Lisa prožívá vnitřní chaos, který v ní vyvolal Thomas. Nešťastná láska, která ji vnitřně zlomila. Ona se neplánovaně zamilovala, On to spíše bral jako zábavu a flirt. Thomas už na ní zapomněl, Lisa nedokáže zapomenout. Nikdo jí nerozumí, proč se tak...
Nakreslila jsem pro představu, jak by mohla vypadat, naše hlavní postava Lisa. 😊
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Pátek 25. Listopadu
Eehhm.. Sofií?? S opatrným hlasem jsem se zeptala. “ nebude ti vadit když tam budu s Tebou jenom na chvíli... že nebude? „ Prosebným výrazem jsem zaškemrala. Achjoo Liso... proč jen na chvíli?! Otázala se smutným hlasem. “ Liso, tam se budeš bavit... a moje máma se na Tebe těší... a kde máš vůbec šaty?? „ už stihla zjistit že nemám ani šaty. Šaty?? Zarazila jsem se ve svojí hlavě... “ Jsi zase zapomněla že? „ Hodila po mně Sofie zklamaný výraz. Samozřejmě že jsem zase zapomněla... “ promiň Sofie, úúplně mi to vypadlo z hlavy... jsem tu za hned „ vyskočila jsem z auta a běžela se převlíknout.
Oslava “ Panebože Liso, podívala jsi se někdy do zrcadla, máš úplně suchou pleť! Musíš se o sebe starat a pečovat! „ S vyděšeným výrazem mě objala mamka mojí nejlepší kamarádky. “taky Vás ráda vidím paní Hillardová„ zasmála jsem se. “ jak se máš zlatíčko? „ Mám se celkem dobře... usmála jsem se, předstírala... že jsem šťastná, že mě nic netrápí. Opravdu?! Zeptala se nespokojeným výrazem paní Hillardová. “ Mamii, tak už nech těch otázek, pojď Liso tamhle je Nick „ chytila mě za ruku Sofie a táhla pryč.
Nick.. Opravdu řekla jméno nejlepšího kamaráda mého Ex? No to snad ne... Protočila jsem panenky.
“ Lisa Brownová... Rád tě opět po dlouhé době vidím „ přivítal mě Nick.
“ Nicku, co ty tady??„ Vykoktala jsem ze sebe. Noo... Podíval se zdlouhavým výrazem na Sofie, která očividně přede mnou něco tajila, ani neměla potřebu mi to třeba taky říct... “ dostal jsem tu pracovní nabídku, proto jsem zpátky v našem rodném městě „ dopověděl Nick. “Aha, tak gratuluji Nicku, tady se nic moc nezměnilo, všechno zůstalo na svém místě „ dodala jsem. “ Jo, to jsem si všimnul při příjezdu do města „ mrkl na mě. Všechno zůstalo na svém místě... Pouť, rozhledna která má úžasný výhled na dřevěné molo a pláž, restaurace kam chodíme na nejlepší burger s hranolkami, nic se tu nezměnilo. Jenom lidé odcházejí... Koukala jsem na Sofie, byla veselá, fakt si tu svojí narozeninovou párty užívala. Je to tu fajn, ale já byla duchem přítomná úplně někde jinde... Už se celkem smrákalo, lidi z párty pomalu odcházeli. “ No nic, tak já už půjdu „ obejmula jsem Sofie, vzala kabelku a šla domů.
Seděla jsem doma na gauči, se spousty myšlenkami v hlavě. Zarazilo mě chování Nicka a Sofie... Mají tajemství, oba ho přede mnou tají.
“ Kdysi... jsem se sebe ptala. Jestli mám v srdci na Tebe ještě čekat, nebo to vzdát „
