Pohled Marinette *o 13 let později*
Všechno mi přijde tak stejné.... vzbudím se, jdu do školy, pak jdu ze školy, pak mě zdrbou rodiče (občas ani nevím za co) potom jdu do pokoje, pak spím a takhle furt dokola. Ven nemůžu chodit, kluka mít nemůžu a moc kamarádů taky nemám. Ve volném čase navrhuji oblečení, je to jediná věc, která mě na tomhle životě baví.
Dneska se mi ze školy opravdu nechtělo, dostala jsem trojku z Angličtiny, teď jen budu doufat, že rodiče mají dobrou náladu. Otevřela jsem dveře a připravila se na to, co přijde.
S: jdeš o 2 minuty pozdě
M: učitelka nás pustila pozdě
Zamumlala jsem.
S: co známky?
M: jednička z matiky, jednička z chemie a trojka z angličtiny
S: trojka z angličtiny?!
Sklopila jsem svůj pohled na moje chodidla.
S: jak to, že trojka!
Mlčela jsem, hledala jsem vhodnou výmluvu a však pozdě...
S: ptala jsem se tě, jak to, že jsi dostala trojku!?
M: nevím
Řekla jsem v tichosti.
S: jo tak ty nevíš
Mamka mi už zase dala facku a poslala mě do pokoje. Sedla jsem si do toho tichého pokoje a brečela, jak to, že se tak strašně změnili? Vždyť byli v pohodě. Najednou se rozlítly dveře a vešel táta. Ten byl trochu mírnější než mamka. Většinou mě mlátí jenom ona.
M: já vím, jsem blbá, že jsem dostala trojku, ale ono by bylo hodně těžký a.....
T: zadrž
M: děje se něco?
T: víš, že tě miluju.....
M: co se děje?
T: tvoje mamka se o tom co ti teď řeknu nesmí dozvědět, rozumíš
M: a-ano
T: fajn, před 13 lety tu byl muž
M: od toho dne se chováte...no.....tak jak se chováte
T: tvoje maminka tě provdala za jeho syna, máš si ho brát tenhle rok
M: c-co? to je ž-žert, že jo?
T: já to nepodepsal, ale jeden podpis stačil, mrzí mě to
S: co tu děláte? Jo ty ještě brečíš! Chceš k tomu důvod?
M: ...
S: já se na něco ptala!
Moje trpělivost právě vyvrcholila.
M: já vím že jo, a hádej co? Nezajímá mě to a už tě nebudu poslouchat, je mi 19 a můžu si dělat co chci, jasný?
Řekla jsem nahlas trochu víc než jsem chtěla, ale ona mi zkazí celý život, jestli mě s někým donutí se vzít. Vždyť ho ani neznám...
S: co na mě křičíš, jsem tvoje matka!
Hnedka jsem schytala další várku facek, po dnešku mi dokonce začala téct krev z nosu. Tohle byla poslední kapka, musím odtud pryč, a to hned....
Oka, tak další kapitolka za námi, trošičku morbidní, ale aspoň jste se nenudili. 395 slov
![](https://img.wattpad.com/cover/344891080-288-k109648.jpg)
YOU ARE READING
Zítra bude líp...
FanfictionMarinette žije velice bídný život, jednou uteče z domu a pak se to celé zašmodrchá s Adrienem. Nechci dávat velké spoilery:)