Nico-2

37 3 4
                                    

tráva pod nohama mi zvadla když jsem šel k místu kde na mě čekal Solace.Ruce měl položené v bok a nohou netrpělivě ťukal o zem. Nikdy bych nehádal ,že syn Apollona se mi chystá přednášet o zdravý dokud jsem k němu nedorazil. "tři dny Di angelo ,Tolik mi dlužíš"Teď to nebyla přednáška ale samozřejmě jsem musel odpovědět. "Jsem v pořádku "Willův pohled zesílil a já věděl , že to byla chyba.

"Nico di Angelo . jsi bledý jako duch a nemyslí si , že tě nevidím u jídla. Sotva jíš ! potřebuješ si odpočinout. Právě jsi zachránil celý tábor , tvoje tělo je ůplně připravené rozpustit se ve stínech.Takže nejsi v pořátku!" Will mě chytl za ruku a odtáhl mě na oštřovnu."pozor Solace" vytrhl jsem mu svou ruku a vrhl na něj naštvaný pohled.vykulil oči a bez rospaků otevřel dveře.Celá místnost byla cítit smrtí.

Po tváři se mi skutálela slza.byli tam táborníci z Apollonova srubu ,kteří pobýhali sem a tam a volali jména zásob. Každá postel byla obsazena zraněnými nebo umírajícími táborníky. Přesně tak , lidi. nemám rád smrt , možná jsem hádův syn ,ale určitě nemám rád smrt.smrt lidi rozděluje trhá rodiny a rve přátele na kusy. Will mě vedl do místnosti vzadu , posadil mě na postel a zavřel za sebou dveře."Co je špatně?" Willův tón změkl, když se mi podíval do tváře.Setřel jsem slzu a podíval se na něj.

"W-Willeů řekl jsem roztřeseně."Tolik lidí  tady..to nezvládne..umřou" Sklonil jsem Hlavu "Jen nechci ,aby jsi si myslel že je to tvoje chyba, až umřou"Kousl se do rtu a naklonil hlavu, jeho vlnité blod vlasy se přetočily na jednu stranu. Umožnilo mi to vidět víc jeho pih.

"Víš kdo?" Jeho hlas byl velmi jemný . Věděl jsem jak citlivé téma to pro něj bylo, každou smrt ,která se tu stala si vyčítal. Velie ho zasáhlo když nemohl někoho zachránit.Podíval jsem se na podlahu.

"Wille!" ozval se z venku křik.vystřelil a běžel tam kde byla jeho sestra s pacientem na lůžku.

Následoval jsem ho. zhrudi jí trčel hluboko zaražený oštěp a v očích se jí odrážel strach. Věděljsem,že tohle neskončí dobře.

"Nikdo jiný.. je ty jsi mohl" slyšel jsem ode dveří. Přikívl a jeho tvář ztratila jakýkoliv výraz. Křičel kolem sebe rozkazy a převzal tím ůplné velení.Bylo zvláštní vidět ho takto , někoho, kdo byl léčitel ,hudebník a bojovník v akci.Většina dětí Apollona měla jen jednu z otcovích schopností.Dál jsem fascinovaně  sledoval jak pracuje.O pár minut vstal a vrátil se ke mně.

"jak se má??" zeptal jsem se

"Já .. nevím.Mohu jen doufat. udělal jsem co jsem mohl"

"Odvedl jsi dobrou práci. jestliže zemře není to tvoje chyba" uklidňoval jsem ho. přikývl  se zachmuřenou tváří a pak se pokusil vykouzlit ůsměv.

Teď je řada na tobě . musíš být vyčerpaný , ale než půjdeš spát zkontroluju tě "

_____________________________________________________________________________

Hello hello, tak tu máme slíbený překlad od Autorky:: xshipsetsailx   Doufám že je vše přeložené tak jak má být

Kira<3

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Oct 20, 2023 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

Tři dny na zamilování (Solangelo ff by:xshipsetsailx)Where stories live. Discover now