,, Mar co se děje?" Zeptala se Nat která za mnou přišla a viděla mě ubrečenou na posteli.,, Já už takhle dál nemůžu. Ať jdu kamkoli, ať se seznámím s kýmkoli všude je něco co je nebo co mi připomíná minulost na kterou se snažím ze všech sil zapomenout." Přiznala jsem.,, O čem to mluvíš?"
,, Tak já ti to upřesním. Seznámila jsem se s vámi a většinu z vás jsem měla za úkol zabít a když né vás tak někoho na kom vám záléži. Chceš snad přesný příklad?!!" Křičela jsem po ní.,, To není pravda." řekla klidně.,, Vážně?! Maximovi jsem měla zabit ale povedlo se mi to nenápadně ukecat jen abych je hlídala stejně tak u tebe!!! Bartnovou jsem měla zabit i s dětmi když se Barton stal Avengerem aby ho Hydra oslabila protože Hydra ví že jakmile je jeden na dně tým nemůže fungovat ale já jí nezabila a tak skoro zabili mě!!!! Když jste vy udělali blbost nebo jste se snažili utéct vše šlo na můj krk!! Každou noc mám noční můry o všech které jsem zabila, zabila někoho z jejich blízkých nebo o tom jak jednou zabiju vás!!! čemuž mimochodem moc nepomohl Parker!!
Pořád a neustále mám strach že něco pokazím a zabiju vás nebo příjdu o Buckyho protože jsem si na milion procent jistá že si ho nezasloužím!!! Stačí ti to?! Mám ještě hodně dalšich příkladů!!!" Křičela jsem na ní a u toho mi tekli slzy jako hrachy.,, Co myslíš tím že tomu nepomohl Parker?"
,, Nedělej blbou! Moc dobře víš co tím myslím!!" Rozmáchla jsem rukama. Vyhnala jsem jí a převlékla jsem se a vlasy si dala jen do culíku. Venku jsem se rozbehla a neřešila jsem kam prostě jsem běžela. Všimla jsem si že nějaká paní za sebe schovala dítě a až poté jsem si všimla že se vystrašeně oba dívají na mojí pravou ruku.,, Ahhh!!!" Rozběhla jsem se rychleji. Nakonec mě nohy zavedli zpět do AT.
Vešla jsem dovnitř, doběhla jsem do obývaku kde jsem se snažila ignorovat pohledy ostatních a jen jsem si zašla pro flašku, nalila jsem si vodu a rozběhla jsem se do tělocvičny. Zašla jsem do dveří ve kterých se cvíčí schopnosti a použíla jsem to jako terapii. Ještě že jsme se s vandou spojili aby ta místnost nešla zničit. Celá udýchaná jsem si lehla na zem.,, O mě nepříjdeš." Lehl si vedle mě.,, Jak si tím můžeš být tak jistý bucky?" Schopnostma jsem tvořila na stropě obrázky.
,, Protože tě miluju a nezvládl bych o tebe přijít. Už těch pár měsíců jsem to nezvládal." Přiznal se.,, časem by jsi se přes to přenesl, zapoměl by jsi na mě a našel by sis někoho jiného."
,, Přestaň se pořád podceňovat. Miluju tě ale tady s tím mě neuvěřitelně štveš. Ty jsi to nejlepší co mě v životě potkalo a navždy tím nejlepším budeš." Políbil mě.,, Taky tě miluju Bucky." Taky jsem ho políbila.,, Takže když jsi ten celý rozhovor mezi mnou Nat slyšel tak ho slyšeli i ostatní že?"
,, Jestli si pod rozhovorem představuješ že na někoho křičíš tak jo. Slyšeli jsme to všichni." Ozvalo se ode dveří.,, Co jsi myslela tím že máš hodně dalších případů? A čemu jsem nepomohl?" Zeptal se Parker.,, Vážně jsi o mně neslyšel? Messenger of death? Nic? Hydra? To mě jen utvrzuje v tom že jsi na pravdu a celkově krutý život až moc malej." Vzdala jsem to když na mě koukal jako na blázna.
,, Mar můžu s tebou mluvit někde o samotě?" Ozval se mi v hlavě Wandin hlas.,, Tvůj pokoj?" Na to jen kývla a rozešla se pryč. Já se po chvíli táke zvedla, v pokoji jsem si dala sprchu a převlékla jsem se.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
