enemies to lovers ? [ MINSUNG CZ ]

Can I sleep w you? Im cold...

všechno to tak moc rychle uteklo, že mi zbývalo už jen 20 minut do setkání s Hyunjinem. Ale problém byl v tom, že už jsem asi 45 minut strávil tím, že jsem vybíral oblečení... pořád nevím co na sebe a už mám vážně nervy na pochodu..
Uslyšel jsem zavrzání dveří a poté kroky ke mně, předpokládám, že to je Minho..
Taky že je.

"Nemáš být za chvíli na cestě? co tady ještě děláš?,,-M

"Nemůžu najít nic k oblečení... fakt si nevim rady,, -H

"Však máš hezký oblečení Ji... je jedno co si vezmeš ne? navíc jdete ven... nebo je to snad rande?,, -M

"Co? rande? nee to ne... ale i tak! nevím co na sebe!,, -H

"venku je teplo, ale fouká studený vítr... Vem si nějaký třeba černý džíny do toho černé nebo bílé triko a na to košili nebo mikinu... ja osobně bych bral nějakou slabší mikinu kvůli tomu větru,, -M

wow... to jsem nečekal, ale dost mi pomohl to zase ano..

"D-dobře... hah.. díky... Mine,, -řekl jsem a tak nesměle ale zase děkovně a upřímně jsem se usmál.

Minho si vzal nabíječku, pro kterou si prvně nejspíš šel a poté zase s mávnutím rukou odešel.
ja si vzal to, co navrhl Minho. Černé, ale roztrhané džíny, do toho bílé triko a na to slabší černou větší mikinu. Vzal jsem jsem tenisky a pomalu vyšel z domu. Prvně jsem si myslel, že mám čas, ale hned jak jsem se podíval na displej telefonu na čas, došlo mi, že mám už jen 5 minuta to bych stihl možná jen tak, že bych běžel. To se mi nechtělo a navíc bych doběhl celý spocený... eww..
jen jsem zrychlil krok.

Už jsem tam skoro byl... v dálce jsem viděl vyšší chlapeckou siluetu, z čehož jsem usoudil, že je to Jin.
Rychle jsem k němu došel. Teda... snažil jsem se... snad nečekal dlouho..

"Ahoj Hyunjine!,, -H

"Ahoj Ji. Už jsem myslel, že nedojdeš haha,, -HJ

"Oh promin.. ale nee to bych neudělal,, -řekl jsem a mávl rukou.

"dobrá tedyy,, -zasmál se. "kam půjdeme nejdřív? mám dotcela hlad, tak co si skocit někam na jídlo? třeba sushi?,, -nabídl

"to bude fajn. Sushi jsem neměl faaakt dlouho,, -H

takhle to bylo po celý den. Chodili jsme různě po obchodech, po restauracích, po parcích do doby, než se setmělo.
Doprovodil jsem Jina domů a poté se rozešel k sobě... nemáme to od sebe tak daleko.. asi jen.. 10-15 minut?

Neříkám nic, ale jsem vážně unavený...
Vejdu do domu, pozdravim rodiče a hned jdu do pokoje, kde už nejspíš oxiduje Min.

"Čau,, -H

"Jee ahoj Ji, jak bylo?,, -M

"Fajn.. ale jsem hroozně utahanej haha,, -H

"Fakt? Jakto?,, -M

"Nah byli jsme snad všude,, -H

"Oh tak to jo.. Tak... běž si dát asi sprchu? Určitě tě to více uvolní,, -M

"Huh? J-jo jasně.. dobrej nápad,, -popadl jsem věci na spaní v podobě volného bílého trička až pod kolena a spodního prádla a zamířil jsem si to do koupelny. Nechal jsem tam tedy Minha o samotě..

********

nemůžu spát... ugh?!!!! Závidím Minhovi, že spí takhle klidně... je mi nehorázná zima, fuj!

Něco mě napadlo... Vzbudit Minha a možná si lehnout k němu? Nemusela by mi být taková zima... ale ne... to je dooost ujetý...

Už asi další půl hodinu zírám do stropu a klepu se zimou... už to fakt nevydržím... a hlavne nechápu, proč je takova zima, když začíná léto (ano dejme tomu, že bude jarní a letní období oukeej?)
Ale asi to bude tím, že venku nejspíš, podle zvuků zvenčí prší.. 

Teď jsem dost zaváhal jestli doopravdy vstát a dojít za Minehm... ale risknu to... buď se totálně ztrapním nebo ne... uvidíme co řekne..

"Minho?,, -ďoubl jsem do něj

"Hej!!,, -a znova... ale on pořád nic, a tak jsem s ním zlehka zatřásl a mně se ozvalo pouhé zabručení...
Aha? tak takhle na něj... asi...
Udělal jsem to znovu a už se doopravdy probudil.

"Huh? Co je??,, -M

"Hej??,, -H

"Co je Jisungu,, -M

"N-no... víš.. hahaha,, -přišlo mi to hrozně trapný... a to koktání to ještě zhoršovalo...

"J-je mi z-zima hah... Napadlo mě... N-no... nemůžu k t-tobě?,, -konečně jsem se zeptal a netrpělivě vyčkával na odpověď... Viděl jsem jen, jak Minho nevěřícně zakroutil hlavou, ale budiž..
Pak jsem jen slyšel, jak se prohnula postel a Minho se posunul blíže ke zdi.

"Mno.. tak pojď,, -řekl ještě tím rozespalim hlasem

"D-děkuju Minho,, -řekl jsem a lehl si k Minhovi pod deku, ten preze mě přehodil svoje paže i nohy a natiskl se na mě tak, že jsem jeho dech cítil v mých vlasech.. Chápete... ten divnej pocit..

Neříkám nic, ale usl jsem celkem rychle a bylo mi i teplo a hrozně příjemně... takhle by jsme to mohli provozovat častěji... I když... dobrá uznávám, toto vyznělo divně..

***************

pokud toto ještě někdo čte, omlouvám se za zpoždění, ale škola, i když je druhé pololetí a mně to momentálně může být jedno, mě dost uhání..

Mno snad se to dá číst a nějak to dává smysl... Poslední dny nemám nějak motivaci, ale snad to nějak vypadá

Ily u all ^^