Vzbudila jsem se ale ne u sebe. Byla jsem pořád i Gaviho. Sedla jsem si a stoupla si a hned jsem zase spadla na zem.
„ Izzy!!” slyšela jsem jak někdo vešel dovnitř.
„ Jsem vpohodě.” řekla jsem mu.
„ No nevypadáš tak.” řekl mi a pomohl mi se zvednout.
„ Potřebuju to rozchodit. Mohl bys mi prosím pomoct do mého pokoje a pak na snídani?” zeptám se ho.
„ Do pokoje jo ale snídani jsem ti teď donesl.” odpověděl mi a pousmál se.
Chytil mě kolem pasu a já jeho kolem ramen. Pomalu jsme šli k výtahu.
Každej krok jsem trochu zasycela bolestí. Zvládli jsme to k výtahu. Gavi mi pomohl dovnitř a já se pak opřela o stěnu.
„ Co se ti stalo?” zeptal se mě.
„ Co myslíš?”
„ Izzy nemůžeš skoro chodit. Pedri tě našel na stadione jak ležíš na zemi.” vysvětlil mi.
„ Včera jsem měla trénink na "celej den". A kupodivu jsem měla posilku. Moje tělo je na bodu zlomu a to je přesně co trenér chtěl.”
„ Ublížil ti?” zeptal se mě.
„ Ne. Posilka je posilka. Nebylo by to poprvé co se mi něco takovýho stalo.” odpověděla jsem mu.
„ Kdy máš tu kvalifikaci?”
„ Za týden proč?” zeptám se ho.
„ A budeš za týden vpohodě?” zeptá se mě.
„ Mám ty dva dny trénink.” odpověděla jsem mu. Výtah se otevřel a Gavi mi zas pomohl. Šli jsme pomalu k mému pokoju.
Otevřela jsem dveře a prevlikla se. Gavi na mě počkal u dveří a pak mi zase pomohl k němu.
Sedla jsem si na gauč a on si sedl vedle mě a podal mi snídani.
„ Díky.” kývl .
„ Takže co máš dneska v plánu?” zeptá se mě.
„ Jak už jsi řekl nemůžu skoro chodit takže asi budu ležet v posteli a koukat se na filmy nebo si budu číst knížku. Proč?” odpovím mu.
„ Xavi mi dneska ráno volal a chtěl tě vidět. Mám dneska zápas tak bych tě mohl vzít s sebou a mohla bys jít za Xavim.”„ No. Nezní to jako špatnej nápad ale jak se tam dostaneme. Vzhledem k tomu že ještě nemáš řidičák.”
„ Víš existuje jedna věc která říkáš přátelství. A jen tak mimochodem. Ty sis vzala Pedriho auto a je ti 16.” připomenul mi.
„ Jo ale v Americe můžeš mít řidičák od 15 a já si ho udělal před rokem.” vysvětlila jsem mu.
„ Jasně že jo.”
„ Počkej.” začnu. „ Ty si nikdy nebyl ve státech?” zeptám se ho trochu s výsměchem.
„ Neměl jsem příležitost.” odpověděl mi. Dotkla jsem se jeho ruky a on se na mě koukl.