Vzbudilo mě klepání na dveře. Šla jsem otevřít a viděla jsem nadšenou Sashu.
„ Kolik je hodin?” zeptám se ospale.
„ Čas na snídani. Ale to není o čem chcu mluvit...” „ První se prevlecu.” řeknu a zavřu ji před nosem. Převlékla jsem se do tohohle.
Oops! Bu görüntü içerik kurallarımıza uymuyor. Yayımlamaya devam etmek için görüntüyü kaldırmayı ya da başka bir görüntü yüklemeyi deneyin.
Šla jsme na chodbu kde byla Sasha. A šli jsme na snídani.
„ Hádej koho jsem potkala ” řekla mi.
„ Nevím. Gaviho?” zavtipkuju.
„ Fakt že jo. Ptal se na tebe .” „ A co ti řekl?”
„ Že máš přijít na pokoj 178.” odpověděla mi a začala nadšeně skákat. Přišli jsme do restaurace a já viděla zase tým fotbalistů.
Šla jsem si sednout a Sasha nám šla pro jídlo.
Koukla jsem se na tým a když se moji oči střetli s jeho tak jsem se usmála a on taky. Zamával mi a já mu taky. Přišla mi zpráva.
Gavi: Doufám že ti to Sasha řekla.
Izzy: Jo. Jen se najím a pak za tebou přijdu. Jestli se můžu zeptat o co jde?
Gavi: Chci se s tebou domluvit co dneska.
Izzy: To můžeš pres ig 😂
Gavi: Jo jenomže osobně je to lepší 😁.
Izzy: Dobře Gavi. Já pak přijdu.
Odložila jsem telefon když Sasha přišla s jídlem.
„ Po snídani půjdu rovnou za Gavim. Pravděpodobně neví jak řešit věci po telefonu.” vysvětlím jí a ona se zasměje.
„ Dobře. Půjdu se prevlict do něčeho výhodnějšího než tepláky a a tílko.” teď jsem se zasmála já.
Po asi 15 minutách jsme dojedli. Gavi už nebyl v restauraci takže je asi v pokoji. Sasha se šla převléct a já šla ke dveřím 178. Zaklepala jsme na dveře a čekala až mi někdo otevře.
Zanedlouho mi Gavi otevřel. Jen v ručníku.
„ Pojď dál.” řekl mi. Byla jsem trochu zmatená ale šla jsem dovnitř.
„ Jen se prevlecu.” řekl mi a já kývla. Sedla jsem si na sedačku a koukala se okolo.
