8.kapitola

107 10 4
                                    

Z pohledu Y/n
V noci jsem se na chvíli probudila. „Co, že nespíš?" Řekne najednou Chishiya. „Co že nespíš ty co?" „Přemýšlím." „Nad čím?" „Nad tebou, nad věcmi kolem." „Čím jsem si vysloužila tu čest, že jsem právě na tvé paměti." Řeknu a u toho se pousměju. „Nevím, možná proto že jsi mě vykopla z mé vlastní postele." Oba dva se začneme smát. „No.. jestli je to tvrdé můžeš si jít lehnout, no ke mě." „Ne to ne jestli ti to vadí." „Je to tvoje postel takže.." „No jo, ajo." Chishiya se zvedne ze země a lehne si vedle mě. Je to tak zvláštní pocit jako kdyby mým břichem právě teď proletělo několik motýlku. Ani nevím proč, ale jeho přítomnost mne začíná přitahovat. Chishiya se otočí zády ke mě. „Víš nad některými věci přemýšlím už dávno, například, jak se člověk dokáže dostat do hlavy člověku, jen co ho první den potká, nebo city, které jsem kdysi před tím nikdy necítil a nedokážu je popsat, takové jsou mé myšlenky ve 2 hodiny ráno." Chishiya se otočí zpátky na mě a začne mi upřeně koukat do očí. Panebože zase ten pocit, je to jako kdyby právě teď koukal z skrze mě. „Dobrou.. Y/n." Koukne na mě a zavře oči a já se přetočím na druhou stranu s hlavou plnou nepopsatelných myšlenek. Po nějaké době přemýšlení už usnu.

TIME SKIP
Z pohledu Chishiyi
Tak jo je na čase se připravit na další hru, doufám že budu s Y/n. Vlastně pokud budu mít stejné číslo auta jako bude mít ona ve hře spolu budeme. Šel jsem se podívat do svého pokoje kde už jsme měli připravené naše věci. Y/n i já jsme měli auto s číslem 16 takže je to dobrý budeme spolu ve hře. Teda ne že by mi o to nějak šlo... Šel jsem se převléct a potom tam přišla Y/n. Zase vypadá jako když jsem ji viděl poprvé. Vlasy v culíku černé legíny a černá mikina. „Co tak zíráš." „Já? Já nezírám já nikdy nezirám." „Em jo dobře.., jaké máš číslo auta?" „Stejné jako ty, teda ne že bych to zkoumal." „Co je to s tebou jsi nějakej divnej, to je jedno už by jsme měli jít, auto tu za chvíli bude." Šli jsme ven a čekali na auta. Jsem zvědavý jaká to bude hra, jen doufám že ne srdcová. Když jsme jeli v autě pořád jsem z ní nemohl spustit oči koukala z okna a vítr ji rozfoukával vlasy. Dojeli jsme na místo. Je to docela velká budova, ale na srdcovou hru to nevypadá. Jdeme dovnitř, je tu přibližně tak 10 hráčů. Já a Y/n jsme si vzali telefony a hned jak nám to rozpoznalo obličej se ozval ten otravný hlas z telefonu. REGISTRACE UZAVŘENA POČET HRÁČŮ 12 HRA: ZEM JE LÁVA PRAVIDLA: HRÁČI SE ROZDĚLÍ DO DVOU TÝMŮ: MONITOŘI A ESCINI. ESCINI SE BUDOU MUSET VYHÝBAT LÁVĚ, MONITOŘI BUDOU MUSET VYLUŠTIT KÓD, ABY ESCINI PŘEŽILI, KAŽDÉ KOLO BUDOU MÍT MONITOŘI ČAS NA TO ABY KÓD VYLUŠTILY POKUD KÓD NEVYLUŠTÍ DO POSLEDNÍHO KOLA ZEMŘOU LASEREM. KAŽDÉ KOLO LÁVA BUDE STOUPAT A PŘIBUDE NOVÉ PRAVIDLO, ZKOUŠKA. OBTÍŽNOST KŘÍŽOVÁ 8. ČASOVÝ LIMIT 20 MINUT. NYNÍ SE ROZDĚLTE DO TÝMU A NÁSLEDNĚ POTOM SE VYDEJTE DO HERNÍ MÍSTNOSTI. „Tak jo Y/n budeme monitoři nikdo nechce umřít v lávě." Řekl jsem a vzal jsem si náramek, který značí monitory, když jsem si uvědomil že to byl poslední náramek s monitory. „Aha ono to vlastně nevychází v jednom týmu bude lidí 7 a v jednom 5, a asi si všichni vzali monitory." „Tak to vypadá že spolu v týmu nebudeme co." „Ne Y/n dám ti monitory já budu s escini." „Ne Chishiyo máš mozek že by jsi mohl dělat prezidenta, bez tebe tam všichni umřou a mě fyzické věci jdou více než tobě, prostě budu mezi escini." Řekla a nasadila si náramek značící pro Escini.

Z pohledu Y/n
Tak upřímně jsem čekala že při mé smůle zrovna to že budu mezi Escini mě napadlo hned jako první, ale stres ze mě trochu opadá když vím že je mezi monitorama ten největší šprt a to Chishiya. Při téhle myšlence se zasměju. PROSÍM VYDEJTE SE DO HERNÍ ARÉNY VÝTAHEM. Všichni jsme nastoupili do výtahu a já na Chishiyovi začínala trochu vidět stres. „Hej co je s tebou?" „Nic, jenom doufám že ty kódy zvládnu." Vešli jsme do herní arény která je poměrně dost velká a všude je spoustu věcí jako např. židle, stůl, vysoké skříně atd..ale jsou tu i divné věci jako např. kupa harampádí, krabice atd. na stropě jsou nějaké úchyty. Místnost je rozpůlená na půl a je to odděleno sklem. Za druhou polovinou místnosti je stůl a židle. „Hadám že za jednou polovinou místnosti budou Escini a za druhou monitoři." Řeknu Chishiyovi a on se na mě jen podívá a přikývne. PROSÍM, ABY SE TÝMY ROZDĚLILI DO POLOVINY MÍSTNOSTI TÝM MONITORŮ MÁ POLOVINU CO JE NA LEVO, TÝM ESCINŮ NAPRAVO. Všichni se rozdělili do polovin místnosti. HRA MŮŽE NYNÍ ZAČÍT. ČASOVÝ LIMIT V TOMTO KOLE JSOU 2 MINUTY Chvíli byl klid ale najednou sem začala od země cítit teplo. „Lidi honem si vleste na nějakou věc!" Ostatní mě poslechli a udělali to, o chvilku na to se na zemi objevil tak metr lávy. „Tak jo tohle se ještě dá, teď aby to nestoupalo co nejvíce." Kouknu na druhou polovinu místnosti, Chishiya se na mě jenom zděšeně podívá a potom se zase soustředí a dívá se do počítače. Uběhli 2 minuty a hlas z telefonu se ozval. KÓD JE NESPRÁVNÝ. Jakmile to hlas z telefonu řekl v místnosti monitorů se najednou rozsvítila dizkoule která všude blikala a do toho tam začali lítat kulky z pistolí. jen vidím jak se Chishiya snaží vyhýbat těm kulkám. „Chishiyo!!!"

Čauky pro ty co čekali na další kapitolu se omlouvám že tak dlouho.. ale neměla jsem moc nápadů a taky se omlouvám, že tahle kapitola je možná o něco delší tak snad vás to nenudí :D

I will always protect you. Chishiya x Reader Where stories live. Discover now