CHAPTER 17

127 3 6
                                    

Stála jsem na runwayi a čekala až ke mě táta přijde. První přišel Henry. Pevně jsem ho objala a pak jsme se odtáhli.

„ Víš že můžeš zůstat.” přesvědčoval mě.

„ Víš že můžeš kdykoliv přiletět.” vrátila jsem mu to a on se pousmál.

„ Buď opatrná Iz.”

„ Ty taky Henry.” rozloučila jsem se se svým starším bratrem a naposledy ho objala. Teď byl na řadě táta.

„ Pojď sem.” natáhl ruce a já mu skočila do náruče.

„ Budeš mi chybět.” řekla jsem mu v objetí.

„ Ty mě taky.” odtáhli jsme se a táta se na mě podíval. „ Dávej na sebe pozor.” řekl mi a já kývla. Všichni jsme se rozloučili a já, Cameron a Xavi jsme šli do soukromého letadla.

Sedla jsem si naproti Cameronovi a dala si sluchátka do uší.
Let trval asi 5 hodin a já jsem usnula takže jsem byla vpohodě.

***

Přistáli jsme. Všichni tři jsme vyšli z letadla a tam už stáli paparazzi.

Jak se sem mohli dostat. Je to runway. Nějak jsme se skrz ně dostali a já viděla před letiště tři osoby, jedna holka a dva kluci.

Hned jsem se za něma rozběhla a skočila jsem Gavimu do náruče.

„ A co já?” zavtipkoval Pedri. Pustila jsem Gaviho a vrhla jsem se na Pedriho.

„ A to nejlepší nakonec.” řekla Sasha když jsem ji objala. Odtáhli jsme se a já se rozloučila s Cameronem a Xavim.

Všichni čtyři jsme nasedli do Pedriho auta. Sasha a já vzadu a Pedri s Gavim vepředu.

„ Kam jedeme?” zeptala jsem se.

„ Na hotel. Nachystali jsme u Pedriho filmový maraton.” odpověděla Sasha a usmála se na Pedriho přes zrcátko a on se na ni usmál zpátky.

Přijeli jsme před hotel. Kupodivu tady nikdo nebyl. Gavi mi vzal tašku a šli jsme rovnou do Pedriho pokoje.

„ Dobře. Uhm Izzy, Gavi. Posaďte se.” řekl nám Pedri když jsme přišli do jeho pokoje. Já a Gavi jsme si sedli vedle sebe a zmateně jsme se na sebe koukli.

„ Musíme vám něco říct.” začala Sasha a koukla se na Pedriho.

„ Já a Pedri spolu chodíme.” řekla a propletla si s Pedrim prsty. Byla jsem překvapená ale hned jsem se zvedla a obejmula jsem Sashu.

„ O můj bože. Gavi dlužíš mi 25 dolarů.” Řekla jsem a nastavila jsem ruku. Gavi jen protočila očima a vytáhl z kapsy 25 dolarů.

„ Jsem za vás šťastná. Sluší vám to.” řekla jsem a objala jsem i Pedriho. Gavi jim popřál to stejné.

Sedli jsme si na gauč a začali se koukat na iron mana. Jo měli jsme Marvel maraton.

V půlce filmu mi začal zvonit telefon a Sashe taky.

Byl to trenér takže jsem šla do Pedriho pokoje a zvedla jsem to.

„ Ano?” zeptala jsem se.

„ Isabelle. Mrzí mě co se stalo tvojí matce a upřímnost soustrast. Ale mám dobrou zprávu.” řekl šťastně trenér.

„ Povídejte.” vyzvala jsem ho.

„ Kvalifikovala ses na mistrovství světa ve Francii. Měla jsi jako druhá nejvíce bodů.” řekl mi a já málem začala pištět.

„ Kdo byl první?” zeptala jsem se ho.

„ Trusova Alexandra.” o můj bože. Je mi to trochu líto ale Sasha si prožila své a jsem na ni neskutečně hrdá.

„ Díky trenére. Zítra přijdu na trénink brzo.” řekla jsen a tipla jsem to. Vyběhla jsem z Pedriho pokoje a šla jsem za Sashou která taky vyšla ale z koupelny.
Objala jsem ji a ona me.

„ Sem na tebe hrdá Sash.” řekla jsem jí když jsme se odtáhli.

„ Já na tebe taky.” řekla mi. Šli jsme si sednout zpátky na gauč za klukama. Naznačila jsem Sashe ať nic neříká protože to zítra budou vyhlašovat na celým stadione.

Byl už večer. Chvíli jsme si povídali a pak jsme se zase koukali a já jsem pak usnula.

Nemůžu se dočkat zítřka.

A/N: Po dlouhé době další kapitola. Nevím jak teď budu vydávat páč mám školu a samí testy takže nebudu tak aktivní.

BORN FOR THIS / PG6Onde as histórias ganham vida. Descobre agora