7.kapitola

117 8 2
                                    

Z pohledu Y/n
„Ale ale ale kohopak to tu máme naší milovanou Usagi." Řekne Niragi a já nechápu, že se najednou chová takhle. „Vezmi ji." Řekne Aguni a Niragi se snaží vzít Usagi a odtáhnout ji pryč. „Nikam nejde!" Řekne Arisu. „Neslyšeli jste snad? Aguni má na ni chuť, tak dělej." Usagi se vzpírá ale oni ji furt nenechají na pokoji.
Postavím se před něj a řeknu „Ona nikam nepůjde nechce Niragi, neslyšel jsi, nebo jsi vážně takový idiot, který má za potřebí tohle dělat? Protože když jsem tě viděla poprvé, byl jsi někdo jiný než teď!" Niragi chvíli mlčí a kouká se mi do očí, ale po tom mě chytne za zápěstí. „Nezahrávej si se mnou!" Řekne a drží mi to zápěstí vážně pevně, a já z reflexu vezmu zapalovač a spalím ho tím do ruky.
„Au! Děvko co si myslíš že děláš?!" ,„Ty si nezahrávej se mnou Niragi!" Niragi se otřepe a vypadá to že mi chce dát pěstí. „Fajn to by stačilo Niragi." Řekne Aguni, ale Niragi ho neposlechne a schoulí mě k zemi a míří na mě pistolí. „Tak mě zab, no zab mě!" „Dost Niragi!" Zařve na něj Chishiya. Kde se tu sakra zase objevil. „Alee Chishiya přišel bránit svou děvku." Niragi se zvedl a začne mířit na Chishiyu. Ale v tu chvíli tam přijde kloboučník. „Co se to tady děje? Aguni a ty proč nezasáhneš." „Jsou to děcka ať se klidně pozabíjí." „Aguni nenuť mě, abych to udělal, měl by jsi si uvědomit kdo je tady tvůj vůdce, no tak kdo?!" „Ty.." „Správně, teď se jdi radši se mnou připravit na další hru za chvíli pro nás jede auto, a ty Niragi se sklidni, a s tebou holko, která tají své jméno, s tebou si promluvíme později." Ozbrojenci odešli a já si jen sedla zpátky ke Kuině, ale všichni na mě zírali. „Holka si hustá!" „Ehm já už asi půjdu do pokoje."

Přišla jsem do pokoje a lehla si na Chishiyovu postel, a začala jsem se po ní válet. „Jak si může ten idiot stěžovat na tuhle pláž však ta postel je tak pohodlná." „Co to sakra děláš?" Přijde tam Chishiya a já se leknu a spadnu z postele. „E-ehm nic jenom zkouším.. matraci jak je měkká a tak.." „Jo jasný.." Kouká na mě zmateně. „Em jo no já.." „Y/n proč si se do toho pletla, mohli tě zabít jo a nemáš zač za to že jsem se tě zastal." „Taky že jsi to dělat neměl! Už jednou sem ti řekla ať se mě už nezastáváš a nepokoušíš se mě zachraňovat tak nechápu, proč to pořád děláš." „A proč to nechceš? Proč nechceš, aby tě někdo zachraňoval?" „Prostě proto!" Zvednu se a chci odejít ale Chishiya mě chytne za zápěstí. „Ne Y/n, já chci znát odpovědi, proč se takhle chováš a proč si mě políbila, a proč se mezi námi děje, něco... něco divnýho, copak to necítíš?" Chishiya se mi koukne do očí, ty jeho oči jako kdyby mě hypnotizovali. Koukáme se sobě do očí, a chvíli to vypadá že dojde na další polibek, ale po nějaké chvilce.. „Ne, necítím, promiň Chishiyo.." Řeknu mu a málem se rozbrečím a vydám se na střechu kde budu aspoň moct přemýšlet. Když dojdu nahoru sednu si na kraj střechy a jen tak přemýšlím o tom co mi Chishiya řekl. „Proč se mezi námi děje, něco... něco divnýho, copak to necítíš?" Možná je pravda, že něco cítím. Ale má minulost mě naučila, abych nic necítila, abych nemilovala a, abych nikomu neublížila. Proto vždy skrývám své pocity, proto mám pořád nutkání na to si ublížit...

Z pohledu Chishiyi
Jen tak sedím na posteli a přemýšlím o tom co se právě teď stalo. Y/n vypadala jako kdyby se jí chtělo brečet. Ta holka mi vážně dost zamotává hlavu a už mě to vážně štve, místo toho abych se soustředil na plán a na to jak ji použiju k mému plánu jako návnadu, ne já tady přemýšlím na tom jestli k ní něco cítím nebo ne. Co se to se sakra děje? Je to jen návnada Chishiyo, tak se vzpamatuj. Možná mi pomůže, když si půjdu zase provětrat hlavu na střechu. Jdu na střechu ale dveře jsou pootevřené. Jdu se podívat kdo tam je.. Je tam Y/n a drží zapalovač v ruce. „Y/n co.. co to děláš?" Koukám na ni dost zmateně doufám že nechce udělat to co si myslím.. „Nic Chishiyo prosím běž.." Už je to po druhé co mi řekla mým jménem.. „Nejdu Y/n, kromě toho jsi mi obsadila mé místo.." Ušklíbnu se, a jdu si sednout vedle ní. „Nechci si povídat." Řekne. „Okey." Chtěl jsem se jí zeptat co dělala s tím zapalovačem, ale radši jsem ji teď nechal být. Jen tak tam oba dva sedíme a koukáme se na výhled ze střechy. Chvíli mlčíme a pak přelomí Y/n ticho. „Tak kdy ti končí výzum?" „Zítra, tobě?" „Taky.." „Pokud dostaneme stejné číslo auta, asi budeme spolu ve hře." „Jo to dává smysl." Řekne Y/n a ušklíbne se. Jako kdyby to byla jiná Y/n úplně se najednou začala chovat jinak. Po nějaké chvíli se zvedneme a jdeme do pokoje, kde se znovu začneme dohadovat o tom kdo kde bude spát, a já už jenom vím že stará Y/n je zpět. „Hej já budu spát na ty hezký měkký posteli!" „Y/n to je moje postel prostě!" Nakonec to stejně dopadlo tak že ona spí na posteli a já na zemi... „Jak sem to dopadl." Zasměju se

Ahoj tady je další kapitola doufám že se vám to líbí <3

I will always protect you. Chishiya x Reader Where stories live. Discover now