Pohled Marinette
Zapadalo slunce a já s Adrienem jsme vytáhli posledního člověka z té podivné nafukovací věci. Se divím, že nás to udrželo. Sedli jsme si vedle sebe na pláž a pozorovali jak přichází obří úplněk, měsíc byl téměř na dotek a vše bylo tak kouzelné, než se neprobudila první osoba.
,,moje hlava, kde to-"
A: tak počkat, já si říkal, že tě odněkud znám, ahoj Chloe, už je to hodně dlouho, co jsme se viděli.
(Ch-Chloe)
Ch: Adrienu!
M: vy 2 se znáte?
A: Jo, promiň, Mari, Chloe, Chloe, Mari, byla to moje jediná kamarádka
M: ráda tě poznávám
Podala jsem jí ruku, ona se na mě však zděšeně podívala a udělala krok dozadu. Co jsem udělala špatně. Koukla jsem se tázavým pohledem na Adriena, ten mi ho však oplatil.
Ch: Adrienku, kde jsi tuhle nicku vyhrabal?
M: no dovol
A: Mari, v klidu, já to vyřeším, ano
M: fajn
Protočila jsem oči a odešla zkontrolovat ostatní. Samozřejmě jsem však nenápadně poslouchala.
A: Chloe, nemůžeš takhle mluvit s Marinette
Ch: proč jako ne, já můžu dělat co jen chci
A: momentálně ne, jsme uvízlí na ostrově a ona je moje kamarádka
To mě zahřálo u srdce, on mě opravdu brání. Vstala jsem a šla k němu. Chloe mě pořád propalovala pohledem, ale řekla bych že to takhle od teďka bude pořád.
M: fajn, takže, musíme rozdělat oheň a někdo tu musí jít nasbírat dřevo, co kdyby jste šli s Adrienem a já mezitím najdu nějaký křemičitan abych mohla rozdělat oheň
A: tak jo, Chloe vyrážíme
Ch: Já chci domů! O tomhle se dozví můj táta
Protočila jsem oči a hledala kameny. Po chvilce jsem našla 2 vhodné, které dělali jiskry, když se o sebe bouchly. Šla jsem si opět sednout na pláž a koukala se na měsíc. Připomínal mi jen hezké věci. Třeba jak jsem jako malá ležela na trávě a rodiče mi vyprávěli příběhy. Pousmála jsem se. Zanedlouho se probudil další člověk, když jsem přistoupila blíže, tak jsem zjistila, že to byla taky holka. Hlavně ať není jako Chloe, prosím.
(Al-Alya)
Al: Kde to......
M: klid, jsi v pořádku, ztroskotali jsme
Al: Vždyť jsem letěla na Filipíny na reportérskou slavnost
M: letadlo spadlo, s Adrienem jsme stihli zachránit tebe a dalších 5 lidí.
Al: Alya
Podala mi ruku a usmála se.
M: Marinette
Přijala jsem ruku.
M: zatím se probrala nějaká Chloe, je fakt hodně drzá a má dost velké ego
Al: Nemá blonďaté vlasy a značkové oblečení, že ne
M: noo.....ty jí odněkud znáš?
Al: je to ta nejhorší holka od nás ze třídy, no vlastně z celé školy
M: jo to bude ona
Zasmáli jsme se a ona se ptala dál.
Al: Takže jsme vzhůru jen my 3?
M: nene, ještě Adrien, s ním jsme vás vytahovali z potápějcího se letadla
Al: takže jsi mi vlastně zachránila život
M: i tak se to dá říct
Al: ještě mi řekni že ten Adrien o kterém mluvíme je Adrien Agreste a asi mě šibne
M: kdo je to?
Al: kočko, žiješ vůbec? To je ten nejznámější model na světě
Jen jak to dořekla tak se z lesa s Chloe vynořil Adrien se spoustou dřeva.
Al: no to mě podrž
M: probudila se Alya, jdu rozdělat oheň
A: dobře, podle toho jak na mě koukáš asi víš kdo jsem
Al: já tomu nemůžu uvěřit. Ty jsi opravdu Adrien Agreste
M: počkej, takže ty jsi opravdu model?
A: jo
M: proč jsi mi to neřekl?
A: nevím, asi jsem chtěl aby jsi mě neviděla jako ostatní
M: neboj se, já se s tebou kvůli slávě nekamarádím
Rozdělala jsem oheň, který osvětlil malý kousek pláže. Všichni jsme si kolem něj sedli a povídali si o našich životech, v průběhu se přidal Nino, Luka, Juleka a Nathaniel. Docela dobrá parta, kromě Chloe samozřejmě.
M: jsem ráda, že jsme všichni vzhůru. Jsme docela dobrá parta a společně se odtud dostaneme.
A: přesně tak, a jak to tak vypadá, tak nás asi povedeš Mari
M: C-co já?
A: jsi odvážná, rozhodná, milá, spravedlivá a tvůj oheň žhne do dáli a proto k tobě vzhlížím a myslím že ostatní taky.
Usmál se na mě a já se začervenala. Koukla jsem se na všechny a opravdu mě poslouchali, dokonce i Chloe.
Oka, další kapitolka za námi. Dnes to bylo trochu delší, ale nevadí. 659 slov.
أنت تقرأ
Zítra bude líp...
قصص الهواةMarinette žije velice bídný život, jednou uteče z domu a pak se to celé zašmodrchá s Adrienem. Nechci dávat velké spoilery:)
