𝙷𝚘𝚋𝚒𝚝 »Thorin Pavéza«

0.5.

Šlo slyšet jak si někdo povídá. Tak jsme šly tou cestou co jdou slyšet ty hlasy. Když jsme měli dobrý výhled na tří zlobry tak jsem si klekla. Bratra jsem stáhla k zemi aby nebyl tak vidět.
Potom co jsme poslouchali jejich rozhovor o jejich choutkách tak jsme se pomalu přibližovali ke poníkům a při tom si dávali pozor aby nás neviděli a neslyšeli.

Vzala jsem si z opasku jednu z dýk a začala přeřezávat jedno z tlustých lan co tu bylo. Bilbo se snažil jeden kus lana zas rozvázat což se mu nedařilo ale nějak extra jsem ho nevnímala.

Potom co se jeden zlobr otočil naším směrem tak jsme se rychle schovali. Ale jen na chvíli. Bilba asi něco napadlo ale to jsme si nevšímala a dál přeřezávat lano. Dokud se neozval křik jednoho ze zlobrů.

,,ÁÁÁHHH! Do háje!" Křičel jeden zlobr. Hned jsem se podívala tím směrem a viděla jak jeden z těch velkých stvůr drží mého mladšího bratra.

,,Berto, podívej co mi to vylétlo z nosu! Má to nohy a ruce! A všechno!" Dodal a byl asi překvapený.

Kurva, kurva! Jsme v háji! Řekla jsem si v duchu. Pomalým krokem jsem šla k ním ale dávala si velký pozor nato aby mě neviděli, ale myslím že jsou tak moc zaměstnání mým bratrem že nebudou vnímat okolí.

,,Co to je?" Zeptal se druhý zlobr toho prvního.

,,Já nevím. Ale nelíbí se mi to." Odpověděl mu na to první zlobr a hodil mého bratra na zem.

Rychle jsem přiběhla k němu a pomohla mu vstát. To byla chyba které bych nikdy nelitovala. Když jde o mého bratra tak vždy mu pomůžu, ať se děje cokoli.

Dva z nich na nás namířili různými věcmi a stouply si před nás. Vzala jsem luk se dvěmi šípy, který jsem potom namířila na ně a stoupla si před bratra. Teď mě nic jiného nezajímalo jen ochrana mého bratra.

,,Co jste zač? Přerostlé veverky?" Zeptal se nás jeden z těch přerostlých zlobr.

,,Jsme lupiči. Teda hobiti." Řekl jim jim koktavě. Zmateně jsem se ne něj ohlédla a povytáhla obočí na němou otázky jestli to myslí vážně to co řekl.

,,Lupiči - hobiti?" Zeptal se ten druhý zlobr zmateně.

,,Dá se to vařit?" Zeptal se první a druhý mu na to odpověděl že to můžou skusit. Podívala jsem se na ně a vystřelila.

Popadla jsem bratra a ve snaze utéct jsme popošli jen pár kroků. Ten třetí obr nám totiž znemožnil utéct.

Potom se to nějak rychle stalo, objevili se tu trpaslíci a tím začal boj mezi zlobry a trpaslíky. Já se k nim přidala, k tomu jsem se snažila abych se nezranila.

Viděla jsem jak odhodili Oriho tak jsem ho vzala za levou rukou a Dori za tu pravou a pomohli Orimu vstát. Přesunula jsem pohled na ty tři zlobry.

Zatnula jsem čelist a snažila se normálně přemýšlet protože dva ze zlobrů drželi mého bratra.

,,Bilbo!" Zakřičel Fili a chtěl se za ním rozběhnout. Za včas jsem mu dala ruku na jeho hruď a tím ho zastavila. Zmateně se na mě podíval.

,,Mladý princi toho není moc rozumné. Počkejte. Vím že ho chcete osvobodit, ale to každý z nás a já hlavně." Řekla jsem mu, jen přikývl na souhlas. Sundala jsem ruku z něho.

Podívala jsem se na Thorina který kývl na to, že jsem zvolila moudrá slova. Potom jsme oba stočili pohled na ty tři zrůdy a poslouchali.

,,Složité zbraně! Nebo mu utrnem ruce." Řekl jeden z těch přerostlých hovad. Ale já jen vnímala bratra který je vystrašený.