-13-

21 4 0
                                    

Technická poznámka než začnete číst, zmiňuju v téhle kapitole jednu záležitost ze seriálu agents of SHIELD, ale předstírám, že ten projekt nefungoval (mimo jiné i proto, že tenhle vyprávěcí prvek nesnáším). Pokud seriál neznáte, asi vám nic zásadního k pochopení děje neuteklo.


„Ten starej bastard je všímavější než bych čekal, když vezmu v úvahu, že má jen jedno oko. No nic, uděláme s naším duchem comming out před velkým taťkou. Beztak by nás to dřív nebo později čekalo. Hej Honeybear, máš páru kam se ty naše brooklynský hrdličky vypravily na ty ryby?"

Vzato kolem a kolem, Tony to nepokládal za zvláš velký průšvih. Fury bude chvíli brblat, že ho vynechali, ale co nadělá? Proto o dva dny později nakráčel na nové ústředí SHIELDu pln seběvědomí a připravený vtipkovat. Steva vzal pochopitelně s sebou, některým věcem se těžko věří jen na základě vyprávění. Akorát se domluvili, že viditelným se jeho kolega udělá až v šéfově kanceláři.

Mělo ho varovat, že jindy celkem přátelská Hillová po něm nevraživě zírala, ale co Tony ví? Třeba měla jen blbý den.
To Fury ho přivítal doslova mrazivě. Ne, že by ten bastard jindy překypoval srdečností, ale cohokoliv ho žralo, bylo to tentokrát zlé a Tony výjimečně neměl tucha, o co kráčí.
„Není to prvně, co jste se hrabal v serverech SHIELDu, Starku, ale tentokrát jste zašel příliš daleko! Takže chci teď hned vědět, za prvé, jak jste pronikl až do zóny nejhlubšího utajení a za druhé, jak jste sakra dokázal zprovoznit projekt TAHITI, když nám se to nepovedlo! A žádné opičárny! Chci odpověď teď hned!" poslední větu Fury zařval a praštil u toho pěstí do stolu.
Tony sice neměl páru, co je projekt TAHITI, ale nebyl génius pro nic za nic: „Hej! Chcete říct, že to je vaše práce? Nějakej váš cáklej projekt? A já už se pomalu chystal zahodit svý diplomy a konvertovat ke katolicismu!"
„Cože? Nedělejte si ze mě prdel, Starku! Jak jste rozběhl projekt TAHITI? Mám možná jen jedno funkční oko, ale slouží mi dost dobře na to, abych zmerčil kapitána Rogerse na vaší svatbě. A jsem si sakra jistej, že ještě před půl rokem byl tuhej jak štolverk."
„Ale on pořád tuhej je," namítl Tony klidně, čímž ředitele ještě víc vytočil.
„Nepokoušejte se mi nakecat, že to byl jen hologram nebo tak něco. Viděl jsem ho jak se stranou v lesíčku cicmá s Barnesem!"
Tony se při Furyho volbě slov neovládl a vyprskl smíchy, což jeho protějšek pochopitelně neocenil. Z řevu opět přešel do mrazivého tónu a začal Tonymu vyhrožovat vězením pro porušení státního tajemství: „A zaručuju vám, že z toho vás ani vaši fajnový právníci nevysekaj!"
Zněl smrtelně vážně a Tonymu trochu zatrnulo. Naštěstí Steve usoudil, že je ten pravý čas zapojit se do konverzace a nesmírně efektně se zhmotnil před ředitelovou židlí: „Myslím, že není zdvořilé, mluvit o mně, jako bych tu nebyl!"
To fakt stálo za všechno to Furyho řvaní a strašení. Kdyby věděl, co příjde, snesl by to Tony klidně ještě o čtvrt hodinků déle, protože byl bohatě odškodněn. Nikdy by nevěřil, že někdy spatří velkého šéfa SHIELDu v situaci, kdy si málem nadělal do gatí.
Fury na Rogerse vyvali svoje jediné oko, zalapal po dechu, uskočil dva kroky zpátky do své židle, která se s ním skácela a on se následně odplížil pod stůl.
Tony se zhroutil do vlastní židličky v záchvatu hysterického smíchu: „Tak to se ti vážně povedlo, Steve. Už nikdy neřeknu, že nemáš smysl pro humor!"
Fury opatrně vykoukl z pod stolu a v ruce měl pistoli, byť si nebyl jistý, na koho s ní mířit. Prakticky v ten samý moment vešla do kanceláře Hillová, taktéž ozbrojená a přibouchla za sebou dveře: „Takže je to tak, jak jsme mysleli?"
„Ne, tohle je mnohem horší!" zabručel Fury.
Tony se ještě pořád pochechtával, ale Steva znervózňovaly všechny ty namířené zbraně a rozhodl se zklidnit situaci. Zvedl ruce, obrátil se k Hillové a začal: „Prosím klid, tohle je očividně hloupé nedorozumění. Toni SHIELDu nic neukradl," jak mluvil, uděla bezděčně asi čtyři kroky vzad a přitom prošel skrz Fyryho a jeho psací stůl.
Fury s sebou leknutím trhl, Hillová zaječela a Tony dostal nový záchvat smíchu.
Steve už měl situace plné zuby a zavelel: „Všichni ztichněte a schovejte ty zatracené pistole!"
Tony si utřel uslzené oči a posadil se rovně, i když mu koutky pořád cukaly a s potěšením kvitoval, že Steve má pořát slušnou autoritu. Maria Hillová strčila zbraň za opasek prakticky hned a i ředitel, pomalu, aby snad nikoho nenapadlo, že to dělá na rozkaz, vrátil své magnum do úkrytu a znovu se postavil na nohy.
„Máte pravdu, kapitáne, tohle se poněkdu vymklo z ruky, ale očekávám, že nám teď pan Stark konečně vysvětlí, co má tohle všechno znamenat."
Tony opět neudržel vážnou tvář: „Proč já? Já za nic nemůžeu, ať vám to vysvětlí tady Rogers, ten chodil na katechismus. Já na duchy nevěřím. Teda nevěřil jsem, ale vědecký vysvětlení po mě nechtějte!"
Fury se sice pořád tvářil nasupeně nad Tonyho šaškováním, ale nejspíš se rozhodl mu věřit, proto se obrátil na Steva: „Nuže, kapitáne?"
„Já vysvětlení taky nemám, prostě jsem tady v téhle podobě. Jsem – nevím, jak líp to pojmenovat, než – duch. A troufám si říct, že to nemá s tím vašim ztroskotaným projektem nic společného."
„Na slovo TAHITI zapomeňte! Jakmile opustíte tuhle místnost, nikdy jste ho neslyšeli, jasné?"
„Ok, ok, tichomořský ostrovy z toho vynecháme, chápem," přikyvoval Tony, ačkoliv už si v hlavě sumírovat program na páteční večer.

„Dobrá, takže jste duch. To by pár věcí vysvětlovalo – troufnu si říct, že to vy jste odradil toho Rossova panáka od převzetí vašeho titulu."
Když Steve přikývl, Fury se konečně usmál: „Dobrá práce! Ale zpátky k praktickým záležitostem. Jak dlouho už nás taháte za fusekli?"
„Tak bych to neformuloval pane. Vzhledem k tomu, jak nestandardní moje situace je, jsme usoudili, že by to neměl vědět moc velký okruh lidí."
„To je mi jasný, tahle informace bude mít utajení stupně devět. Ale pro budoucí spolupráci prostě musím přinejmenším já a moje zástupkyně vědět, jak se věci doopravdy mají. Takže ještě jednou, jak dlouho jste zpátky, kapitáne?"
„Šest měsíců a jedenáct dní. Stalo se to prakticky okamžitě. Ale Tony a většina ostatních se o mě dozvěděli až začátkem května."
„Hádám, že už jste za tu dobu otestovali, čeho všeho je kapitán Rogers v téhle podobě schopen. Nedovedu si představit, že byste odolal možnosti studovat ducha, Starku."
„Nejen, že mě otestovali, ale už na základě výsledků trénujeme nové týmové strategie, pane."
„Tý výsledky samozřejmě chci - pochopitelně v levelu devět, ven se nic nedostane. Ale jinak vidím, že máte situaci pod kontrolou a já jsem ... řekněme reagoval s až zbytečnou opatrností."

Než opustili Furyho pracovnu, Steve se zas udělal neviditelným, proto Tony počkal, než se ocitli v dočista prázdné chodbě, než řekl: „Tak to bychom měli. Už o tobě ví tým, Wakanďani, vesmírná Šmoulinka teď i taťulda Nick, ještě někdo důležitej, koho bychom asi měli zasvětit?"
„Možná Strange?"
„Ten si tě do teďka nevšim?"
„Přinejmenším nedal nic najevo."
„Hm, to nehází jeho magický schopnosti do zrovna nejlepšího světla."
„Já bych mu to neměl za zlé, je to v základě taky vědec a z nadpřirozených nauk bere vážně jen to, o čem se už nezvratně přesvědčil, že funguje."
„A když už je řeč o těhle věcech – projekt Tahiti, co to asi mohlo bejt? Zkoušel snad strejda Fury vyrábět zombíky?"
„Cokoliv to bylo, jsem rád, že to nefungovalo. A protože tě znám Tony, až se v tom budeš vrtat, jestli objevíš způsob, jak to rozběhnout, prosím, nezkoušej to!"


Straší ti v základně?Where stories live. Discover now