Straší ti v základně?

-1-

Kdybyste se zeptali Buckyho nebo Wandy, tak by vám to řekli už dobré dva měsíce zpátky. Jenže jich se nikdo neptal a oni měli dobré důvody své postřehy nesdílet.Takhle byl prvním, kdo přiznal svou podivnou zkušenost ostatním Petr.

Když se ostatní začali trousit do společné kuchyně na odpolední svačinku nebo kafe, našli tu svého pavoučího nováčka úzkostlivě poskakovat okolo jeho kamaráda Neda, který měl přitisknutý pytlík ledu na obličeji.

„Co se stalo?" optal se účastně Sam.

„Když já vážně nevěděl, že je ten stroj rozbitý! A tady Ned byl tak nadšený, že sem konečně může ... a chtěl si tu všechno vyzkoušet ... a ..."

„A Thor včera strhnul tu mašinu na posilování zádových svalů a nikdo se neobtěžoval dát na ní cedulku, že je to rozbité!" dokončil za Petra Sam.

„Přece to všichni věděli, dělali jsme si z Thora srandu u večeře! Krom Toho tony slíbil, že to dnes odpoledne spraví!" namítl Clint.

„Jo, jenže Petr má školu, tráví tu jen víkendy, takže včera u večeře chyběl, Legolasi!" zavrčel Tony, který si právě přišel pro svou dávku kofeinu: „Měl jsem se na to podívat hned ráno! Mrzí mě to! Kam si to schytal Nede? Nemáme tě radši vzít na ošetřovnu?"

„To bude dobrý, pane Starku! Petr tu konstrukci naštěstí chytil, než se na mě stihla sesypat celá!" usmál se Ned. Nejspíš už si v duchu maloval, jak bude tohle zranění líčit v superhrdinských barvách, ale Petr se dál tvářil vyplašeně.

„Bylo to divný!"

„Co na tom bylo divnýho? Bylo to nečekaný, lekli jste se, to chápu! Ale proč divný?"

„Protože ... jak se utrhlo závaží a celá ta věc začala padat, rozlomila se na dvě půlky .. a já nebyl dost blízko, abych jí chytil z obou stran a neměl jsem ani svoje metače pavučin, ale ta druhá půlka nespadla, dokud jsem Neda nevystrčil ven ...jako by jí někdo držel!"

V kuchyni náhle zavládlo mrazivé ticho a snad každý si vybavil nějaký podivný moment. Rhodey příhodu s horkým kafem, Nataša nečekanou herdu do zad vprostřed bitvy, Bruce málem fatální záměnu zkumavek, Clint svůj omyl na střelnici a Sam podivnou hlášku ve sluchátku během mise. Žádný svou příhodu s nikým nesdílel, aby nebyl za blázna a teď se po sobě opatrně dívali, jako by se vyzývali: „Nemá ještě někdo podobný zážitek?"

Ale neřekl nikdo nic, dokud nepromluvil Bucky. Ne, že by byl v poslední době nějak přátelský a užvaněný, ale na Petra se usmál a vlídně poznamenal: „Hlavně, že se nikomu nestalo nic vážnýho, ne?"

Petr nejdřív úsměv s úlevou opětoval, ale pak ho zase zašimral jeho pavoučí smyl, že mu něco uniká. Jenže to už se skoro všichni zase rozešli po svém a Ned, omámený ze setkání s tolika superhrdiny, zapomněl na monokl pod okem a šklebil se od ucha k uchu.

Znovu téma podivných zážitků nakousli až o půl dnepozději. Byla skoro půlnoc, před chvílí v rámci týmového večera dokoukali film a část osazenstva šla spát, ale Nataša se ještě necítila dost unavená: „Neotevřeme si lahev?"

Sam s trochou lítosti ukázal na své stále ještě nedopité pivo, Tony odhodlaně zavrtěl hlavou: „Poslužte si čím libo, ale beze mě!", ale ostatní ochotně kývli a Bruce se vypravil do vinotéky. Když měli každý v ruce své pití, Nataša se bezděčně poškrábala na zádech v místě, kde měla pořád modřinu, jak jí neznámá síla srazila na zem před sprškou kulek: „Co si myslíte o té Petrově historce?"

„Jako, že tady působí nějaké neviditelné síly?" nadhodil Rhodey, který si živě vybavoval hrnek horkého kafe, který odlevitoval zpátky na linku, místo aby spadl a opařil mu koule.