Ride or Die (Rei Furuya fanfiction)

4

 POV Sophia

Nanami: "Hej Amuro !" vykřikne a běží směrem k těm dvěma chlapcům.

Amuro: "Děje se něco?"

Nanami: "Jak se ti chutnal dort, který udělala moje nová kolega?"

Amuro: "Musím říct, že to bylo skvělé, odvedla skvělou práci."

Nanami: "dokonalé! Vykřikne. Jsi ten správný člověk!"

Správná osoba ?

Amuro: "správná osoba pro co?" ptá se zmateně

Pozoruji, jak se Nanami blíží k Amurově uchu a něco šeptám, snažím se číst pohyby rtů, ale nedaří se mi to, protože si Nanami dává ruku před ústa.

Vidím, jak se Amurův výraz mění z tváře bez emocí na vážnou, ustaranou tvář

Co se děje? myslím si pro sebe

Nanami: "Hej Irene pojď sem!"

Sophia: "Nanami ztiší hlas, všichni na nás zírají, vyčítám jí otráveně."

Nanami: "promiň" odpoví a rozpačitě se poškrábe na krku.

Sophia: "Tak co, potřebuješ něco?"

Nanami: "Vzhledem k tomu, že ingredience na dort jsou hotové a ty toto město dobře neznáš, napadlo mě, že by tě Amuro mohl vzít do supermarketu."

Hiromitsu: "ale nemůžeme ztrácet čas, na někoho čekáme a za chvíli by měl dorazit, říká při pohledu na hodinky."

Nanami: "Ten člověk může počkat."

Sophia: "Nanami, neměla bys je otravovat kvůli těmhle nesmyslům, můžu tam jít sama."

Amuro: "Pro mě to není problém, můžu tě doprovodit" říká a vstává ze židle.

Dívám se, jak Nanami mrká a vzdychá

Sophia: "Dobře, tak jdeme."

•••

*Po dokončení nákupu *

Sophia: "Promiň, nechtěla jsem tě obtěžovat."

Amuro: "To nic, a pak jsem chtěl vrátit včerejší laskavost."

Sophia: "Chápu"

Amuro: "Tak co ty?" Zeptá se a pokračuje v chůzi vedle mě

Sophia: "Kromě toho, že se jmenuji Irene, je mi 20 let a mám šíleného bratra, který se přidal ke zločinecké organizaci, co bys o mně chtěl ještě vědět?"

Amuro: "Irene... jako Irene Adler v románech Conana Doyla."

Sophia: „Ano, mé jméno je inspirováno ní.

Můj otec byl Holmesův fanatik," říkám s úsměvem.

Amuro: "Byl?"

Sophia: "Ano, zemřel už dávno na srdeční chorobu" řeknu smutným tónem.

Amuro: "Je mi líto, že jsem nechtěl, aby sis pamatovala smutné věci."

Sophia: "Teď je po všem."

Amuro: "Proč jsi tady?"

Sophia: "Co tím myslíš?"

Amuro: "Proč jsi se přestěhovala s tím šíleným bratrem, který se připojil k naší organizaci? Za jakýkoli jeho špatný krok se organizace zaměří i na tebe."

Sophia: "Protože můj bláznivý velký bratr je jediný člověk, který z mé rodiny zbyl...

Moje matka zemřela při mém narození a po smrti mého otce se o mě Dai staral. Nemůžu ho opustit a nikdy neopustím."