Před týdnem
Pohled y/n
,,Y/n chceme ti někoho představit" řekl Ran, když jsme někam šli ,,koho?" ,,uvidíš" řekl Rindou, po půl hodině jsme došli na místo a byly tam nějaký dvě osoby ,,y/n tohle jsou naši přátelé Izana Kurokawa a Kakucho, kluci tohle je naše mladší sestra y/n" ,,moc rádi tě poznáváme y/n" ,,já vás taky" řekla jsem, s klukama jsme se někam vydali a užili společně den, když bylo už pozdě tak jsem se s nima rozloučila a šla domů.
O týden později
,,Y/n!" vykřikl Izana a běžel ke mně ,,co se děje?" ,,chtějí mě zabít, řekni jim něco" řekl Izana a schoval se za mě ,,y/n běž na stranu, potřebujeme někomu rozbít hubu" řekl Ran ,,ne" ,,y/n" ,,ne" ,,y/n buď hodná a nebraň ho" řekl Rindou ,,proč ho chcete zabít? vidíte jak je nevinnej" ,,děláš si prdel?" řekl Rindou ,,no Rindou, jak to mluvíš se svou krásnou sestřičkou" řekl Izana ,,seš mrtvej!" vykřikli oba a běželi na něj, Kakucho mě vzal za ruku a šli jsme stranou ,,to mu nepomůžeš?" ,,ne, Ran a Rindou mají právo být na něho nasraný" ,,ahaaaaa" řekla jsem a sledovala jsem jak se snaží zabít Izana, už nás to s Kakuchou nebavilo, tak jsme si sedli na lavičku a povídali si. Po půl hodině přišli kluci a šli si s náma povídat ,,Rane můžu ti udělat nový copánky prosímm?????" Ran se pousmál ,,klidně" řekl, začala jsem mu rozplýtat copánky a potom mu začala dělat nový, po 20 minutách se mu upletla nový krásný copánky ,,hotovo" ,,děkuju" řekl a objal mě, objala jsem ho nazpět a Rindou na nás koukal nasraným pohledem ,,a já nic?" zeptal se, zvedla jsem se a došla ho obejmout ,,lepší" řekl a objal mě nazpět ,,já chci taky!" křikl Izana a běžel mě obejmout ,,oi Izana neser" řekl Ran ,,však nedělá nic špatnýho" řekla jsem na jeho obranu ,,y/n má pravdu, jen jsem jí objal, na to jako nemám právo?" ,,ne" řekli oba na stejno ,,můžete ho nechat na pokoji?" zeptala jsem se, chvíli na mě koukali a potom na Izanu ,,fajn" řekli oba a už to neřešili.
Zatímco kluci o něčem mluvili tak jsem se dívala do mobilu ,,Kazu?" řekla jsem a zvedla to ,,ano?" ,,dobře" ,,taky tě mám ráda ahoj" rozloučila jsem s ním a típla to, když jsem se otočila tak mě všichni probodávali pohledem ,,co je?" ,,kdo je Kazu?" zeptal se Rindou a nadzvedl jedno obočí ,,Kazutora je můj nevlastní bratr" ,,jo ahaaaaaa a kdy nás seznámíš?" ,,tak co třeba dneska?" ,,dobře" řekl Rindou. Když už bylo načase tak jsme s Izanou a Kakuchou rozloučili a šli za Kazutorou, už jsme byly před barákem, nadechla jsem se a vešli jsme dovnitř ,,onii-chan jsem doma!" zařvala jsem a po chvíli jsem uslyšela kroky, když vešel do předsíně tak se zastavil ,,y/n co to má znamenat? proč tu jsou bratři Haitanovi?" zeptal se a probodával je pohledem, nebo mi to spíš připadalo ,,Kazu tohle to jsou moji biologický bratři" řekla jsem a podívala se na něj ,,c...COŽE!!?!?" vykřikl a byl překvapený ,,asi by bylo dobrý ti to vysvětlit" řekla jsem, šli jsme do obýváku a vše jsem Kazutorovi vysvětlila.
,,No ty vole..." řekl a snažil se to pochopit ,,mám otázku?" ,,ano?" ,,proč jsi mi neřekla o tom sráčovi?" ,,nevím, promiň..." ,,o těhlech věcech mi příště říkej dobře?" ,,ano" byla jsem dost překvapená že se Kazutora s Ranem a Rindouem baví úplně v pohodě, myslela jsem si že je nepříjme a bude je probodávat pohledem apod., to samý jsem si myslela i u nich ale ne, jsou úplně v pohodě a za to jsem ráda. ,,Jdu spát dobrou" ,,dobrou" řekli kluci, zalezla jsem do svého pokoje, převlíkla se a šla spát, druhý den jsem nemusela vstávat protože jsme dostali na týden, v klidu jsem si spinkala ale ti tři idioti mi vlítli do pokoje ,,vstávat!" zařvali a já letěla z postele na zem ,,hrabe vám?!" ,,hezky vstávej, převlíkni se, pojď na snídani a jdeme ven" řekl Kazutora a odešli, protočila jsem očima, zvedla se a šla spáchat hygienu, převlíkla se a potom se šla najíst. ,,Hotovo" ,,dobře jdeme" řekl Rindou, vyšli jsme ven a někam šli, procházeli jsme kolem parku a všimla jsem si Mikeyho a Drakena ,,počkáte tu chvíli, potřebuju si něco vyřídit" ,,jasně" řekl Ran a já běžela za klukama ,,Mikey! Drakene!" zařvala jsem na ně a běžela za nima, kluci se zastavili a otočili se na mě ,,jsem tak rá..." nedořekla jsem to a skočil mi do toho Draken ,,co chceš?" ,,co tím myslíš?" ,,víme o všem y/n, můžeš to přestat hrát" řekl Mikey ,,o čem mluvíš?" ,,do prdele y/n nedělej z nás kretény!!!" zařval na mě Draken ,,nech nás na pokoji, už tě nechceme vidět, potom co jsi udělala" řekl chladně Mikey a odešli, nechápala jsem co tím mysleli, nevěděla jsem co děje, už jsem nedokázala ani stát, spadla jsem na zem a začala brečet.
,,Y/n!!!" uslyšela jsem kluky ale ignorovala jsem je, seděla jsem na zemi a stále brečela ,,y/n co se stalo?!" zeptal se Kazutora když ke mně doběhl ,,nechci o tom mluvit, můžeme jít prosím domů..." ,,jasně" řekl Kazutora a šli jsme domů. Po půl hodině jsme byli doma a já zaplula do pokoje, spadla jsem do postele a začala brečet, druhý den jsem se vzbudila a nedobrovolně vstala z postele ,,dobré ráno" ,,dobré ráno..." pozdravila jsem Kazutora a šla si sednout ke stolů, Kazu přede mě dal talíř s palačinkama a já se pustila do jídla, když jsem dojedla tak jsem dala talíř do myčky a sedla si zpátky ke stolů. ,,Y/n proč si brečela? co se stalo?" zeptal se Kazu a chytil mě za ruku ,,viděla jsem Mikeyho a Drakena, běžela jsem za nima protože jsem je dlouho neviděla, ale oni na mě byly hnusní a řekli mi že už mě nechtějí nikdy vidět...." odpověděla jsem Kazutorovi na otázku a u toho se znovu rozbrečela, Kazu se zvedl a objala mě ,,určitě je to nějaký nedorozumění a pokud ne tak jsou to dementi, takže už nebreč ju?" řekl a podíval se mi do očí, jen jsem na to kývla a on mi setřel slzy, v ten moment se Kazutorovi rozzářili oči ,,dostal jsem úžasnej nápad!" ,,jakej?" ,,vypadneme nachvíli z Japonska" ,,cože?" ,,slyšíš správně, odjedeme někam jinam nachvíli a potom se vrátíme, potřebuješ vypustit všechno z hlavy potom všem co se ti stalo" nachvíli jsem se nad tím zamyslela a vlastně má pravdu ,,dobře" Kazutora se na mě usmál a šli jsme společně vymyslet kam na tu chvíli zmizíme. Po hodině jsme měli rozhodnutu kam ,,Jižní Koreje" řekla jsem ,,skvělí nápad" řekl Kazu a usmál, zařídili jsme si to ve škole, letenky, hotel a začali balit věci ,,neměla by jsi to zavolat klukům a svým přátelům?" zeptal se Kazu když jsem si balila věci ,,měla bych ale ty by jsi to měl taky říct svým kamarádům" ,,už jsem to udělal" ,,ahaaaa" vzala jsem si mobil a zavolala všem kterým jsem to chtěla říct ale u dvou lidí jsem si nebyla jistá ,,řekli že už mě nechtějí vidět, takže je zbytečný jim to říkat..." řekla jsem potichu a mobil dala na noční stolek. Měla jsem vše hotové a tak jsem si šla lehnout protože nám letadlo odlítalo až v jednu ráno. Po dvou hodinách jsem se vzbudila, udělala jsem si co jsem potřebovala a potom jsme vyrazili na letiště, nastoupili jsme a odletěli.
