Starkovic Sourozenecká Dvojka [ ff Bucky Barnes]

Kapitola 6.

Pohled Buckyho:

Poté co Rose odešla s Furym jsme zamířili do obýváku si sednout. Ale mé myšlenky byly dotěrné. O čem s ní chce mluvit? Je ve větším nebezpečí než Fury tvrdí? Co když nám oba něco tají?... Z mých myšlenek mě vyrušil Samův hlas.
Sam: „ hele Bucky nad čím tak strašně přemýšlíš. Doufám že né nad Rose" všichni se začali smát ale z jejich zábavy nás vyrušil výbuch a následná nárazová vlna která nás odhodila. Sice né moc daleko ale i tak to bylo dál než jsme byli. Ležel jsem na zemi a před očima jsem měl tmu vůbec jsem nabyl schopný se pohnout ale okolí jsem jakštakš vnímal. Slyšel jsem něčí kroky jak rychle běží ke mě a následný hlas.
Steave: „ hej Bucky prober se kámo" otevřel jsem oči a rychle se posadil ale všichni mě začali brzdit. Hlava mě bolela strašně a když jsem si šáhl na čelo a podíval se na ruku tak jsem zjistil že krvácím.
Tony: „ jste všichni v pohodě" po chvíli se zeptal Tony. Jen jsme přikývli ale Nat byla hned bledá a začala trochu višilovat.
Nat: „ lidí kde je Rose a Fury" došlo nám to. Oni tam s náma nebyli protože odešli. Ihned jsme je šli hledat tím směrem kam šli. Po chvíli jsme uslyšeli mužský hlas tak jsme přidali do kroku. Našli jsme Furyho jak je opřený o zeď a vedle něho asi 5 metrová díra ale mohla být i větší.
To co mě ale zarazilo bylo že jsem tu nikde neviděl Rose. Mohla být na druhé straně té díry nebo se mohla propadnout až dolů. Nat klečela u Furyho a hned se ho začala ptát.
Nat: „ co se stalo? Kde je Rose"? Když to Nat dořekl tak jsme se hned otočili k nim.
Fury: „ co se stalo to nevím ale Rose" na chvíli se odmlčel a Tony byl vyděšený k smrti ale nedivím se mu.
„ Rose je dole. Propadlo se to pod ní. Chtěl jsem jí nějak chytit ale nestihl jsem to" po tomhle se musel Tony opřít o stěnu a rozdíchat to.
Bucky: „ jak moc je dole"? Nedalo my to musel jsem se zeptat. Fury se naklonil k té díře a hned my odpověděl.
Fury: „ asi tři patra pod námi víc asi ne"
Sam: „ co chceš dělat"
Bucky: „ půjdu se dolů po ní podívat" hned mě všichni začali zarážet a přemlouvat ať tam nechodím že je to nebezpečné a že to tam může být nestabilní. Ale Tony se do toho taky vložil.
Tony: „ půjdu tam. Mám brnění takže kdyby něco tak ji ochráním"
Bucky: „ bez urážky Tony vím že je to tvoje sestra ale než si navlečeš to tvoje brnění tak já už dávno budu dole" chtěl něco říct ale jenom kývnul a já skočil dolů. Bylo to tu hodně zničené ale musel jsem jí najít. Začal jsem volat její jméno ale nic žádná odezva. I tak my to nedalo a pokoušel jsem se o to furt a furt až najednou jsem uslyšel něčí nářek a síkání bolestí. Bylo my jasné že je to ona a vydal se hned za ní.

Pohled Rose:

Byla jsem asi v bezvědomí ale začala jsem se probouzet když jsem slyšela jak někdo volá moje jméno. Když jsem se probrala pokusila jsem se pohnout ale hned jak jsem se udělala tak jsem ucítila strašnou bolest žeber. I přes tu bolest jsem se přetočila na břicho a pomocí loktů jsem se aspoň trochu zapřela. Bolelo to strašně moc že jsem několikrát síkla bolestí ale-i pár nezbedných slz si našlo cestu ven. Ten kdo volal moje jméno se stále přibližoval a já začínala poznávat o koho se jedná.
Bucky: „ Rose! Ro.. proboha Rose si v pohodě"? Doběhl ke mě a klekl si.
Rose: „ Bucky"? Jediné co jsem viděla byli jeho nohy víc jsem se radši otáčet nechtěla. Jen mě jemně pohladil po vlasech a hned řekla.
Bucky: „ neboj teď už jsi v bezpečí ale musíme odsud pryč oba"
Rose: „ pokusím se" ale hned jak jsem se pohla mě znovu za bolely žebra.
Bucky: „ co tě bolí"?
Rose: „ ž-žebra... hlava a a vlastně skoro celé tělo"
Bucky: „ pokus se aspoň vstát potom tě budu podpírat" jen jsem kývla na souhlas a pokusila se nevnímat tu strašnou bolest. Bucky my pomohl na nohy a jednu moji ruku si hodil za krk a svou rukou mě držel za pas a podpíral mě. Dostali jsem se až k díře kterou jsem propadla až sem.
Bucky: „ mám jí ale budu potřebovat ji dostat nahoru"! Zakřičel a hned nám doletěl Tony pomoct. První koho dostal nahoru jsem byla já a následně po mě Bucky. Když jsem byla nahoře všichni mě začali objímat ale né moc protože jsem jim řekla ať trochu povolej stisk. Bucky si mě znovu přebral a my šli nevím proč ke Quinjetu. Už po cestě tam jsem cítila jako se my chtělo spát ale vydržela jsem to až do vnitř kam mě posadili a mě se začal věnovat Bruce. Všimla jsem si že s námi letí i Fury ale to my bylo hned jedno když se Bruce dotkl mých žeber. Síkla jsem bolestí a on se my začal hned omlouvat. Tony byl u Clinta který pilotoval, Steave, Sam a Thor byli na druhé straně a o něčem si povídali, Nat a Wanda seděli na zemi a ošetřovali si rány a Bucky seděl u mě a Bruce.
Bruce: „ tak jo hotovo. Žebra máš některá zlomená ale to se spraví, hlavu máš taky ošetřenou s dalšími oděrkamy. Bolí tě ještě něco"? Jen jsem záporně zavrtěla hlavou.
Bruce: „ dobře teď by sis měla odpočinout protože poletíme asi dvě nebo tři hodiny tak aby ses zretovala"
Rose: „ dobře a děkuju"
Bruce: „ nemáš vůbec za co" a s těmi slovy odešel.
Rose: „ děkuju" řekla jsem tichým a unaveným hlasem.
Bucky: „ za co prosím tě"? Otočila jsem hlavu k němu a začala znovu mluvit.
Rose: „ za to že si mě tam našel. Za to že si my zachránil život. Děkuju" pousmála jsem se a on se jenom uchechtnul.
Bucky: „ ale prosím tě to je samozřejmost ty si to pro mě udělala už hodně krát musel jsem ti to oplatit. Ale teď by sis vážně měla odpočinout"
Rose: „ fajn" po krátké době jsem usnula.