O měsíc později
,,Mě jebne!" zanadávala jsem si když jsem se učila fyziku ,,mě taky, vůbec to nechápu" řekl Takemichi, zazvonilo na hodinu a do třídy vtrhl učitel na fyziku (no a je to v prdeli), učitel přišel k mojí lavici a položil přede mě test ,,co to kurva je?!" řekla jsem omylem nahlas ,,fyzika a za tohle se po škole stavte zamnou do kabinetu" řekl učitel a rozdával ostatním testy, podívala jsem se na Takemichiho kterej si prohlížel test. Bylo už konec školy a já si to štrádovala do kabinetu učitele ,,y/n kam jdeš?" zeptal se Kazutora kterej šel naproti mě ,,jdu za učitelem, protože jsem při hodině fyziky vykřikla ,,co to kurva je?!" no a borec mi řekl že po škole se mám za nim stavit" řekla jsem a Kazutora se na mě díval s otevřenou pusou ,,to si děláš prdel?" řekl a začal se smát ,,idiote" byly moje poslední slova a šla za tím dementem. Stála jsem před jeho kabinetem a zaklepala ,,dále" vešla jsem dovnitř a pozdravila ,,dobrý den pane učiteli" ,,dobrý den, posaďte se" pozdravil mě a ukázal na židli naproti němu (a jsem mrtvá), posadila jsem se na židli a čekala co se bude dít ale ono nic, borec seděl a opravoval testy (tak si dělá prdel?! on si mě sem zavolá a pak na mě sere? debil toto) řekla jsem si a rozhlížela se po jeho kanceláři ,,takže" řekl a to mě donutilo dávat pozor ,,y/n promluvme si o tvém průměru z fyziky a biologie" ,,ano?" ,,máš tam nerozhodně a teď tu opravuju tvůj test z fyziky, a moc dobrý to není" ,,jak moc je to špatný?" ,,hodně špatný ale mám pro tebe nabídku" řekl a pousmál se ,,jakou?" učitel si stoupl a přešel ke mně, chytil mě za bradu a přitáhl si mě do polibku, odstrčila jsem ho od sebe a zařvala ,,co vám jebe?!" ,,to je ta nabídka, budeš dělat vše co budu po tobě chtít nebo tě nechám propadnout a budeš zažívat peklo, dobře si to promysli a pak zamnou přijď" řekl a já vypadla co nejrychleji z jeho kabinetu. Přišla jsem večer domů a ve dveřích stál Kazutora ,,kde jsi byla tak dlouho?" zeptal a nadzvedl jedno obočí ,,no byla jsem u učitele a potom jsem šla do centra, proč?" ,,proč? měl jsem o tebe strach, protože je už pozdě a ty si mi ani nenapsala že přijdeš pozdě" ,,promiň Kazu, příště ti dám vědět" ,,dobře a co učitel" ,,nic jen jsem dostala seřváno a teď jdu spát dobrou" ,,dobrou" šla jsem do svého pokoje a padla do postel, a během 5 minut usla.
O měsíc později
Už je to měsíc od tý doby co jsem byla v kabinetu učitele, a od tý doby mi dělá ze života peklo, spadla jsem unavená na postel a nevěděla jsem co dělat (jsem ve slepý uličce...), nedokázala jsem o tom nikomu říct ani svému bratrovi, Mikeymu a Drakenovi jsem to taky neřekla, protože jsme se od začátku školy neviděli. Druhý den jsem šla do školy a sedla si do lavice, ve škole to uteklo celkem rychle a teď mě čekala poslední hodina, a to fyzika ,,no super..." řekla jsem potichu a do třídy vešel učitel, když zazvonilo na konec hodiny tak jsem chtěla odejít ale on mě zastavil ,,pojď semnou" řekl a šel, nic jsem neřekla a následovala ho, vešli jsme do jeho kabinetu a on si sedl na stůl, zatímco já stála u dveří. ,,Takže ses rozhodla pro druhou možnost?" zeptal se a já mlčela, zvedla jsem svůj pohled od země a podívala se na něho ,,já..." bylo jediný co jsem řekla, on si stoupl a šel ke mně, přitiskl mě ke dveřím a díval se mi do očí ,,ten tvůj test z biologie není úplně nejlepší" řekl, dal mi ruku na tvář a políbil mě (proč se nebráním? co semnou je? opravdu je tohle jediná možnost? neexistuje jiná cesta?) tyhle otázky mi pořád běhali v hlavě.
O hodinu později
,,Uvidíme se zítra~" řekl a odešel, oblíkla jsem se a šla cestou domů, po tváři mi stále stékaly slzy a nevnímala jsem okolí, a tak omylem do někoho vrazila, spadla jsem na zem a to mě donutilo se vrátit do reality ,,o...omlouvám se" omluvila jsem a osoba přede mnou mi podala ruku, ruku jsem přijmula a tak mi pomohl se postavit ,,děkuju" řekla jsem a podívala se na osobu ,,y/n?" řekl vysoký kluk s dvěma copy, když řekl mé jméno tak mu po tváři stékaly slzy, za ním stál ještě jeden kluk, měl kratší vlasy, byl menší jak on, měl brýle a též mu stýkaly slzy po tváři. ,,Kdo jste a jak znáte moje jméno?" zeptala jsem se a byla zmatená, na to nic neřekli a objali mě, nechápala jsem co se děje a kdo jsou ti dva ,,můžete mi prosím odpovědět?" zeptala jsem se a oni dva mě pustili, utřeli si slzy a podívali se na mě ,,asi si nás nepamatuješ ale jsme tvý bratři" řekl ten vysokej.
