TOYSTORE: PLAYING - A/B/O | (TodoDeku) CZ✔

8.

Sedl jsem si na jeho postel a Uraraka si šla sednout na židli ke stolu.

,,Takže... co jsi plánoval udělat Izukovi?" zeptala se Uraraka s ostrým tónem hlasu. Hrozně mě vytáčí...

,,Kdy přesně?" dělal jsem blbého.

,,Třeba včera večer." řekla nabroušeně a já lehce znervozněl, takže ji to řekl, asi určitě to všechno ví.

,,Nic co by se mu nelíbilo." řekl jsem chladně.

,,Jak to můžeš vědět?" řekla už naštvaně.

,,Prosil mě o to." odvětil jsem v klidu a ona se zarazila, v tom z koupelny vyšel Midoriya. Ona na něho přesunula svůj zaražený pohled a on se na ni díval zpátky nechápavě.

,,Izuku, ty jsi... prosil Todorokiho... aby se s tebou vyspal?" řekla a Midoriya instantně zrudnul.

,,T-To není tak tak jak to vypadá, j-já j-já... nemohl jsem se ovládat." začal panikařit a máchat kolem sebe rukama. Uraraka na něho koukala s vykulenyma očima.

,,Musím říct že to skutečně nebyla jeho vina, bylo to heatem a taky jsem s tím vlastně se vším začal, protože jsem si chtěl ověřit jestli je doopravdy omega a postupně jsem začal ztrácet kontrolu." řekl jsem a Midoriya zrudnul ještě více.

,,O čem jsi vlastně chtěl mluvit s Izukem?" vytáčí mě že mu říká jménem.

,,Probrat to co se stalo." řekl jsem a ona se na mě zamračila. Já se podíval na nervózního Midoriyu, on se díval na Uraraku, která se dívala na mě.

,,Tak jo..." povzdechl si Izuku.

,,A může Uraraka odejít?" zeptal jsem se, oba dva se na mě podezřívavě podíval.

,,Ahh... neboj už se ovládám, mám jasnou hlavu." řekl jsem i když ani jeden z nich nevypadal že mi věří.

,,Dal jsem si dva prášky..." řekl jsem a Midoriya si povzdechl.

,,Dobře... Ochako? Prosím necháš nás o samotě?" prosebně se na ni podíval a ona s povzdechla odešla.

,,Takže co jsi chtěl probrat?" zeptal se už úplně jiným tónem.

,,Chtěl bych probrat co se stalo večer a i teď ráno..."

,,Nechápu proč jsi na mě tak působil..." i když mě jedno vysvětlení napadlo.

,,Nejsem si jistý, může to být tím co jsem dělal, ještě jednou se ti chci omluvit Todoroki..." řekl smutně.

,,Posliž, napadlo mě... nemůže to být tím... že jsi má spřízněná duše?" vyslovil jsem to co jsem měl na paměti a on se na mě vyděšeně podíval.

,,Cože?!" vykřikl a já se k němu začal přibližovat.

,,Dává to smysl, cítím tě i když bych neměl, je to tak nádherná vůně." chytl jsem ho za ramena, přiblížil se k jeho krku a nasál vůni, která mě vždy tak mámila.

,,Tak sladká." odtahl jsem se od něj celý rudý, je mi horko. Vyděšeně se na mě díval, jako bych byl nějaký predátor.

,,Ahh... promiň zase to se mnou mává." řekl jsem a chytil se za hlavu. On se na mě soucitně usmál.

,,Je dost možné že je to pravda..." řekl a já se na něj překvapeně podíval.

,,Měli bychom jít než se něco špatného stane." řekl jsem náhle a on šel radši rychle ke dveřím, já šel hned za ním. Rychle otevřel dveře a před nima už stala Uraraka. Rychle jsem je obešel a šel jsem si pro věci.

Věděl jsem že se zase neudrží, naštěstí jsme se tomu vyhnuli, zaskočilo mě však to že je má spřízněná duše.

,,Jdeme?" zeptala se mě Uraraka a já jsem na ní pokýval. Šel jsem si tedy pro sako od uniformy a pro batoh. Pak jsem už zavřel a šel jsem s Urarakou do školy.

,,Tak co jste probírali?" zeptala se zvědavě Uraraka.

,,Došli jsme k tomu že jsme asi spřízněné duše." řekl jsem jí a ona na mě vykulila oči.

,,Na jednu stranu je to dobře... ale dávej na sebe pozor Izuku." varovala mě a já na ní jen pokýval. Celá škola byla peklo, i přes léky byl heat docela silný a mě se celou školu projevovaly návaly horka a šimrání v podbřišku které bylo dost nepříjemné, hlavně kvůli tomu že si ve škole nemůžu ulevit. Naštěstí nás zase pustili docela brzo, protože je přeci jenom pořád začátek školního roku a my nic moc nedělali.

,,Kdybys chtěl tak ke mě zajdi." bez odpovědi či rozloučení jsem se rychle rozešel k sobě do pokoje. Zamkl jsem za sebou, sundal jsem ze sebe všechno a začal si dělat dobře.

Dneska jsem Midoriyu pozoroval ve škole, bylo vidět že se trápí...

Doopravdy si přeji mu pomoct...

Když jsem došel na internát tak jsem ho bez rozloučení s Urarakou viděl rychle odejít. Šel jsem nahoru, když jsem byl na chodbě, do nosu mě uhodila silná vůně. Došel jsem k pokoji a přitiskl jsem ucho ke dveřím, za dveřmi se ozívali úžasné zvuky. Místností se rozlehaly jeho tiché stény.

,,Midoriyo~" zavrněl jsem a čelem jsem se opřel o dveře. Když jsem uchopil kliku a chtěl jsem otevřít, zjistil jsem že jsou dveře zamčené.

,,Otevři." zavrčel jsem a začal klepat na dveře.

,,Todoroki?" zasténal zmateně. Většina lidí šla naštěstí do restaurace na jídlo, proto tady skoro nikdo není. Začal jsem ťukat nehtama na dveře.

,,Ano Midoriyo~ to jsem já, otevři mi a já ti pomůžu." zavrněl jsem. Po chvilce jsem uslyšel kroky za dveřmi.

,,Neublížíš mi?" zeptal se.

,,Nedovolil bych si dělat něco co ti nebude příjemné." nepřímo jsem se vyhnul otázce.

,,Neoznačíš mě že ne?" zeptal se ještě.

,,Ne." odpověděl jsem jednoduše a dveře se odemkli. Pomalu jsem otevřel dveře a přede mnou stal Izuku.

Takže dnešní kapitola malinko kratší než jste ode mě zvyklí, ale potřebovala jsem to už tady utnout
Jinak doufám že se kapitola líbila^^
Jakože halooo... Jsem jediná koho tak děsí že už zítra jsou vánoce?*-*
Tak u další kapči zase zítra<3
Bye^3^