Kapitola XXIV. KADEŘNICE

11 2 1
                                    

,,Puste mě!" zařvu jakmile se zabouchnou dveře kadeřnictví. Otočím se na svého. Uvidím hezkou ženu středního věku vysokou asi 170 cm. Vlasy sepnuté do culíku mají barvu slámy. Je oblečena do modré sukně pod kolena, bílého trička a černé kadeřnické zástěry s kapsou. Na hrudi má připnutou cedulku se jménem Emilia Clarke-vedoucí podniku.

,,Kdo jste?" zeptám se. ,,Hádej." odpoví mile Emilia. ,,Nevím." odpovím. ,,Podej mi to." ukáže na dýku v mojí ruce. Poslechnu jí. Vezme si jí. Dojde ke dveřím ven z kadeřnictví. Otevře je. Zbraň promění do pravé podoby. Jakmile kadeřnice otevře dveře Margaretin pekelný pes, který nejspíš čekal venku, naběhne Emilii na kopí. Pes se rozpadne se na prah.

Jakmile to uvidí harpie Margaret, přiběhne ke kadeřnici. Emilia jako kdyby to už někdy dělala namíří na nestvůru kopí a jednoduše bodne. Příšera dopadne jako její mazlíček.

,,Ty vol..." nedokončím svou větu. ,,No no." přeruší mě Emilia s úsměvem na tváři. ,,Ty jsi polokrevná." vykřiknu. ,,Ne, to ne." řekne a podá mi zmenšené kopí. Hodím po ní tázavý pohled.

,,Už jsem tě párkrát viděla. Tvého tátu jsem viděla víckrát. Vyrůstali jsme spolu. Daniel byl i jako malý ne úplně hodný. Vždycky mě zatáh do nějakého průšvihu." pousměje se Emilia.

,,Když jsme dospěli každý jsme si šli vlastní cestou. Já si otevřela kadeřnictví a on se dal na sázky. Jakmile mu to přestalo jít a potřeboval peníze, začal krást." povzdechne si. ,,Pak jsi se narodila ty. Několikrát tě sem přivedl. Vzal sebou i tvou mámu. Od začátku mi přišla divná. Vždycky mi svět přišel trochu divnej. Prohlédla jsem jak vy říkáte mlhu. Dan, můj bratr, to nedokázal." odmlčí se. Překvapeně se na ní podívám. ,,O antickém světě jsem se dozvěděla až od tvé matky, Athény. Tvůj táta se o něm nikdy nedozvěděl." skončí se vyprávění.

,,Ty jsi moje teta." špitnu nadšeně. Ona pouze přikývne. ,,Pojď za mnou." řekne, vztane a zamíří do nitra kadeřnictví. Následuji jí. Vyjdeme po schodem do prvního patra. Zastavíme se u tmavě hnědých dveří. Vytáhne klíče, odemkne a vejdeme dovnitř. Sundáme si boty u botníku. Pohlédnu do zrcadla nad botníkem. Jsem špinavá a rozcuchaná.

,,Běž se osprchovat, smrdíš jak stará sépie. Přinesu ti čisté oblečení." řekne a ukáže na modré dveře. Batoh si nechám na botníku. Vyrazím do koupelny. Sundám si oblečení. Vlezu si do vany a zatáhnu závěs.
Sprcha to mi chybělo.

Po chvilce se otevřou dveře. ,,Oblečení máš na židli u umyvadla." řekne Emilia a zavře dveře.

Vážně jsem vydala kapitolu ne měsíc po té předchozí. Musím se pochválit.

Příští čast bude slibovaný speciálek, tak se těšte.

Poté se vrátíme k Ellisabeth a Emilii Clarke. Snad se s nimi neuvidíme nejdřív za měsíc.

Vaše Lamma❤🦙

Polokrevná Dove le storie prendono vita. Scoprilo ora