Běs V Hněvu - Let Do Neznáma

Kapitola VI

„Darkmoon už měl pár démonů kteří mu sloužili po boku, společně napadli naší vesnici".

„Zabil mi matku a mého nebo našeho nového otce, nakonec zabil i nás".

„Chtěl si vzít naše duše ale já mu utekl a od té doby chráním draky před tímto zlem".

„Darkmoon Darkstouna zaklel aby byl na jeho straně, Darkstone za nic nemůže to kletba ho ovládá".

„Jedině ty jí můžeš zlomit Annie" Dořekl Angelheart a povzydchl si.

„To mi je moc líto ale jak mám zlomit jeho kletbu?" zeptala se Annie.

„Víš jak zabít démona nebo ho adpoň nechat nadobro zmizet?" zeptal se Angelheart.

Annie na nesouhlas kývla párkrát hlavou ze strany na stranu „pro dráče to je těžší" řekl Angelheart.

„Démona zabiješ tak že mu z hrudi vyrveš jeho srdce a démon se rozplyne" řekl.

„Fuuj" řekla znechuceně Annie a pak se zeptala „ale co když to Darkstouna zabije?".

„Když mu vyrveš jeho srdce kletba se zlomí Annie" odpověděl Angelheart.

„Proč jsi to neudělal ty?" zeptala se zmateně Annie, „budoucnost praví že jen ty zlomíš jeho kletbu"odpověděl.

„Kdybych to udělal já tak bych ho zabil, ale ty ne ty Annie tím zlomíš jejo kletbu" dořekl Angelheart.

„Dobrá..." řekla Annie a chvíli bylo ticho, z moře se ozvali mořivci a gejzurníci.

Annie a Angelheart popoletěli víš nad moře aby na oba náhodou mořští draci nezaůtočili.

„Annie už jsme skoro tam" řekl Angelheart a Annie se ulevilo ale měla strach že v boji se silným dospělím démonem běsa selže.

Slunce už začalo zapadat a na obloze se začali dělat červánky, Annie a Angelheart vyletěli až nad mraky.

Annie viděla tu krásu zbarvených oranžových mraků a slunce které jim příjemně zahřívalo šupiny.

„To je krása" užasla Annie a rozšířili se jí vzorničky, Angelheart vydal spokojený hrdelní zvuk a díval se na Annie.

Annie dováděla v mracích a létala nahoru a dolu, „takhle vysoko sem letět nesměla" řekla Annie a udělala otočku.

„Poleťmě zpátky dolu" řekl Angelheart, oba letěli střemhlav dolu a vletěli přímo do bouře.

Naštěstí zahlédli ostrov a zamířili do ostrova, konečně přistáli a našli další jeskyni.

Oba vešli do jeskyně a něco se jim na tom nezdálo, ten pach byl povědomí když najednou ze tmy vyšel drak.

„Děsovec obludný!" zaječela Annie, děsovec fialové barvy zavrčel a pak zařval, „tohle je má jeskyně červi!".

Zařval děsovec a cely vsplal ohněm a roztáhl svá křídla, „zmizte nebo vás rozcupuju!" vrčel na oba běsy.

„Musíme zmizet!" vyjekla Annie na Angelhearta „ne Annie nech to na mě!" řekl Angelheart.

Angelheart se vrhl děsovci na hřbet aniž by si toho děsovec všiml a Angelheart se zakousl do jeho krku.

Děsovec zařval bolestí a odhodil Angelhearta do rohu jeskyně, děsovec po něm vychrlil z tlamy oheň.

Angelheart se vyhl a oheň ožehl stěnu jeskyně a spálil ji tak moc až tam zbyla černá čmouha.

Angelheart čekal na děsovcův další krok když si všiml že ve stínu na konci jeskyně se něco pohlo.

Angelheart se ohlédl tím směrem a nedal pozor na děsovce který ho přišpendlil k zemi.

Když najednou ze stínu na konci jeskyně se objevil další drak.