Tak nadpis mluví za vše, né kecám, menší popis vám sem hodím, aby se neřeklo XD
Takže, naše hlavní hrdinka Ami-chan má ráda anime, obzvlášť jedno Tokyo Revengers. Nedávno se přestěhovala do nového města, kde začne navštěvovat nižší střední. Cestou d...
Začala jsem se držet za hlavu a malinko se motat. Čirou náhodou jsem jakoby spadla na Mikeyho a rychle mu sebrala náramek, tak aby si toho nevšimnul.
,,Ami!" zaslechla jsem Takemichiho. ,,Jsi v pořádku?"
,,Vypadám tak?" normálně si stoupnu a schovám si náramek.
,,Vy se znáte?" vyzvídal nás Mikey.
,,Jen pár dní. Přistoupila na moji školu," odpověděl mu poslušně Takemichi.
,,Ještě si zapomněl dodat, že mě s klukama zachraňujete před nudou o přestávkách. Asi bych měla jít domů," řekla jsem s náznakem únavy a scházela schody dolů.
,,Počkej. Pro něco sis přece přišla," zastavil mě jeho hlas.
,,Máš namysli tohle?" ukážu mu zápěstí na kterém jsem měla náramek.
,,Jseš mazaná, víc než jsem si myslel," odsekl naštvaně a já byla už na odchodu. ,,Chyťte ji!"
On na mě poslal všechny z Tomanu? To jako vážně?
Všem jsem se vyhýbala jak jen to šlo. U východu mě zadržel Baji.
Ups! Gambar ini tidak mengikuti Pedoman Konten kami. Untuk melanjutkan publikasi, hapuslah gambar ini atau unggah gambar lain.
,,Ale kampak? Princezno," ušklíbl se a kolem mě se utvořil kruh a já byla v pasti.
,,Teď už nikam," odsekla jsem a myslel si, že má vyhráno, ale to se mýlil.
Rozeběhla jsem se na na jednoho kluka s úmyslem ho dstrčit. Připravil si ruce, tak aby mě mohl chytit, ale na poslední chvíli jsem mu podkopla nohy a utíkala pryč.
,,To bylo snadný," zasmála jsem se a oni se za mnou hned rozeběhli.
Po pár minutách jsem doběhla na náměstí a ztratila jsem se jim v davu.
Měli by se naučit běhat.
Už jsem šla normální chůzí a sem tam jsem se otočila, abych se ujistila, že mě nesledovali.
Oddechla jsem si, když vše bylo v pořádku a vydala jsem se domů. Tam jsem se vysprchovala a najedla.
Poté jsem došla do pracovny a začala si povídat s taťkou o jeho práci. Bylo fajn si s ním popovídat.
Po necelých dvou hodinách povídání jsem si šla lehnout a hned jsem usnula.
Nastal další den, sobota a já se tak nádherně vyspala do 8:45. Spala bych dál, ale zacítila jsem nějakou vůni z kuchyně, co se hnala až ke mě do pokoje.
Vstala jsem, oblékla se a vyrazila na průzkum za lákavou vůní.
Ups! Gambar ini tidak mengikuti Pedoman Konten kami. Untuk melanjutkan publikasi, hapuslah gambar ini atau unggah gambar lain.
,,Dobré ráno mami, copak pečeš?" zeptala jsem se zrovna, když vyndavala bábovku z trouby.
,,Jen něco sladkého pro hosty," usmála se a dala vařit vodu do konvice.
,,V kolik přijdou?" optala jsem se ji a šla si připravit něco k snědku.
,,V půl druhé," odpověděla mi a připravila mi čaj, který mi následně dala přede mě.
,,Super to se stihnu ještě projít," řekla jsem nadšeně a mamka se na mě podívala.
,,No to teda ne. Ty si půjdeš uklidit ten svůj nepořádek v pokoji," odvětila mi a já se zamračila.
,,Až takový nepořádek tam není," zamumlala jsem si, ale i tak jsem věděla, že má pravdu.
Dobře, ale jen malinkej...
Po snídani jsem se vydala uklidit pokoj. Za tak hodinu a půl jsem ti měla hotové. Trochu mě zdržely písničky a tanec.
Najednou mi někdo zaťukal na dveře a vešel dovnitř.
,,Je oběd Ami," usmál se na mě ve dveřích taťka.
,,Už jdu," vyskočila jsem z postele a šla i s ním do jídelny.
Oběd byl velice dobrý.
,,Kolik jim je? Těm dvoum synům, co se přijdou?" optala jsem se mamky.
.................................
Nová kapitolka Is here XD
Ups! Gambar ini tidak mengikuti Pedoman Konten kami. Untuk melanjutkan publikasi, hapuslah gambar ini atau unggah gambar lain.
