Isidora McGonagallová || FB FF ❌

16. Bhútán

Konečně nadešel den kouzelnických voleb a tudíž i uskutečnění Brumbálova plánu, jak dostat do Bhútánu čilina. A ten plán se prostě musel povést už jen kvůli celému světu, protože pokud by selhali, celý kouzelnický svět i ten mudlovský by měl v rukou Gellert Grindelwald.

A na to, že se chystali na poměrně nebezpečnou misy, nikdo nevypadal, že by měl velký strach. Tedy možná kromě Jacoba, který by si v případě nouze neuměl pomoct kouzly, ale zrovna on se ničeho bát nemusel.

A ani Isidora McGonagallová nepociťovala nervozi či strach, přestože se sama čekala. V tuhle chvíli v ní ale bylo velmi dobře poznat její nebelvírské odvážné srdce.
Jakmile šlo o záchranu životů, se vlastně ani nemohlo v ničem polevit a udělat všechno co nejlépe.

Chodbou prošli k tajné místnosti, o které vědělo jen několik vyvolených lidí až před mohutnou zeď. Zanedlouho se jim Komnata nejvyšší potřeby ukázala a následně otevřela a oni po ujištění, že tu jsou sami, vešli dovnitř. Tam už byl Brumbál a Bunty. Uprostřed místnosti levitovalo něco velkého zlatého, ale bylo to pravděpodobně přenášedlo a na zemi před tím leželo několik kopií Mlokova kufru, mezi nimi se měl nacházet i originál s čilinem uvnitř.
,,Mloku, kde to jsme?" zeptal se Jacob svého kamaráda.
,,Komnata nejvyšší potřeby." odpověděl Mlok.

,,Doufám, že všichni máte lístky, které vám dala Bunty. Budete je potřebovat, abyste se dostali na obřad." začal dávat instrukce Brumbál.
,,Co myslíš, Mloku, poznáš, který je tvůj?" zeptal se.
,,Ne."
,,Dobře, jinak bych se vyděsil."

,,Předpokládám, že v jednom z nich je čilin." ozvala se Lally.
,,Ano."
,,A v kterém?"
,,Právě. V kterém?"
,,Jo, to je jako skořápky. Taková kulišárna. Takovej malý podfuk." nadhodil Jacob, ale ostatní vypadali docela nechápavě. Tedy až na Isidoru a Albuse, kteří věděli o mudlovském světě poměrně hodně. ,,To je fuk, něco mudlovskýho." dodal.

,,Grindelwald dělá, co bude v jeho silách, aby získal naší vzácnou přítelkyni. Proto je zásadní, abychom udrželi všechny jeho zmocněnce v nejistotě. Jen tak se čilin bezpečně dostane na obřad." pokračoval dál Albus. ,,Pokud bude odpoledne čilin, o nás všech ani nemluvě, stále na živu, měli bychom to považovat za úspěch."

Pak už nastala ta zásadní chvíle. Jako první se přenesl Brumbál, který si k sobě vzal Jacoba s tím, aby mu povyprávěl o záludnostech těch skořápek. Pak následovali ostatní. Všichni si vybrali kufry, popřáli si štěstí a také se přenesli.

Ve městě bylo hodně lidí, ale i tak se Isidora s kufrem v ruce proplétala uličkami mezi domy. Snažila se být nenápadná a byla hodně obezřetná. Stejně ale neměla moc šancí na úspěch a jednou se musela bránit kouzly. Jedním mávnutím hůlky omráčila kouzelníka, který ji pronásledoval a rychlím krokem šla dál. Neustále se dívala za sebe, protože ten omráčený měl někde ještě kolegu, takže počítala s tím, že on se ji snaží zastihnout. Nic ale nenasvědčovalo tomu, že by ji někdo sledoval, tak se s úlevou konečně zastavila.

Najednou odněkud zaslechla rámus a padání skla. Rozhodla se proto, že se podívá, co se stalo, protože jí něco říkalo, že to je někdo z jejích kamarádů, kteří potřebují pomoct. Určitě nebyli od ní daleko. Sotva se ale otočila, zmrzlé na místě.
,,Kufry, prosím." mířil na ni právě ten druhý kouzelník hůlkou. V ruce měla hůlku, takže se připravovala na útok, protože si byla jistá, že jednoho kouzelníka hravě zvládne, zase tak špatná čarodějka nebyla. Jenže to by se za ním nemohli objevit další tři bystrozorové.

Isidora neřekla jediné slovo. Jen pomalu podala kufr a doufala, že právě ona není ta vyvolená s čilinem. A ke svému štěstí i ulevě tím vyvoleným nebyla. Uvnitř byly jen nějaké pergameny a staré knihy, které na první pohled nevypadaly jako začarované, ale pomohly jí k útěku a aby jí už ti chlápci nepronásledovali.   

Úspěšně se dostala na místo srazu, na místo odkud se všichni přemisťovali na obřad. Byla tam kupodivu jako první, takže u mostu čekala na ostatní. Zanedlouho se objevil Theseus s Laly a pak i Kama, o kterém na chvíli zapochybovala jestli se nakonec opravdu nepřidal na špatnou stranu. Byly to ale zbytečné obavy, jen Jusufova další herecká scéna, že je na straně Grindelwalda. Všichni čtyři se stihli přemístit díky Merlinovi před začátkem obřadu.

,,Vidíte někde Mloka nebo Bunty?" zeptala se tak, aby jí její přátelé slyšeli, protože kolem bylo hodně lidí.

,,Ne." zněla odpověď, ale to už začal obřad a tím pádem i čilinův výběr.
Isidoru velice překvapilo, když Vogel měl u sebe tvora, který pravděpodobně Mlokovi sebrali Grindelwaldovi stoupenci. Merlin ví, jestli to stvoření bylo živé či mrtvé. Na to později měla dostat odpověď.
Teď se ale museli dostat co nejblíž a to se jim úspěšně povedlo.

,,Čilin zřel pravdu! Zřel dobrotu!" začal rozhlašovat Herr Vogel zatímco ostatní nechápavě, zaraženě a překvapeně hleděli na to, co se odehrávalo před nimi. Přece čilin nemohl vybrat Gellerta Grindelwalda! Gellert Grindelwald rozhodně nechce vést kouzelníky, ten chce jen jediné. Válku s mudly.

Pak to ale všechno nabralo jasný spád. Odněkud ze skupiny lidí vystoupil Credence se slovy, že Gellert Grindelwald lže, že to zvíře je mrtvé. To se taky následně prokázalo, i když to Mlok, který se tam následně objevil taky se slovy, že se té jedné noci narodily dvojčata, nemohl nijak dokázat. Stačilo jen aby se Grindelwaldovo kouzlo černé magie ukázalo na malém už dávno mrtvém tvorečkovi ve Vogelových rukou. Kouzelnící vyžadovali novou volbu.

To se následně stalo, ale při té příležitosti, kdy se skoro nikdo nedíval, se černokněžník rozhodl nebohému chlapci pomstít a pokusil se Credence zabít. Jenže mu v tom zabránil Albus se svým bratrem. A díky tomu, že on narozdíl od Grindelwalda nechtěl zabít, ale chránit, jejich krevní pakt se zničil a Brumbál nezemřel.

Isidora tomu všemu jen přihlížela a chtěla pomoct, jenže nijak nemohla. Jediná naděje byl Albus, který vyhrál nad soubojem s Grindelwaldem. Když mu teď nebránil krevní pakt, mohl klidně bránit tu dobrou stranu.

,,Nebyl jsem váš nepřítel. Ani tehdy, ani teď." řekl Grindelwald naposled obklopen svou obrannou koulí. Pak se jen vyhrl z útesu dolů. Člověk by si řekl, že se zabije, ale on to udělal schválně, aby se "zachránil". A tímto způsobem se mu podařilo utéct.

,,Jsi v pořádku, Jacobe?" zeptala se starostlivě Mlokova kamaráda, který poprvé na vlastní kůži ukusil Grindelwaldovo Crucio. Seděl na schodě v objetí Quennie Goldsteinové.
,,Jo, dobrý."
,,A ty?" podívala se na svou kamarádku.
,,Taky."

,,Dobře. Jsem ráda, že jsi zase zpátky, Quennie. Chyběla jsi mi." řekla s úsměvem Isidora. Blondýnka se na ni také dívala se zářivým úsměvem.
,,Ty mně taky, Iso."
,,Jen pokud by vás to zajímalo, v mých očích jste oba moc stateční." řekla jen tak. Pár vypadal mile překvapen, ale už jim zase chtěla nechat chvilku pro sebe, tak se zvedla a zase odešla. Zatím vše bylo zase v pořádku.

|Pár slov autora|
Moc se omlouvám, že tak dlouho nevyšla kapitola, ale měla jsem moc učení do školy a taky se přiznám, že jsem zapomněla😅 Původně jsem chtěla vydávat pravidelně dva kapitoly týdně, ale zatím to vypadá, že budu ráda, když vyjde jedna.

Ovšem abych vám vynahradila tak dlouhou pauzu, možná, opravdu říkám MOŽNÁ vyjde další kapitola teď o víkendu, ale nechci vám lhát, kdyby to nakonec nevyšlo.

Ale já myslím, že to půjde. O víkendu toho zase tolik nemám😂
Juli💫