Běs V Hněvu - Let Do Neznáma

Kapitola IV

„Darkmoon se připojil do jednoho z dračích kultů a pozdéji se stal jejich vůdcem".

„Moc ho pohltila a on se začal měnit v démona, už mu bylo jedno že jsme jeho rodina".

„Mizuri nám zemřela když jsem se ještě nenarodil a Darkstounovi byly tři roky".

„Nechal Darkstouna uvrhnout zlou kletbu a tak se Darkstone připojil k Darkmoonovi".

„Já jsem jim unikl ale později jsem zemřel v mladém věku a stal jsem se tímhle".

„Na této zemi udržuji pořádek a Darkstone by byl taky ale je zakletý".

„Annie v proroctví můžeš zničit Darkstounovu kletbu a dostat tak Darkstouna na naši stranu".

„Společně pak porazíme Darkmoona ale potřebuji pomoc Annie, pomůžeš mi?" zeptal se Angelheart.

„Jasně ale nevím jak zničit jeho kletbu" řekla Annie „budeš muset utéct ze stromu Gaya na nějakou chvíli" řekl Angelheart.

„Nemůžu jen tak zmizet!" řekla Annie „Annie cestou tě budu chránit" řekl Angelheart.

„Jak to pak vysvětlím Dawn a ostatím?" zeptala se „to nech potom na mě" řekl Angelheart.

„Kam vůbec budem cestovat?" zeptala se Annie „daleko" řekl Angelheart.

Než se však Annie stačila zeptat Angelheart začal pomalu mizet „vyraž hned ráno!" řekl a Zmizel.

Annie se probudila protože do ní zase šťouchal Mao, „Annie jsi v pohodě?" zeptal se.

„Ano jsem" řekla a vstala „kam to jdeš?" zeptal se Mao ale Annie neodpověděla.

Vyšla z jeskyně ven a vzlétla, ketěla do její jeskyně kde si vzala její věci co brašny kterou měla po boku.

Podívala se na spícího Jacka a dotkla se ho jejím čumákem na čelo, -hlavně ty nezemři-.

Annie se otočila a vzlétla, letěla přes centrum a pak ven ze stromu, pár draků na ní řvalo co to dělá ale neřešili to a vrátili se zpět do práce.

Annie se neohlížela chtěla to mít co nejrychleji za sebou, vzpoměla si že jí Angelhreat zapoměl říct jak zlomit tu kletbu.

Nebo se ho zapoměla zeptat, -krucinál- zanadávala si v hlavě Annie.

Ohlídla se a už neviděla strom Gaya před ní byly obrovské hory pokryté sněhem.

-To bude velmi těžká cesta- pomyslela si Annie a letěla dál, už kličkovala mezi skálami a uhýbala před padajcím sněhem.

Největší problém byl vítr který byl silnější než normální a Annie hodně zpomaloval.

Annie letěla co nejvíš s velkou námahou, složili k sobě křídla a letěla střemhlav dolu velkou rychlostí.

Vyhla se sněhu a ohlédla se a pak zas zpátky a najednou narazila do skály.

Annie upadla do bezvědomí ale cítila jak někomu spadla na hřbet, chytla se draka a poznala ty šupiny.

„Angelheart!" řekla Annie „drž se Annie" řekl Angelheart a střemhlav letěl dolu.

Přistál ve sněhu a Annie mu slezla ze zad, lehla si a ve sněhu si chladila hlavu protože krvácela.

Angelheart chvíli přihlížel a pak se sehl a spárem se dotkl Annie hlavy „co to dělá..." zmlka.

Bolest přestala „už nekrvácíš Annie" řekl a narovnal se „páni" vstala Annie.

„Annie poleťme dál" řekl Angelheart a roztáhl jeho složená křídla, vzlétl a čekal na Annie která si sahala spárem na hlavu.

Na místo kde krvácela, nakonec vzlétla a oba letěli dál, čekala je dlouhá cesta.