Blood In The Storm / harry potter ff

KAPITOLA 21.

„Milí studenti.. Chtěl jsem vám jen říct že se bude konat ples na počest našim kouzelníkům kteří vystupují v turnaji.Ples se bude konat tuto sobotu. Ale už nebudu zdržovat,přece jen koho zajímají keci starého dědka?"zavtípkoval Brumbál a lusk prsty. Stoly se začali prohýbat kvůli jídlu. Neměla jsem moc velký hlad a proto jsem si vzala jen čokoládový dort.

Večeře byla docela v pořádku,a já si to teď kráčím od velké síně do mého pokoje. „Potterová!" křikl někdo zamnou. „S čím ti mohu pomoci Regulusi?"optala jsem se s klidným hlasem „Nechceš semnou jít na ten ples?" Počkat na co že se teď zeptal? „Dobrá ". Šli jsme mlčky vedle sebe až do koleje „Vrať se do Azkabanu Potterová!" tyhle věci jsem slyšela každý den. Ano ve svých 16 letech jsem dokázala zabít Umbridgeovou,naštěstí už je mi 17. Lituju toho? Tak to v žádném případě..

Timeskip.

„Ach bože.. Pátek."zvedla jsem se ze své postele a mířila do koupelny. Opláchla jsem si obličej studenou vodou abych se alespoň trochu více probudila. Po té jsem se osprchovala a vyčistila zuby. Ve svém pokoji jsem si oblékla zimní oblečení a vydala jsem se na nádvoří. „Pff dnešek bude nudnej "odfrkla jsem si „Ale notaak! S kým pak jdete na ples naše princezno?" zavtípkovali dvojčata „Tak to prr hoši mě pozval Regulus,ale nějak mi to na něj nesedí" ne dnes opravdu nemám náladu být obklopovaná lidmi. 

Cestou na mě ještě dvojčata často promluvila, ale po nějaké době to vzdali. Ano jsem hrozná kamarádka.

Vydala jsem se do obchodu s hábity. Ach ano byla tam má sestra. Opět jsme jako kamarádky. Za tu dobu co jsem vám nevyprávěla svůj příběh tak se toho dost změnilo . 

Vybrala jsem si tmavě modré šaty na kterých byly vyšité souhvězdí. 

Nebyla bych to já kdybych nepotkala Renu že? „Možná si změnila jméno,příjmení či myšlenky. Ale pořád tu o tebe nikdo nestojí! Vrať se do Azkabanu!"křičela po mně přes celé Prasinky. Ne, nebrečela jsem. „Ale pořád stojím. Vydržela jsem všechno. Cítím se jako dítě. Ano možná jsem plnoletá ale cítím se jako nemožné malé dítě." Po těchto slovech jsem se vydala do medového ráje. Koupila jsem si hromadu čokoládových žabek.

Po té už jsem se vydala zpět do hradu. Také jsem zapomněla zmínit že jsem měla oběd u prasečí hlavy. Dorazila jsem do hradu okolo třetí odpoledne. Potkala jsem Reguluse jaké štěstí mám dnes? „Ahoj Aster. Zrovna jsem s tebou chtěl mluvit " On ? sakra já o něj teď nestojím „Ano Reggie?"optala jsem se „Jaké budeš mít šaty? Abychom mohli být slazeni " pousmál se  „Hele Reggie musím už jít ale mám ráda Tmavě modrou " mrkla jsem na něj a běžela do společenky.

Prošla jsem společenskou místnosti celkem v pořádku, a tak jsem se rozhodla přečíst si knihu. Byla to kniha o Dorianovi Greyovi. 

Okolo sedmé jsem se vydala na večeři,a z večeře do svého pokoje se vyspat.

Bohužel jsem nemohla spát, slyšela jsem ve své hlavě hlas říkal pořád dokola "Harry Potter zemře ". Blíží se válka. Voldemort nabírá na síle. A pokud my s Reggiem budeme ve válce s ním tak to nebude dobré znamení.

Timeskip.

Bylo něco okolo půl páté večer, a já se až teď začala připravovat na ten úžasný bál který se koná za hodinu a půl. Oblékla jsem si své tmavě modré šaty na kterých byly souhvězdí. Své vlasy jsem si nechala rozpuštěné. Přidala jsem trochu řasenky a světle modré stíny. Bylo pět minut před šestou super. Nechala jsem jít holky které šli chodbou předemnou.

Sešla jsem schody do společenské místnosti. Dost chlapců vypadalo šťastně a někteří by raději utekli. Po té jsem spatřila svého společníka.

Regulus:

Když scházela ze schodů tak mi málem vlétla moucha do pusy. Měla nádherné tmavě modré šaty se souhvězdími . Proto říkala že miluje tmavě modrou. Je nádherná! „Zavři tu pusu aby ti tam nevletěla moucha Blacku " řekla těsně u mě. „Potterová jsi podobná svému bratrovi. James byl podobný jako ty " pousmál jsem se. Vždy jsem Siriusovi záviděl že měl Poberty a jí..

Zrovna jsme tančili „Hele kámo můžeme ti jí na chvíli ukrást? Víš chceme si s princeznou taky zatancovat" zasmáli se dva stejné hlasy zamnou „Jo jasně."  předal jsem ji dvojčatům.

Aster

„Poslední rok. Co s námi třemi bude?"optal se Fred. „Freddie. Miluju vás úplně stejně. Také jsem si koupila obchod v příčné ulici ale potřebuju aby jste mi o prázdniny trochu pomohly,budu totiž pryč" pousmála jsem se. Jo Viteály se sami nenajdou. Začala mě hrozně bolet hlava a celé tělo mě brnělo. „Musím jít. Řekněte Regulusovi že mi bylo špatně."

Po pravdě mi nebylo špatně. Cítila jsem v sobě jakousi sílu. Přitažlivost. Bylo to v komnatě nejvyšší potřeby. Doběhla jsem tam, a začala bloudit v regálech. Po té jsem to viděla.

Krabička. Byla v ní korunka s havranem a modrými kameny.

Viteál.

------------------------

Omlouvám se za zpoždění kapitoly. Opravdu jsem měla Psací blok. Budu se snažit o víkend vydat ještě pár kapitol,ale opravdu nevím. S pozdravem vaše T.H.B