was it just a coincidence?

twenty four/ again?

Brzo ráno jsem se vzbudila a uvědomila si, že ležím Joaovi na hrudi. Bylo to příjemné, ale vlastně i nepříjemné. Pořád ho mám někde vzadu v mysli. Už nechci, ale nejde to.
Po chvíli se vzbudil i on.
J: Dobré ráno
Ch: dobré ráno
J : já budu muset jít, ať si nás nevšimne Ava. Asi by mě roztrhala.
Ch : jasně. Ahoj.
Odešel a já to šla ještě dospat.

GAVIHO POHLED - TRÉNINK :
Pedri : Gavi! Viděl jsi noviny?
G : ne, proč?
P : jen, že tam byla Charlott. - zbystřil jsem
P : říkali, že byla na zápase Chelsea s dresem Felixe. Byla tam s jeho ségrou. Napadli ji novináři.
G : A je v pořádku ? 
P : Ano
G : tak to je hlavní
P : myslel jsem, že se zeptáš ne něco jiného
G : tak jsi myslel špatně. Poslyš Pedri. Ani nevíš, co všechno bych dal za to, abych mohl vrátit čas. Ale nejde to a ona se přes to dostala a je teď šťastnější. To, že si našla dalšího kluka, jsem za ni rád a přeju jí to, i když to je těžké poslouchat.
P : chápu brácho
Už se nechci o ní bavit, je to pro mě citlivé téma a vím, že si za to můžu sám. Proto toho lituju ještě více.

Z POHLEDU CHARLOTT :
Došla jsem dolů do kuchyně, kde byla Ava a Joao ležel na sedačce.
A : dobré ráno!
Ch : Ahoj Av. - objala jsem ji
A : jak si se vyspala? - po vyslovení otázky se na mě podíval Joao. Oba jsme se nenápadně zasmáli
Ch : jo dobře. Dneska už půjdu domů jo?
A : Ach jo!
Ch : Av nemůžu tady bydlet celý život. Můžeš třeba přijít ke mně. Já mám volno pořád.
A : tak jo - řekla nadšeně
Ch : za chvíli jdeme do školy, tak si pohni.
J : užijte si ji
A : však já se ti taky jednou vysměju - odešly jsme

VE ŠKOLE :

Měli jsme matiku a já jsem v matice úplně zmatená. Snažím se dohnat učivo za poslední půlrok, protože v Barceloně jsem měla domácí školu a nic mi to nedalo. V tom mi pípla zpráva.
J: jak se máme? - když jsem si všimla, že je od Joaa pousmála jsem se
Ch : mám matiku a vůbec ji nechápu
J : tak, když přijdeš, tak ti ji vysvětlím
Ch : to vážně až tak moc chcete, ať u vás zůstanu?
J : možná
Ch : ve 4 jsem tam. Av má do 8 balet, takže to už musím být pryč.- už tu zprávu pouze lajknul.

Přišla jsem domů po škole, sbalila si věci a šla k Felixům.
Joao už mě čekal.
J : Ahoj!
Ch : ahoj.
Šli jsme do pokoje, kde jsem si položila věci na zem a sedla si k němu na postel.
Začal mi vysvětlovat matiku a já to pomalu začínala chápat. Po asi hodině vysvětlování a zkoušení jsme to vzdali. Já už to uměla a ho to moc nebavilo.
J : nechceš si něco pustit?
Ch : Kolik je?
J : 20:15 - v tom někdo zazvonil
Ch : to bude Av! Co budeme dělat- začala jsem panikařit, tak mě Joao chytil za ruce
J : nestresuj. Schovej se do skříně a jak se půjde sprchovat, tak vyjdeš z domu.
Ch : Dobře

Po nějaké chvilce už se šla sprchovat a tak já jsem rychle opustila skříň a vyšla před barák.
J : počkej!
Ch : musím jít, nechci, ať Ava ví, že jsem tu byla - on jen mlčel
Ch : Joao co se děje?
J : musím ti to říct a ty moc dobře víš, co chci říct
Ch : nemůžeme. Já nemůžu. Bylo by to všechno komplikované. Už si nechci zažít znovu něco s televizí a novinami. - Joao si povzdechl a já odešla

Večer už jsem se chystala jít spát a přemýšlela jsem nad ním. Zase. Nemůžu myslet na nic jiného. Asi ho mám opravdu ráda, ale nemůžu, protože by to bylo zase od začátku. Novináři. Ale žiju jenom jednou. A mám ho fakt ráda. Vzala jsem mobil a napsala mu
Ch : Joao? - hned odepsal
J : ano?
Ch : přijdeš prosím? - myslím, že byl více zmatený než já
J :děje se něco?
Ch : jen prosím - ani jsem se nenadála a už jsem slyšela klepat na dveře
Otevřela jsem a viděla jsem v nich jeho. V tu chvíli jsem neřešila, co se stane potom. Prostě jsem ho políbila. Cítila jsem se po dlouhé době zase šťastná.
Ch : nikdo o tom nebude vědět jasný? - spokojeně kývl
J : musíme si dávat hodně pozor - já kývla a dala mu ještě pusu
Šli jsme si lehnou ke mně do postele. Lehla jsem si na jeho hruď a spokojeně jsem usnula.
J : tak jsem přece jen dosáhl svého cíle - já se usmála

Ahoj! Slibuju, že Charl a Joaa neshipuju! A bude to jen a jen lepší!