Future Vs Past

Sejdeme se ve dvě na střeše

Na světě jsou dva typy lidí. První: Nemůžou se dočkat až spánek skončí a začne nový den. Druhý: Nechtějí se probudit vůbec, aby nemuseli čelit realitě. Tyhle dva typy se střídají u každého člověka, takže ten kdo byl dnes první, může být zítra druhý. V tomhle domě dnes mírně převažoval ten druhý.

Jak začít dokonalý den? Samozřejmě, že snídani. Jenže ať bude na tomhle stole cokoliv, tak to nevynahradí, co se u něj bude dít. Celá rodina se tam sešla včetně pár lahví bourbonu.

,, Myslím, že je čas na vysvětlování a vzhledem k tomu, že něco o Katherine a Elijahovi vím a k Davině a Kolovi si není těžké si to domyslet, tak zbýváte jen vy dva." Řekla Rebekah. Pořád si ještě zvykala na tuhle situaci, ale to zřejmě každý z nich.

,, Chodili jsme spolu, jenže pak Klaus nebyl dojmu, že jsme jeho majetek, tak jsem utekla." Klaus protočil panenky. Caroline chtěla radši říct sovu verzi než se do toho pustí Klaus. Ví, že příběhy jsou pouze o pohledu, ale ten její si uvědomuje realitu. I když to asi každý myslel o tom svém pohledu.

,, Nemyslím si, že jsi majetek." Jeho chování říkalo opak, ale nenechá se tím rozhodit. Věděla svoje a někdy nemá smysl přesvědčovat lidí o opaku, i když víte, že pravdu máte vy. Jenže tohle nebyl tenhle případ.

,, Tak pardon. Domácí mazlíček." Zasmál se. Mělo ho to naštvat, ale jen mu to přimělo, jak je úžasná. To bylo skvělé na lidech, které milujete. Milujete každou jejich část i tu, která vás u jiných lidí dohání k šílenství.

,, Každopádně je to jeho škoda a můj zisk." Kol položil ruku Kolem Carolinein ramen. Z části to udělal, aby naštval Klause a to se mu povedlo.

,, Dej z ní ty ruce pryč nebo o ně přijdeš." Chtěl se krotit, ale pohled, jak si Kol nárokoval Caroline ho posílal přes okraj. Ale koho by ne? Jsou muži, co to v sobě dusí, ale pak to má ještě horší následek. Každá sklenice jednou přeteče, proto je lepší z ní pomalu upíjet nebo to vylívat.

,, Věř mi, moje ruce nejsou jediná část, která se jí dotýká. A taky se moje ruka nedotýká pouze jejich ramen." Caroline poznala, že chtěl Klaus zakročit, tak se ochranitelsky postavila před Kola, když se oba postavili.

,, Ustup, zlatíčko. Nechci ti ublížit." Jedinou věcí, kterou si byla u Klause jistá, byla ta, že ji miloval. Sice pochybným způsobem, který nesnášela, ale miloval.

,, Jsem jeho žena. Nevím, co v tý tvý hlavě děje, ale smiř se s faktem, že jsme od sebe." Klaus se zasmál. Tak málo ho znala.

,, To co jsem ti říkala včera, platí. Získám si tě zpátky ať už po dobrém nebo po zlém." A pak skutečně ustoupil a sedl si, takže seCaroline ulevilo. Věděla, že by byl schopný Kolovi ublížit, aniž by ublížil jí.

,, Mami, proč není táta teď s námi, když už může?" Zeptal se malý Cole. Horší otázku snad nemohl vysvětlit. Bývá čím dál tím těžší vysvětlovat mu některé věci.

,, Protože miluje svou ženu a ne mě." Odpověděla Davina. Doufala, že mu to bude stačit, ale není jeho máma první den.

,, Až s tebou stráví pár chvilek, tak se do tebe zamiluje." Davina se jen usmála, netušila, co mu má dál odpovědět.

V tu chvíli vyplula na povrch Carolineina nejistota. Co když má pravdu a opustí ji? Měl by k tomu důvod. Klaus ji chytil za ruku. Ač to nesnášela, znal ji. Normálně by ho odstrčila ale potřebovala to a bylo jí jedno, od koho to dostane.

,, Co kdyby jsme odpoledne zašli do cukrárny? Ty, já a má žena a tvoje matka se svým snoubencem." Navrhl Kol. Nevěděl proč, ale dělalo mu problém vyslovit slovo snoubenec. Očekával však od svého syna větší nadšení.