Starkovic Sourozenecká Dvojka [ ff Bucky Barnes]

Kapitola 15.

Slyšela jsme že někdo volá moje jméno ale nebyla jsme si jistá kdo to je. Po chvíli jsme se začala probouzet a ihned jak jsme si sedla mě rozbolela hlava : „ konečně ses probrala" řekl hlas vedle mě a já si začala uvědomovat kdo to je.
Rose: „ Nat jsi to ty"? Pořád jsme se držela za hlavu a jen jsem ji trochu naklonila k ní.
Nat: „ kdo jiný"? Pokusila se zavtipkovat ale moc jí to nešlo. Otočila jsme se k ní a viděla že má levou ruku připoutanou železným řetězem k železnému oku co bylo na stěně.
Rose: „ co se stalo? Kde to jsme"? Zeptala jsme se a šáhla si na hlavu ze které mi tekla krev.
Nat: „ tak jak můžeš vidět jsme v místnosti bez oken, je tu zima, jedna malá žárovka..." nestihla to odříct protože jsme ji přerušila.
Rose: „ to vidím ale kde přesně a jestli to zopakuješ tak tě uškrtím" když jsme to dořekla tak jsme se trochu zasmáli.
Nat: „ dobře přesně kde jsme to nevím. A co se stalo? Došli jsme na záchod a chvíli jsme si povídali a potom šla do kabinky. Ani né chvilka a někdo tam vtrhl, tebe omráčil a spadla si čelem na umyvadlo. Já jsme vylezla a začala s nimi bojovat ale jak vidíš tak se mi to nepovedlo a takhle jsme se sem dostali" začalo mi to do sebe všechno zapadat ale kdo nás unesl? Najednou se po mé levé ruce rozrazili dveře a v nich stála chlap kterého jsem hned poznala. Vešel do vnitř a prohlédl si nás.
Lucas: „ jsme rád že jste se konečně probrali dámy" řekl a začal tleskat „ takhle nás obelstít to vážně dokáže jen S.H.I.E.L.D. a Avengers. Páni! Nemít našeho informátora tak by vám to i vyšlo" celou dobu se procházel mezi mnou a Nat a blbě se u toho smál.
Rose: „ co chceš"? Prskla jsme po něm a on se otočil a šel pomalu ke mě.
Lucas: „ já? Já už mám to po čem jsme kdy toužil. Jednoho z Avengers a zpátky jednoho z mých vokálů" otočil se ke mě zády a já toho využila. Rozběhla jsem se proti němu ale můj řetěz na mé pravé ruce mě zastavil. On se jen ke mě zpátky otočil a trhavě se zasmál a povytahl obočí.
Lucas: „ čekal jsme že něco takového uděláš ale abych se vrátil k výkladu. Takže já mám zpět to po čem jsem toužil ale ona? Ona si svou odplatu teprve užije" řekl a bouchlo mě do břicha tak že jsme padla na kolena.
Nat: „ nech ji na pokoji"! Zakřičela na něho a on se jí začal věnovat.
Lucas: „ ou našem malá Black Widow má o svoji kamarádku strach jak roztomilé. A co mi uděláš když se jí dotkni? Nic"! Přišel zpátky za mnou a kopl mě do břicha až jsem trochu nadskočila. Nat se po něm rozběhla ale stalo se jí to co mě. Ten řetěz jí dál nepustil.
Nat: „ přísahám že za tohle tě zabiju" řekla a on šel pomalu k ní.
Lucas: „ tak to si zrovna nemyslím" chtěla něco říct ale přerušilo jí něčí zakašlání. Zapřela jsme se o lokty a podívala se ke dveřím.
Lucas: „ aaaa P.B. jsem rád že jste sem dorazila" řekl a šel ke dveřím.
P.B.: „ taky jsme ráda že jsme došla. Vidím že nám slečny trochu zlobjej" podívala jsme se na Nat a viděla jsem že začíná být naštvaná a z toho jsem usoudila že ji asi zná.
NAT: „ tak to si za mě děláš prdel Sharon"! Zakřičela a ona osoba vešla do vnitř.
Sharon: „ taky tě zase ráda vidím Natasho" řekla s pobaveným úsměvem na tváři.
Rose: „ počkat vy se znáte"? Sedla jsem si a podívala se na obě dvě.
Nat: „ jo po té co pomohla Stevovi a Buckymu utéct jí S.H.I.L.D. deportoval. A jak je vidět tak se vrátila" dořekla a podívala se pryč.
Sharon: „ to jen díky Samovy a Buckymu jsme zpátky ve státech"
Rose: „ to není pravda Bucky by nic takového nikdy neudělala" řekla jsme naštvaně a podívala se na ní.
Sharon: „ ale jo udělal jinak bych mu tehdy nezachránila zadek"
Nat: „ co od nás chceš"? Díky bohu změnila téma a já neměla až takové nutkání ji zabít protože nemluvila o Buckym.
Sharon: „ pomstu za to že jste mě deportovali"
Nat: „ ta ti ale nevíjde protože nás zavčasu ostatní najdou" Sharon se jenom zasmála a my si s Nat vymněnily nechápavje pohled.
Sharon: „ ale jo vyjde on začíná už vycházet a na víc až vás vaši přátelé najdou budou mít jiné starosti. No nic je čas to ukončit mnějte se" řekla a i s Lucasem odešli pryč a zamkly.
Rose: „ promiň mi to" řekla jsme potichu a trochu se rozbrečela.
Nat: „ hej klid nemusíš se omlouvat nic si neudělala"
Rose: „ kdybych si dávala pozor tak by jsi se do toho taky nedostala" podívala jsem se pořád ještě se slzami v očích.
Nat: „ neboj se ostatní nás najdou a pojedeme zase domů" jen jsem zakývala hlavou a obmotala si ruce kolem břicha.
Nat: „ moc tě to bolí"? Zeptala se a já záporně zavrtěla hlavou.
Rose: „ Nat připrav se že by mohli použít mučící techniku" po dlouhé době jsme promluvila a podívala se na ní.
Nat: „ jaké"? Jen jsme zavrtěla záporně hlavou.
Nat: „ ty si je zažila že"? Jen jsme trochu pokývala hlavou a ona si povzdechla.
Nat: „ co všechno ti udělali"? Položila jsme si hlavu do dlaní. Nechtělo se mi o tom mluvit ale Nat musela vědět na co by se měla připravit.
Nat: „ prosím řekni mi to"
Rose: „ elektro šoky. Někdy až tak silné že tě můžou omráčit, topení, mlácení až tak že se modíšodlíš aby to sami skončili. A když to všechno přežiješ máš štěstí ale pokud se dostaneš já tomu osobně říkám " odšťavňovač". Blbý název já vím ale to co tam dělaj je horší" přerušila jsem to ale Nat pokynula abych pokračovala.
Rose: „ přípojek tě na přístroj a píchnou ti do ruky jehlu. A odpumpovávají ti krev a vyslíchají. Až když omdlíš z nedostatku krvi tak ti ji vrátí" dořekla jsme a sklopila hlavu k zemi.
Nat: „ ty sis tím prošla že"? Jen jsem se na ní podívala a nic neříkala.
Nat: „ je mi to líto" jen jsem kývla a usmála se na ní.