Blood In The Storm / harry potter ff

KAPITOLA 22.

Timeskip

Dnes byl osudný den.

Poslední úkol v poháru tří vlastně čtyř kouzelníku. Cítím v sobě dost velkou bolest. Něco se stane, něco opravdu špatného.

Sedím u svého kolejního stolu. Celý den mě pozorují dvojčata, Sarah a Regulus. Docela mě to děsí.

Vzala jsem si zelené jablko a vydala jsem se k sobě do pokoje. Oblékla jsem si černé tričko s dlouhými rukávy. A černé teplaky, na tričku zezadu byla hvězda a napsáno "POTTER".

Když jsem se objevila u labyrintu bylo něco okolo půl šesté. Všichni jásaly a hudba hrála všude. „První do labyrintu půjdou Potter a Potterová!" vykřikl Brumbál. S Harrym jsme se rozdělili a vyrazili do Labyrintu. 

Bloudila jsem hodiny. A hodiny. Uslyšela jsem ženský křik. Fleur. Ta věc pod Labyrintem jí táhla pod stěny Labyrintu. Kouzlem jsem jí z kořenů vysekala. Potom jsem jí opustila. Když v tu jsem ho spatřila. Pohár. Zapomněla jsem zmínit že vedle mě je Harry „Společně?"optala jsem se „Společně!"křikl Harry a my se rozeběhli naproti poháru. 

Bylo to přenášedlo! S Harrym jsme se dostali na hřbitov. Byla tam nějaká místnost ze které vyšel Peter Pettigrew. „Červíčku přebytečné zabij" řekla ta stvůra co nesl Červíček v rukou „Červíčku?" optala jsem se „Pane je tu ta dívka po které pátráme. " řekl Červíček „Správně Červíčku. Dvě mouchy jednou ranou" Červíček hodil podle mého Voldemorta do kotle. Po té i kosti Voldemortovi rodiny a Peterovu ruku. A Harryho krev. Teď tam stál. Pán zla. „Harry Potter. " řekl Pán zla a Smrtijedi tam byly jako na koni. „Pane. To je Potterová!"křikl Červíček a Voldemort se přibližoval ke mě „James Potter se nikdy nezmínil že měl dceru " nadhodil Pán zla.

„Taky že nikdy neměl ty hloupej dědku!"křikla jsem po něm „Drzá dívka a velmi podobná Potterovi. To je naše známá mrtvá Aster Potterová" křikl a přiložil mi hůlku ke krku. Prozatím jsem si stihla sundat své rukavice. Byla jsem nabitá ohněm. Adrenalin mi běhal v krvi. Dotkla jsem se svou hořící dlaní Pána zla. Popálila jsem ho a Smrtijedi začali mizet. Popadla jsem Harryho a ohnivý pohár, se kterým jsme se blesku-rychle přemístili. Byly jsme zpět před labyrintem. Bohužel jsem upadla k zemi. Neovládla jsem svou moc. Poslední co jsem uviděla byla má Sestra.

Pohled Sarah:

Hned po tom co se Aster s Harrym přemístili všichni jásaly. Ani minutu jsem nečekala a seběhla z tribun dolů k nim. Ležela na zemi nehybně, nikdo se k ní nemohl dostat kvůli ohnivému kruhu který byl okolo ní. Ani sám Brumbál to nedokázal uhasit. „Merline" zamručela jsem si pod vousy. „Pane professore!" křikla jsem směrem k Brumbálovi a ten přestal metat kletby „Slečno teď nemám čas s vámi mluvit " odbil mě „Nezdvořilé " odpověděla jsem. „Expelliarmus!" všem professorům vyletěli hůlky z rukou. „Pane professore pokud se nemýlím tak nemáte čas semnou klábosit, ale sám moc dobře víte že jediný kdo jí teď může pomoct a zachránit jí jsem já." mrkla jsem na něj a dala jsem se do práce. 

Jelikož s Aster máme jaksi jinou magii, tak jsem se rozhodla jí použít. Z mých rukou začali růst liány které se snažili udusit oheň. Povedlo se!

Madam Pomfreyová vzala Aster na ošetřovnu a já ovšem šla také. 

----

Aster ležela nehybně na ošetřovacím lůžku už celý týden.  A pohár? Ten vyhrála na půl s Harrym, takže jen čekáme až se probudí aby se s Harrym dohodli co s určitou částkou Galleonů udělají. 

Každý den sedím na ošetřovně a čekám zda se Aster probudí, nebo vydá jakoukoliv známku o životě. 

Byla zrovna neděle, Brumbál mě pustil do Prasinek abych si zašla do Medového ráje nebo kamkoliv jinam , jen abych neseděla pořád u Aster na ošetřovně. Koupila jsem si tři čokoládové žabky, a dva balíčky Bertíkových fazolek. Byla jsem v Prasinkách necelé dvě hodiny, přece jen víc si nemůžu dovolit. Často jsem potkávala Reguluse, ale začal se přátelit s Riddlem,Malfoyem a Zabinim. Moc je nemusím, sice ano dva roky zpět byly v pořádku ale stali se z nich ti "Populární Frajírci ". Ne, opravdu je nemám ráda.

----

Cítila jsem se dosti divně, když jsem postávala před ošetřovnou. Přesně za třicet sekund začínají návštěvní hodiny. 10...9...8...7...6..5...4...3...2.... „Jedna" zabreptala jsem si pod vousy. Hned jsem vběhla na ošetřovnu. Bylo něco jinak.. Aster měla červeno-oranžové vlasy. Přišlo mi že její vlasy hoří.

 „Madam Pomfreyová? Co  se stalo s jejími vlasy?"optala jsem se ošetřovatelky „Slečno, když jste ráno opustila ošetřovnu tak se jí začali měnit vlasy do téhle barvy, professor Brumbál neví o co jde ale vy by jste to možná věděla. Co se jí přihodilo při tom poháru? Dokázala jste jí dostat z ohnivého kruhu." Počkat.... Ohnivý kruh,bez rukavic.. Ta historie, v knihovně u nás doma. nedokázala udržet svou magii.. Každou chybou člověk sílí.. „Mám takové tušení že nedokázala udržet svou magii."

Posadila jsem se na židli vedle jejího lůžka a pravděpodobně jsem i usnula. Probudila jsem se z hluku který vycházel z bouchnutí dveří. Podívala jsem se na nehybnou Aster která během sekundy otevřela oči. „U Merlinových vousů, Aster jak se cítíš?" optala jsem se nebohé Aster „Jako Drak který zachraňuje svou malou dračí sestru v bitvě" Ach ten její humor „Jak dlouho tu ležím?" optala se. „Týden. Pomiň budu tě muset opustit. Mimochodem pěkný vlasy." Mrkla jsem na ní a mířila si to ke dveřím. Od dveří jsem jí pouze poslala vzdušný polibek a odešla jsem na Havraspárskou věž.

---------------------------

Hellouuu, jsem zpět ale nevím na jak dlouho. Pokusím se být aktivní a přidávat kapitoly ale bohužel nevím jak to půjde. Ovšem co říkáte na pohled Sarah?  Mimochodem jednu větičku si zapamatujte bude se hodit. *Mrk Mrk* Vaše T.H.B