Vše je na nic proč tu žiju a proč mě vše tak ničí a tíží? Proč zrovna já musím mít tak mizerný život? Já na tyhle otázky sama nedokážu odpovědět..V průběhu mého působení na Zemi mne život naučil necítit, nevnímat, nemilovat. Protože mám pocit že ať...
Z pohledu Chishiyi „Chishiyo!" „Co to má bejt?!" Kulky všude lítaly, a jen vidím upadající se těla na zem, tak tak sem se jim vyhnul a najednou dizkoule přestala a zbylo nás ze 7 lidí jen 4. Sotva vstanu hlas z telefonu hned promluví. ZA KAŽDÝ NESPRÁVNÝ KÓD PŘIBUDE NOVÉ PRAVIDLO ZE STRANY MONITORŮ. POKUD MONITOŘI NEVYPLNÍ KÓD DO DANÉHO ČASU NEBO KÓD BUDE NESPRÁVNÝ MUSÍTE SE TAK VYHÝBAT VĚCEM KTERÉ SE VÁM SPUSTÍ V MÍSTNOSTI. NYNÍ ZAČÍNÁ DRUHÉ KOLO. Jen vidím jak u Y/n stoupá láva a ještě více mě to znervózní. No tak Chishiyo mysli mysli. „Všichni tady chcípneme!" „Tohle nikdy nevyřešíme!" Tohle se vážně nedá poslouchat. „Buď mi pomozte, nebo buďte aspoň sticha!" Všichni zmkli a já tak mohl v klidu vyřešit ten kód. „Už to má.." Ani to nedořeknu a týpek tam zadá úplně jiný kód než sem měl namysli. KÓD JE NESPRÁVNÝ. Jakmile to dořekl hlas z telefonu po místnosti se začali objevovat lasery. Jen vidím jak laser usekl jedné ženě ruku. Ta žena strašně křičí ale nemůžu ji pomoc musím se soustředit na sebe a, abych já přežil a společně s Y/n se dostali zpět do normálního světa. Lasery přestanou a přežili jsme to všichni. PŘICHÁZÍ NOVÉ PRAVIDLO, POKUD MONITOŘI NEVYŘEŠÍ NÁSLEDUJÍCÍ KOLO KÓD, TÝMY SE PROHODÍ. „Co?!" Oba dva se na sebe s Y/n přez to sklo zděšeně koukneme. Pokud to teď nevyřeším bude kód řešit Y/n a její tým. Což znamená že v té lávě zůstanu, protože láva je už dost vysoko, pokud to půjde víš umřu. „Tak jo ty, už na nic nesahej!" Řeknu tomu typkovi co předtím zadal ten nesprávný kód, a začnu řešit kód.
Z pohledu Y/n Láva už dost stoupla nahoru a pokud to teď Chishiya nedá půjde sem on a já budu teď na jeho místě. „Já už to nevydržím teplo je moc silné!" Řekne nějaký muž pustí se a spadne do lávy. ZBÝVÁ 20 VTEŘIN DO KONCE KOLA. No tak Chishiyo... „Lidi! Vidíte to taky?!" Řekne nějaká žena a ukáže na zeď kde se pomalu začli objevovat nějaká barevná světla. „Jako vážně to jsou lasery?!" „Jak se máme tomuhle vyhnout?!"
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
(Pro představu takhle to nějak vypadalo.)
ZBÝVÁ 10 VTEŘIN. Lasery se začli přibližovat čím dál tím blíž k nám, a já už tak nějak vím že tohle je můj konec. Jen se kouknu na Chishiyu a řeknu. „Chishiyo, miluju tě." On se na mě koukne. 5, 4, 3, 2, 1...
KÓD JE SPRÁVNÝ HRA JE U KONCE GRATULUJEME. Lasery se zastaví a láva se vsákne dolů. Šli jsme dolů a čekáme na naše auto. „Tak jsme to nakonec oba dva dali co? Upřímně jsem si myslel že tohle je náš konec." „Jo to já taky." „Co jsi mi to tam řekla?" „Ehm nic důležitého, jen ať si pohneš." „Hm." chvíli je ticho a po nějaké chvíli ho Chishiya prolomí. „Hmm, chci nás dva více než přátele." „To je blbost." Odpovím mu zase svým povýšeným tónem. „Nedělej mi to, hrát si s mými pocity." „Jako vážně, já nejsem typ co se kamarádi a ještě k tomu víc než kamarádství, prostě tě budu ignorovat, a ty se mi budeš muset vyhýbat už ti to říkám po několikáté." „Můžeš se mě dál snažit od sebe odtrhnout, ale nikdy se ti to nepovede Y/n." „Tak to tě potom budu muset zabít." „Hmm přežil sem už tolik věcí." „To jsi měl jenom štěstí." „Jsem silnější než si myslíš Y/n." Chishiya ke mě přijde blíž. A chvíli se sobě koukáme jenom do očí. „Dělás chybu." Řeknu. „Hmm pravděpodobně." „Definitivně." Koukáme se sobě do očí a potom se naše rty spojí. Je to snad ten nejhezčí polibek co jsem kdy cítila. Jenomže náš polibek prolomí to když k nám přijede auto. Odtrhneme se od sebe a nastoupíme do auta. Dojedeme na pláž a oba dva si jdeme dat hned sprchu. Chishiya se sprchuje strašně dlouho takže jak vycházím ze sprchy pořád slyším jak se Chishiya sprchuje. „Jsi jak ženská." Zakřičím na něho a zasměju se. „Hygiena je důležitá ty se tam vrať v mém pokoji smrdět nebudeš!" Zasměju se a odejdu. Jdu cestou do pokoje když mě někdo zastaví. „Y/n!" Otočím se a Niragi za mnou běží. Co chce? A vlastně jak to zjistil že se jmenuju Y/n ja jim vlastně nikdy neřekla jak se jmenuju. „Y/n más jít hned za námi Aguni si tě volá." „Co zase ode mě chcete." „Pojď dělej." Vydala jsem se s Niragim za Agunim. „Tak tady je jak si chtěl." „Takže Y/n, už víme kdo jsi, víme tvé jméno, i to že jsi zabila v minulosti svou rodinu a spoustu dalších lidí k tomu." „Jak jste na to.."„Nebylo to tak těžké Y/n, budeme držet jazyk za zuby a nic kloboučníkovi neřekneme, ale pod podmínkou že se přidáš k nám ozbrojencům." „Co z toho jakože budu mít?" „No pokud se kloboučník dozví že jsi to ty Y/n nebo že jsi zabila několik lidí v minulosti, bude se tě chtít nejspíše zbavit." „Dobře, ale proč mě najednou chcete mezi ozbrojenci?" „Jsi dobrá, s Niragim si se nebála hádat i když nad tebou držel zbraň, máš docela dobrou fyzičku co jsme si všimli, a krom toho jaká jsi byla v minulosti." „No tak fajn." „Super tak zítra máš trénování s Niragim. " „Proč zrovna s ním?! Proč ne s tím potetovaným typkem s mečem." „Copak Y/n bojíš se mě?" „Tak možná tak kdyby jsi spadl do ohně, a pak si se mi objevil u postele."
Odešla jsem a tentokrát šla už na pokoj kde byl už i Chishiya. „Kde jsi byla?" Přemýšlím jestli o tom mám teď Chishiyovi říct, ale asi mu to řeknu až zítra. „Nikde jen tak u bazénu. " Řeknu a lehnu si vedle něho do postele. „Hele teď máš spát ty na zemi." Řekne Chishiya a pousměje se u toho. Mám pořád na sobě plavkové kraťasy a najednou vidím jak se Chishiya dívá na mé jizvy na nohou. „Y/n?"
Tak tady je další kapitola omlouvám se těm, kteří třeba čekali na další kapitolu tak že to vyšlo až teď <3
