enemies to lovers ? [ MINSUNG CZ ]

He's kinda-

Still Mimhův pohled

Vzbudil jsem se ještě dřív než Jisung. Byl osvětlený ranním světlem... Je fakt nádhernej... škoda že na mě má jiný názor než já na něho. Ale teď tu bydlíme spolu, a tak by se to mohlo zlepšit. Nu uvidíme...

Po chvíli zírání na něj se začal vrtět, z čehož jsem vyčetl, že se probouzí.. radši jsem zavřel oči a dále dělal, že spím..
přece jen... pořád jsme v obětí.. neměl jsem na to, ho pustit... moc roztomilí..

Hanův pohled

Sluníčko vycházející z venčí mě donutilo se vzbudit. Chtěl jsem se pohnout a protáhnout se, ale ono to nějak nešlo... ?
Otevřel jsem oči a... ja skoro ležel na Minhovi... Jo jo.. to zní divně.. ja vim.. Myslim tím to, že jsem mu ležel na hrudi a měl svoje ruce přehozené přes něj.. taktéž i nohy. On měl na oplátku ruku pod mou hlavou a svou ruku okolo mého pasu...
Nevěděl jsem co dělat... jakoby.. lhal bych, kdybych řekl, že se mi to nelíbilo. Jen jsem na něj zíral... nešli mi od něj odtrhnout oči... bohužel z neznámého důvodu... chtěl jsem.. ale nešlo to..
Sakra Jisungu prober se a dělej něco!

Než jsem stihl něco udělat, Minho otevřel oči..
"Budeš na mě zírat dlouho?,, -zeptal se
"C-co? Ne.. jasně že ne,, -vysmekl jsem se z jeho obětí, vzal si random oblečení a odešel rychlým krokem do koupelny.
"Sakra Jisungu prober se,, -řekl jsem si potichu pro sebe a proplácal si tváře (chápete doufám všichni) .
Nechal jsem to raději být a vlezl si do sprchy. Poté si udělal hygienu a převlékl se do nového a domácího oblečení.
Když jsem se vrátil, Minho seděl na posteli a projížděl asi sociální sítě.
"Můžeš do koupelny,, -řekl jsem jednoduše a stručně. On jen prikyvl, zvedl se společně s přichystaným prádlem vedle sebe a odešel do koupelny. Aaah to co se momentálně stalo se mi asi jen tak nevypaří z hlavy.. ale jo.. jdu přeci s Felixem ven. To přijdu na jiné myšlenky.. Už se nemůžu dočkat.

Měl bych jít na snídani ne? Nah počkám na Minha.
Zrovna přišel do pokoje.
"Co je?,, -M
"Čekám,, -H
"A na co?,, -M
"Na tebe? Abychom mohli jít na snídani,, -H
"Aha... to je od tebe hezký,, -řekl a usmál se.. umm
"Na co myslíš? Jen nechci, aby to vypadalo divně.. chápeš... že jdem odděleně,, -H
"Oh aha. Jasný chápu. Tak jdem,, -řekl a popohnal mě do předu tím, že mi pomalu zatlačil do zad.

Vše probíhalo tak jak mělo. Vše bylo klidné a ani s Minhem nebyl nějaký problém.

"Mami? Odcházím!,, -zavolal jsem na mamku
"Dobře zlatoo! Hlavně opatrně,, -m
"Neboj mami..,, -bylo poslední co jsem řekl před tím, než jsem opustil byt.

přišel jsem na místo setkání, kde už všichni stáli a čekali na koho? samozřejmě že na mě. Jak jinak.
"Ahoj. Omlouvám se, doufám, že jste nějak moc dlouho nečekali,, -H
"Neboj Ji... už jsem je dříve informoval o tom, že ten můj kamarád přijde tak o půl hodiny pozdejc,, -F
"a nemýlil ses.. jsi tu o 15 minut později,, -Hj
"Oh.. opravdu? omlouvám se..,, -teď jsem se cítil vážně blbě... každopádně... Hold on.. nechci nějak předbíhat tématu, ale ten, co teď promluvil je... hezkej? Nope. Musim přestat. Hah..
"V pořádku,, -řekl jeden z nich a upřímně se usmál a ukázal jeho ďolíčky. aww
"Já jsem Bangchan,, -řekl ten právě s těma ďolíčkama a taky jsem pochopil, že je to ten, s kým si Felix psal a to, že ten hezoun je právě ten Chanův kamarád.
"Oh ano.. já jsem Jisung,, -představil jsem se
"Ahoj. Já jsem Hyunjin,, -řekl a sladce se usmál.. asi dostanu cukrovku.
"A-ahoj,, -řekl jsem... sakra proč koktám?!
"Každopádně... kam se jde?,, -chtěl jsem to zamaskovat... Myslim že to vyšlo...

Mezi tím, co jsme procházeli jakkoli Seoul, mohu říct, že jsem se velice s Jinem sblížil.
Tak jakoby takhle.. Felix byl pořád u Chana a já byl tedy s Hyunjinem. Líbí se mi... asi... pomoc?? ugh
Momentálně ho mám asi plnou hlavu... Ten jeho úsměv? Obličej? Styl? Všechno?? Umřu...

Ještě před tím, než jsme se všichni rozešli jsme si až na mě s Felixem vyměnili čísla. Poté jsme si řekli poslední slova, ahoj a rozešli jsme se.

Když jsem došel domů, dostala mě ta lahodná vůně nejspíš kimchi, co mamka dělala k večeři. Neměl jsem sice moc hlad, protože jsem asi před 2 hodinama jedl, ale... kimchi se neodmítá...
"Ahojte,, -pozdravil jsem oba dospělí
"Ahoj zlato,, -m
"Ahoj Ji,, -t (jako táta.. chápeme se)
na oba jsem se vřele usmál "Kde je Minho?,, -zeptal jsem se... ani nevím proč
"V pokoji,, -t
pokýval jsem hlavou na náznak, že chápu a rozešel se za ním.
"Čau,, -pozdravil jsem ho. On se usmál
"Ahoj Ji,, -M "Jak bylo?,, -dodal
"V poho.. Ale uteklo to moc rychle.. jsou to fajn lidi,, -odpověděl jsem
"fakt? s kým jsi byl?,, -M
"Felix, Chan a Hynjin,, -H
"Aha..,, -M
"Co ty? cos dělal?,, -zeptal jsem se. Je mi to celkem jedno, ale když se zeptal on, musím i já...
"Já? Šel jsem pomoct taťkovi a novým nájemcům na náš byt.. museli jsme ještě dobalit si pár věcí..,, -M
"Aha.. tak to jo.. máte to všechno? Kdo se tam vubec stěhuje místo vás?,, -H
"Jo.. vše.. a ani nevim.. ty lidi neznám.. zná je můj táta.. nějaká Hwang rodinka či co..,, -M
"Aha..,, -odpověděl jsem a tím vlastně naše konverzace skončila.
Taky jsem si všiml, že tu přibyla další nejspíš Minhova postel. Konečně..

************
nechci nic říkat, ale zandala jsem 905 slov 🙀
btw nedostala jsem se na umělku.. no nic asi se půjdu učit na přijímačky 😹
Každopádně pořád z tohodle nemám good feelings.. HLAVNE DOUFAM, ZE TO DAVA SMYSL HAHA luv you all <33