Láska přes sport

~3. Letadlo~

,,Dobře." Řeknu si. Nádech, výdech, nádech, výdech. Jdu si s úsměvem sednout na své místo, a v tu ránu si všimnu jak má Nick přes moje sedadlo natažené nohy.

,,No tak to ne." Řeknu rázně a on otevře oči.

,,Co děláš? Už jsem skoro spal." Odvětí rozespale.

,,Skoro spal? Já nemůžu za to, že TY máš SVOJE nohy na MÝM sedadle! Kdybys je tam neměl, mohl bys v klidu spát!" Zařvu na něj.

,,Co se to tu děje?" Ozve se zezadu Tobias.

,,Nic!" Řekneme oba najednou a on se raději schová zpátky za sedadlo. Dobře dělá.

,,Vypadni s těma nohama pryč!" Zařvu na něj, ale zase tak, abych nerušila ostatní cestující.

,,Máš smůlu. Nevypadnu." Řekne a zavře oči.

,,Jak chceš." Řeknu s klidným hlasem a sednu si na jeho nohy. V tu chvíli otevře oči.

,,Vypadni z mých noh!" Zařve.

,,Až dáš ty nohy pryč z mý sedačky!"

,,Dobře, dobře ale vypadni. Jsi těžká."

,,Já že jsem těžká?" Vykřiknu na něj, zvednu se 15 cm nad jeho nohy a skočím mu na ně zadkem tvrději.

,,Auu, co děláš?" Vyhrkne.

,,Dobře, promiň, nejsi těžká. Ale už prosím zeslez z mých nohou." Zvednu se, on sundá nohy a já si sednu na prázdnou sedačku. Dám si sluchátka a poslouchám písničky. Po chvilce usnu.

Probudím se na Nickově rameni a cítím zátěž na hlavě. Nejspíš si dal hlavu na tu moji. Chci se ještě prospat. Jelikož tady není postel, musím to vymyslet jinak.

Za chvilku mě jeden způsob napadl. Opěradla na ruce se dají posunovat, jak logické. Využiju toho a dám je nahoru, aby mi nepřekážely. Hlavu si položím Nickovi do klína, který se tomu nebrání. Sundám jsem si boty a nohy natáhnu k Noahovi. Je na mobile a já jsem jenom ráda, že nic nenamítá. Jenom zvedl ruce zpod mých noh, položil je na mé nohy a pokračoval v aktivitě na mobile. Nick mě začne příjemně hladit po vlasech a mě to uspalo.

Po nějaké době nás vzbudil brácha s tím, že budeme přistávat. Když Nick vstane a odejde, Noah mě chytne za ruku, vytáhne mobil a ukáže pár fotek mě a Nicka. Na první fotce mám hlavu na Nickově rameni a on má hlavu na mé hlavě. Nad tím se jen pousměju. Na další fotce mám hlavu v jeho klíně a vypadá to že usnul, ale ruku mi z hlavy nesundal.

,,Pošli mi je!" Řeknu se smíchem v hlase a vycházím z letadla. Vyšli jsme a Will nás počítá, jestli jsme všichni. Když nás dopočítá vyrážíme na hotel. Nick mě vezme za ruku a zatáhne na konec. Nejspíš, abychom měli soukromí.

,,Jak se ti spalo na mém klíně?" Zeptá se mě s úsměvem na tváři.

,,Celkem dobře. Tvoje hlazení po hlavě dobře uspávalo. A jak se tobě spalo na mé hlavě?"

,,Cože?!" Vyhrkne vyděšeně.

,,Počkej chvilku." Povím a vytahuju mobil. Snad mi je Noah poslal. Podívám se na instagram, ale žádné fotky nevidím, proto zajdu za Noahem.

,,Noahu prosimtě půjč mi mobil."

,,Ne."

,,Ale notáák. Jenom Nickovi ukážu ty fotky, které jsi mi ukazoval v letadle."

,,No tak fajn. Na. Heslo znáš?"

,,Jo, myslím, že už 4 měs..ehm..Co?" Já nemůžu za to, že má úplně primitivní heslo. To myslím vážně. Který dvacetiletý člověk si dá jako heslo svoje datum narození?