18

25 2 0
                                    

S úsměvem jsem držela Tonyho v rukou a sledovala jak se směje na motýla co mu zrovna přistál na nose.,, Kéž by tě mohl vidět Tony. Pravděpodobně by pronesl nějakou ostrou poznámku, ve které by byl skryt nějaký vtip, nad kterým bychom se oba zasmáli." Sundala jsem mu motýla z nosu a sledovala jak odlétá pryč.

,, Roste jako z vody." Uznala služebná a uklonila se.,, Mám vám vzkázat, že za deset minut se bude prach nepřátel pouštět do vesmíru. ",, Děkuju, můžeš jít." Usmála jsem se.

,, Už se nemůžu dočkat, až vyrosteš a budu tě vše učit. Dám ti veškerou lásku, kterou jsem potřebovala i já, a víc." Políbila jsem ho na čelíčko.

,, Můžeme?" Ozval se za mnou Buck.,, Jistě." Usmála jsem se na něj a vstala.

Upřímně, byla to docela nuda, ale být jsme tam museli, jakožto král a královna.

,, Dnes to byl náročný den, budeme spát jako miminka, pokud nám to teda naše miminko dovolí." Vzala jsem si ho do náruče a lehla si do postele. Opřela jsem se o Bucka, pokrčila nohy a Tonyho si opřela o stehna.

,, Snad jo, jinak budem spát do odpoledne." Objal mě Buck kolem pasu a vlepil mi pusu do vlasů. Usmála jsem se a odložila malýho do postýlky.

,, Už jsem ti někdy řekla jak moc tě miluju?" Lehla jsem si na břicho a trochu se nadzdvihla, abych ho mohla políbit.

,, Nejsem si jist." Zamumlal když jsem se odtáhli.,, Moc. A promiň, že ti to nedávám na jevo, jen je toho teď moc.",, Taky se omlouvám, oba toho teď máme nějak hodně, ještě pořádně nevíme jak kralovat správně a potřebujeme se do toho dostat, což bude trvat dlouho." Dokončil svůj monolog a přitáhl si mě do objetí.

Messenger of death 2Where stories live. Discover now