Ano, stále jsem to já... ^.^

Kapitola III.

V neděli jsem jela s rodiči, k babičce. Z rána jsem očekávala, že se výlet vydaří. Ovšem nebyl zrovna podle mých představ. Krátce poté co jsme dorazili, oznámili naši, že se budou rozvádět. Byla jsem z toho celá v šoku a poprvé jsem měla chuť si něco udělat. Bylo to k nevydržení. Vždy byli v pohodě a skoro vůbec se nehádali. Nakonec z toho vyšlo to, že si matka našla přítele. Po návratu domů jsem se s nikým nebavila a beze slov odešla ven. Zapálila jsem si a přemýšlela jak to bude dál... Uběhlo pár týdnů a já se musela s matkou odstěhovat k jejímu novému příteli. Byl mi velmi nesympatický. Od prvního okamžiku jsem ho nesnášelo. Ve škole jsem se za poslední dobu hodně zhoršila. S Erikem jsem trávila skoro všecek volný čas. Společně i s Bethany a spol jsme vyráželi na různý párty, kde jsme se často nejen opili, ale i zhulily. Jednou když jsem se vrátila z párty domů, šlo na mě hodně poznat že jsem "mimo". Mamka doma být neměla, tak jsem si na nic nedávala pozor. Ovšem Jim(matčin přítel) ano. "Co jsi měla slečínko" se mě zeptal hned co jsem vkročila do dveří. Snažila jsem se předstírat, že nic ale nešlo to. Nakonec řekl, že se mám jít převléct a jít si lehnout. Bylo mi to divné, ale pořád lepší než tam s ním zůstat. Byla jsem v pokoji. Svlékla jsem si tričko a podprsenku a v zrcadle jsem si všimla, jak sem nakukuje. Dělala jsem že nic. Přece jen proč by to dělal. Poté přišel dovnitř a řekl, že pokud se nezačnu převlékat znovu a předním řekne vše mámě. Nebyla jsem stydlivá tak jsem souhlasila, protože jsem věděla, že kdyby se to dozvěděla šla bych k otci a to jsem v tu dobu vážně nechtěla(bydlel víc jak 200 km odtud). Jak jsem byla zase při smyslem nemohla jsem uvěřit, že to vážně udělal. Chtělo se mi brečet. Hodně brečet. Místo toho jsem, ale vzala žiletku. Řízla jsem se. Ze začátku málo. Poté více. Nic jsem necítila. Všecek vztek jako by zmizel. Snažila jsem se na to zapomenout. Nemyslet na to!