CHAPTER 10

218 4 2
                                    

Vzbudila jsem se ale ne u sebe. Byla jsem pořád i Gaviho. Sedla jsem si a stoupla si a hned jsem zase spadla na zem.

„ Izzy!!” slyšela jsem jak někdo vešel dovnitř.

„ Jsem vpohodě.” řekla jsem mu.

„ No nevypadáš tak.” řekl mi a pomohl mi se zvednout.

„ Potřebuju to rozchodit. Mohl bys mi prosím pomoct do mého pokoje a pak na snídani?” zeptám se ho.

„ Do pokoje jo ale snídani jsem ti teď donesl.” odpověděl mi a pousmál se.

Chytil mě kolem pasu a já jeho kolem ramen. Pomalu jsme šli k výtahu.

Každej krok jsem trochu zasycela bolestí. Zvládli jsme to k výtahu. Gavi mi pomohl dovnitř a já se pak opřela o stěnu.

„ Co se ti stalo?” zeptal se mě.

„ Co myslíš?”

„ Izzy nemůžeš skoro chodit. Pedri tě našel na stadione jak ležíš na zemi.” vysvětlil mi.

„ Včera jsem měla trénink na "celej den". A kupodivu jsem měla posilku. Moje tělo je na bodu zlomu a to je přesně co trenér chtěl.”

„ Ublížil ti?” zeptal se mě.

„ Ne. Posilka je posilka. Nebylo by to poprvé co  se mi něco takovýho stalo.” odpověděla jsem mu.

„ Kdy máš tu kvalifikaci?”

„ Za týden proč?” zeptám se ho.

„ A budeš za týden vpohodě?” zeptá se mě.

„ Mám ty dva dny trénink.” odpověděla jsem mu. Výtah se otevřel a Gavi mi zas pomohl. Šli jsme pomalu k mému pokoju.

Otevřela jsem dveře a prevlikla se. Gavi na mě počkal u dveří a pak mi zase pomohl k němu.

Sedla jsem si na gauč a on si sedl vedle mě a podal mi snídani.

„ Díky.” kývl .

„ Takže co máš dneska v plánu?” zeptá se mě.

„ Jak už jsi řekl nemůžu skoro chodit takže asi budu ležet v posteli a koukat se na filmy nebo si budu číst knížku. Proč?” odpovím mu.
„ Xavi mi dneska ráno volal a chtěl tě vidět. Mám dneska zápas tak bych tě mohl vzít s sebou a mohla bys jít za Xavim.”

„ No. Nezní to jako špatnej nápad ale jak se tam dostaneme. Vzhledem k tomu že ještě nemáš řidičák.”

„ Víš existuje jedna věc která říkáš přátelství. A jen tak mimochodem. Ty sis vzala Pedriho auto a je ti 16.” připomenul mi.

„ Jo ale v Americe můžeš mít řidičák od 15 a já si ho udělal před rokem.” vysvětlila jsem mu.

„ Jasně že jo.”

„ Počkej.” začnu. „ Ty si nikdy nebyl ve státech?” zeptám se ho trochu s výsměchem.

„ Neměl jsem příležitost.” odpověděl mi. Dotkla jsem se jeho ruky a on se na mě koukl.

BORN FOR THIS / PG6Kde žijí příběhy. Začni objevovat