Prophecy / Dramione

9. Kapitola

„Paní to je něco" vydechla Ginny když se s Hermionou s hlasitým prasknutím objevili před velkým domem. Už ho chtěla Ginny ukázat, rada by ho ukázala i Harrymu, Ronovi, Molly a Arthurovy ale kdyby tam náhodou byl Malfoy tak by to asi nebylo dobré.

„Jo je to krása, má to velkou zahradu kolem celého domu, je tu jezírko, posezení a nějaký altánek.." popisovala Hermiona zahradu mezi tím co šli k velkým černým dveřím. Které následně otevřela a ocitli se v té dech beroucí chodbě
„No ty vole" vydechla překvapeně Ginny
„Jde to ne?" Uchechtla se Hermiona
„Jde to? Je to dokonalý a prostorný" usmála se Ginny
„Kolik to má místnosti?" Zeptala se když se vydali do obýváku
„Em no 4 pokoje z toho dva hlavní, které mají své koupelny, pak ještě dvě další koupelny, dvě pracovny, jeden prázdný pokoj, knihovna, asi dvě společenské místnost, kuchyň, jídelna a tak" snažila se vyjmenovat Hermiona všechno ale určitě něco zapomněla
„Pani, dost slušný" uchechtla se Ginny a posadila se na velkou sedačku
„Je divný ze tohle všechno je tvoje a Malfoye, vlastně celý je to dost divný, pořad mi to nedochází" dodala
„Jo, v tom se schodneme" souhlasila Hermiona, sundala si kabát jelikož tu tentokrat bylo hezky teplo a vyhrnula si rukávy od uplého svetru
„Mloku?" Zavolala Hermiona a během par sekund se u nich objevil skřítek
„Mlok zdraví pani Hermionu a její přítelkyni, chce pani udělat 2 čaje?" Zeptal se hned a široce se usmál
„Ano děkuji" usmála se na nej Hermiona
„Je milý...hele máš vlastní pokoj? Musím ho vidět" vyskočila zrzka na nohy....

-

Hermiona s Ginny se dokonale bavili. Hermiona za ni byla rada věděla ze Ginny všechno pochopí a vždycky ji bude oporou ne jako Ron, ten vždy vybouchne

„A co jinak Malfoy? Myslím jestli treba..." začala Ginny a hnědovláska hned věděla kam ti míří
„Ne" řekla hned Hermiona
„Vážně?" Pozvedla obočí její kamarádka
„Ne...je to zvláštní" pokrčila Hermiona rameny
„Co je zvláštní?" Vyptávala se
„Já nevím...Když jsme byly na večeři na Malfoy Manor tak mi položil ruku na zadá protože poznal ze se necítím dobře, včera mi nechal uvařit čaj protože tady byla zima a chová se elegantně..." řekla Hermiona zkráceně a Ginny ji překvapeně poslouchala
„Malfoy se teda nezdá" uchechtla se a měla samozřejmě svoje teorie které ale nechtěla vytahovat protože věděla ze pro Hermionu to není pořad lehké..
„Co a ty Harry??" Zeptala se Hermiona aby odbočila téma od ní a Malfoye
„Odbíháš od tématu...ale je to super, hodně jsme toho prožili a teď konečně máme čas, však všechno víš" uchechtla se zrzka. To byla pravda Hermiona věděla úplně všechno, byly její druhá rodina. Nedokázala si to bez nich představit.

„Weasleyová u mě doma, jak nečekané" ozval se hlas, který je typicky jen pro jednoho člověka. Obě zvedli pohled na blonďáka který právě se zde objevil

„U tebe doma?" Zamračila se Hermiona hned
„Raději by u nás doma?" Ušklíbl se na ní, hned se zarazila a sledovala ho s pozvedlím obočím. Bavilo ho motat ji hlavu i když věděl ze si jí motá sám.
„Není to jen tvůj dům, budu si sem vodit koho chci" odvětila jednoduše pro ujasnění
„Když to nebude zrzek a Potter" odfrkl si Draco a sundal si sako které hodil přes gauč. A Hermiona pres dokonale bílou i vyžehlenou košili poznala ze ma vypracovanou hruď.
„Malfoyi" zamračila se Hermiona
„Mloku!" Zavolal do domu a dokonale Hermionu ignoroval
„Odnes to do pokoje" nakázal mu hned co se skřítek objevil
„Malfoy! Nechovej se k němu takhle a odnes si to sám!" Začala už nastaveně Hermiona, vstala z gauče a sako které držel skřítek si vzala do ruky. Bylo dokonale hladké, dokonale hezky vonělo po té jeho typické vůni, a na nějakých místech bylo ještě krásně teplé od jeho těla.

„Fakt jak manžele...víte co já půjdu, jsem tady už dlouho.." začala pobaveně Ginny a sbalila si svoje věci
„Měj se hezky, nepozabíjejte se ale když se ti to povede..." ušklíbla se na Hermionu, která se usmála a Draco si odfrkl
„Mám te-" začala Hermiona a hlavou kývla ke dveřím
„Ne to je dobrý, ahoj" skočila ji do řeči její kamarádka a během par vteřin byla pryč...

„Malfoy" ozvala se Hermiona když slyšela cvaknuti dveří, a podala mu sako. Už chtěl mít nějaké svoje poznámky, když v tom si všiml jejich vrhnutých rukávu, na kterých nebylo nic zajímavého. Ale jeho pozornost přitahovala jizva která byla dost viditelná přes cele předloktí. Do konce života bude muset nosit to osloveni všude sebou...
Když si Hermiona všimla jeho pohledu, hned si rukávy stáhla. On byl ten poslední o kom chtěla aby to viděl. Nikdy to nikde neukazovala, a taky o tom nikdo nevěděl krom jejich nejbližších, stále to pro ni bylo citlivé, už je pro to ze je tak označena na vždy...

„Určitě tě potěšilo to vidět" vydechla zamračeně a tím ho vytrhla z přemýšlení. Sako položila opět na gauč kde bylo, otočila se a vydala se k odchodu
„Grangerova" ozval se Draco když stala před schody, pouze se zastavila ale neotočila
„Netěšilo mě to předním a ani teď" řekl chladně, věděl ze ji tím teď nahrál do karet. Když to Hermiona slyšela tak se na nej otočila a jen ho sledovala...
Tyhle slova Hermionu velmi překvapila i to jakým tónem to řekl, byl sice chladný ale něco bylo jinak. Nečekala by to, nikdy by nečekala ze on dokáže něco takového říct. Na její hrudi se objevil hřejivý pocit. Nevěděla co má říct, jenom stala a koukala na nej ale nedokázala z jeho výrazu nic vyčíst na to byl moc složitý, taky to byl Malfoy. Malfoy který teď ukázal ze někdo hluboko pod tím ledem nějaké malé city má, jak říkala jeho matka...
Draco se jen ušklíbl nad její reakci, vzal si whiskey a bez nějakého dalšího slova odešel do pokoje. Tím Hermionu vrátil do reality, její hlava se opět hromadila myšlenkami a otázkami...