Kapitola 13.

175 7 0
                                    

Poslední týden před misí:

S menším škubnutím se probudím a posadím se. Další noční můra? Jo a čím víc se blíží mise tím jsou horší a horší. Buckyho jsem díky bohu nevzbudila. Pomalu vztanu z postele a jdu z pokoje pryč. Dojdu do kuchyně kde si do sklenice napustím vodu a napiji se. Uslyším za sebou zvuky tak se rychle otočím a hodím sklenici. Dotyčný ji chytí a trochu vystrašeně se na mě podívá.
Clint: „ asi jsem měl zaklepat co"? Řekne a položí sklenici a kuchyňskou linku.
Rose: „vystrašil si mě" jdu k němu a obejmu ho.
Clint: „ promiň to nebylo v plánu" zasměje se a já s ním.
Rose: „ co tady děláš neměl bys být doma"?
Clint: „ popravdě už ne podívej" řekl a vytáhl z kapsy telefon.
Rose: „ jezus ten je roztomilý" podívala jsem se na Clintova nového syna.
Clint: „ to víš je celý po mě"  já se jen na něho s povytaženým obočím podívala.
Clint: „ proč jsi vlastně kolem třetí hodiny vzhůru neměla bys spát"? Podívala jsem se mimo a přemýšlela nad tím snem.
Clint: „ co se děje"? Řekl a zaluskala prstamy před mým obličejem.
Rose: „ ale nic" obešla jsem ho a šla si sednout do obýváku.
Clint: „ Rose no tak mě to můžeš říct" sedl si vedle mě a podíval se na mě.
Rose: „ měla jsem noční můru"
Clint: „ to je mi líto. Chceš si o tom promluvit" jen jsem záporně zavrtěla hlavou.
Clint: „ ale měla by sis jít zpátky lehnout ať nemá o tebe Bucky strach" podívala jsem se na něho tázavým pohledem.
Rose: „ jak to.."? Na chvíli jsem se zasekla a hned mi to došlo „..Nat že jo" jen se pousmál a to my stačilo.
Rose: „ no nic jdu si lehnout uvidíme se zítra"
Clint: „ dobrou" řekl a já odešla k sobě. Pomalu jsem se proplížila zpátky do postele ale i tak to trochu nemělo cenu.
Bucky: „ kde jsi byla"? Zeptal se  ustrašeným a ospalím hlasem zároveň.
Rose: „ jen v koupelně" přitáhl se mě do obětí a znova usnul a já po chvíli taky.
Ráno mě probudil polibek na krk a do vlasů.
Rose: „ dobré rán" řekla jsem a protáhla se.
Bucky: „ dobré ráno zlato"
Rose: „ kolik je hodin" zasekla jsem se když jsem si vzpomněla že by jsem měli dnes trénovat.
Bucky: „ po půl deváté" vikulila jsem oči a rychlostí světla jsem vyletěla z postele a šla se chystat dokud mě nezastavili dvě silné paže.
Bucky: „ uklidni se nic se neděje" jen jsem se na něho otočila s povytaženým obočím.
Rose: „ že ne už dávno jsme měli mít trénink" jen se zasmál a já ho začala nechápat.
Bucky: „ celé dva týdny trénuješ i dvakrát za den. Tak jsem se s ostatními domluvil že poslední týdne nebudeš trénovat, neuslyšíš ani slovo o misi a užiješ si co jsem pro tebe na celý týden naplánoval" řekl a přitáhl si mě k sobě.
Rose: „ už se nemůžu dočkat" odtáhla jsem se a políbila ho. Někdy si říká že když jsme super vojáci tak proč nemáme větší kapacitu plic aby tenhle okamžik nezkončil. Najednou mě vzal a hodil mě na postel a lehl si ke mě. Já se samozřejmě začala smát a on mě začal líbat na krku. Když my došlo o co mu asi jde zarazila jsem ho.
Rose: „ Bucky prosím počkej" řekla jsem a on se na mě podíval.
Bucky: „ co se děje zlato"?
Rose: „ já ještě nejsem připravená promiň" podívala jsem se mimo a snažila se nerozbrečet. Jeho velkou, teplou ruku mi položil na tvář a otočil mou hlavu abych na něho viděla.
Bucky: „ doll nemusíš se omlouvat počkám si a na víc jsem chtěl udělat i tohle" řekl a začal mě lechtat a já se začala strašně moc smát.
Rose: „ Bucky přestaň... Prosím. Nech toho to lechtá"! Přestal ale já se nepřestala smát. Po asi deseti minutách jsem se uklidnila a otočila se k němu. Jen se usmíval a s úžasem se na mě díval.
Rose: „ co je"?
Bucky: „ sluší ti to když se směješ a nejsi smutná" jen jsem se usmála a chtěla něco říct ale to by nás nesměla přerušit F.R.I.D.A.Y.
F.R.I.D.A.Y.: „ slečno Stark pane Barnesi. Slečna Romanoff vás volá na snídani" Bucky si jen povzdechl a postavil se.
Rose: „ řekni že za chvíli tam budeme"
F.R.I.D.A.Y.: „ už se stalo slečno Stark" vyhoupla jsem se do stoje a šla ke skříni. Bucky už tu nebyl takže jsme se mohla převléknout v pokoji. Byla jsem hotová a vyšla z pokoje kde na chodbě na mě čekal můj doprovod. Došli jsem do jídelny kde byli už všichni a povídali si.
R.B. ( Rose a Bucky): „ dobré ráno" řekli jsme za ráz a sedli si na místo.
Všichni: „ dobré ráno"
Tony: „ Rose mohla bys udělat maličkost"?
Rose: „ samozřejmě o co jde"? Odtrhla jsem se od jídla a podívala se na něho.
Tony: „ mohla bys Clintovy říct o misi co bude v sobotu"? Chtěla jsem něco říct ale Bucky byl rychlejší.
Bucky: „ Tony domluvili jsme se že Rose neuslyší o misi ani slovo"
Tony: „ jo vlastně promiň"
Rose: „ ne to je dobrý klidně to udělám"
Nat: „ já mu to vysvětlím" řekla a hodila na mě pohled abych se už do toho nemotala. Po snídani jsme si povídali a prakticky nic nedělali. V kapsy mi zavybroval telefon tak jsem se na něho koukla.

Starkovic Sourozenecká Dvojka [ ff Bucky Barnes]Where stories live. Discover now