. Nemusíme mít dalšího mrzáka v týmu. Navíc je zápas až za dlouho. Takže se do té doby hodím do kupy. Nejsem žádná barbína, která brečí když se ji zlomí nehet."