6. Pohovor

93 7 0
                                    

,,Hodně štěstí, Isi."rozloučila se Minerva ráno u dveří se svou dcerou, která právě mířila na Ministerstvo kouzel žádat o místo.Měla však na osmou domluvenou schůzku.
,,Děkuji, mami."usmála se Isidora, políbila svou matku na tvář a vyrazila na ministerstvo.

Mohla sice použít kouzelný krb z domu nebo Bradavic, ale ona použila obyčejný přesun, i když nikdo nebude vědět jakým způsobem přišla.
Nevadilo jí jít mezi mudly a dostat se na Ministerstvo kouzel normálním způsobem.

A i když cesta byla mnohem delší, než mohla být, stejně se úspěšně dostala tam a kam potřebovala.Dokonce byla překvapená, že tu není tolik lidí, neboť si myslela, že tu ráno bude lidí stovky.Dnes ale ne.

,,Hledáte někoho?"zeptala se jí nějaká žena po tom, co tu čekala asi dvacet minut a už si začínala říkat, jestli se někdo objeví.Žena měla zrzavé krátké vlasy s jemným líčením a účesem a lehkými elegantními šaty.Musela určitě pracovat pro ministra nebo být nějakou hlavní bystrozorkou nebo někým takovým.
,,Ehm ano, měla bych tady mít pohovor odhledně práce."odpověděla Isidora.

,,Pojďte za mnou."pobídla ji žena a vydala se s ní do kanceláře.
,,A promiňte, že jste tu musela čekat, a že jsem se vám ještě nepředstavila,"
omluvila se žena. ,,Celeste Blakeová, asistenka ministra."představila se žena.
,,Isidora McGonagallová."přijala její nataženou ruku a pak se na pokynutí posadila na židli u stolu.

,,McGonagallová?"zopakovala paní Blakeová překvapeně. ,,Nemáte něco společného s paní profesorkou McGonagallovou z Bradavic?Učila mě přeměňování."
,,Ano,"přikývla Isidora. ,,je to moje matka."
,,Merline!Nevěděla jsem, že má dceru."
,,To neví hodně lidí."řekla Isidora nejistě.

Neměla ráda, když ji lidé poznávali a ptali se jí na matku.Sice se jí to často nestávalo, protože Minerva nebyla ještě tolik slavná jako třeba Albus, ale i tak se jí to občas stávalo jako třeba teď.

,,Teda vlastně... jo, věděla jsem, ale jen z nějakých drbů a vypravění -"
,,Vyprávění?"zarazila se Isidora.
,,Ano, mám pocit, že se o vás zmínila Leta Lestrangeová se svým přítelem."
,,Doopravdy?Vy jste je znala."
,,Ano a ano."zasmála se Celeste.
,,Tak nezapomeňte matku pozdravovat."dodala.
Isidora byla ráda, že tímto jak se zdálo, vyptávání skončilo, když se žena posadila na druhou stranu stolu.

,,Ještě jednou se moc omlouvám, že jste musela čekat, ale pan ministr musel nečekaně narychlo odejít.
Ale nechtěl dnešní schůzku s vámi a ještě několika uchazeči rušit, a i když pohory obvykle vede on, přenechal to pro tentokrát pan Fawley mi."
,,To nevadí, ale nemohl za vás zaskočit zástupce ministra?"zeptala se Isidora, ale okamžitě co se zeptala, jí došlo, že to asi neměla říkat.
,,Ehm promiňte, to asi na mne nevrhá dobrý pohled, já to tak nemyslela."omluvila se Isidora.

,,Ne,"pousmála se žena. ,,to nevadí, já vás za to nevyhodím.Ale když to musíte vědět, nikdo jiný to prostě nezbyl, protože pan McFinn musel jít s ním."

,,Teď už ale začněme.Vy jste se hlásila o místo na Odboru pro dohled nad kouzelnými tvory."začala Celeste Blakeová.
,,Ano."přikývla Isidora.
,,Proč jste si vybrala zrovna tohle?"
,,No... já jsem si to ani tak nevybrala, ale o žádném jiném volném místě tady jsem nevěděla.Ale taky ne, že bych zrovna sem nechtěla.Vždycky mě fascinovali kouzelní tvorové a chtěla jsem s nimi pracovat, totiž...
Promiňte, že tak moc mluvím, asi mi to místo nedáte, že?"
,,Neodsuzujte se tak rychle, slečno McGonagallová."
,,Moc se omlouvám.Víte já mám pocit, že tím jak jsem nervózní říkám samé nesmysly a teď, když jsem zmínila mou matku, že je tu šance, že to místo můžete dát mě jenom kvůli ní..."přiznala se Isidora.

,,Nesmysl,"zakroutila paní Blakeová hlavou. ,,Nemyslím to tak, že nemáte šanci, samozřejmě.Já se nedívám na to, kým jste, takže vůbec nemusíte být nervózní.Prostě se uvolněte a buďte ráda, že jsem tady já a ne pan ministr, protože ten by zrovna dnes nebyl nijak schovývavý,"řekla Celeste se smíchem.Šlo vidět, že to nemyslí zle. ,,nemá dneska dobrou náladu."dodala ze vtipu a pak naznačila, ať to zůstane v tajnosti, tak Isidora přikývla.
Tahle žena byla docela milá, musela uznat.

,,Pokračujme.Proč si myslíte, že se na tu práci hodíte?"
,,Myslím, že už jsem tak nějak řekla.
Chtěla bych dělat s kouzelnými zvířaty, to je asi tak celé a nejdůležitější."

,,Dobře, dobře."přikývla paní Blakeová.Po další hodině pohoru, která byla docela nezajímavá, protože Isidora nikdy neměla ráda to, když se musí před někým obhajovat.Byla proto ráda, když mohla jít.I když po tom, co odešla, neustále přemýšlela nad tím, jestli se rozhodla správně.

I když řekla na pohovoru to, co řekla, že se nerozhodla tady pracovat jen proto, aby se pokusila stát se ministryní kouzel nebo jinou vysokou pracovnicí ministerstva.Byla tady vlastně i proto, že už bylo pozdě se vyučit lékouzelnicí, obchodníkem hůlek nebo pracovat s kouzelnými tvory jako Mlok, i když si to vždy přála.Nebyla tak moc talentovaná jako Mlok, takže i když něco podobného bylo možné, věděla, že se musí živit jinak.

I kdyby chtěla pracovat u zvířat, tahle doba je považovala za nebezpečné, tudíž bylo nebezpečné i tohle povolání, protože nikdy jste nevěděli, kdy o vás ostatní začnou vykládat něco nepěkného a vyhodí vás ze společnosti.A teď si tak uvědomovala, že ani Odbor nad kouzelnými tvory asi nebude úplně pohádka, když hodně kouzelníků považovalo tahle stvoření za nebezpečné.Jediný problém byl ten, že jim nerozumněli.Nikdo jim nerozumněl, tak jako Mlok.

,,Moc se omlouvám!Jsem hloupá, nedávala pozor na cestu."vyhrkla okamžitě Isidora, když do někoho vrazila.Byla tolik zabraná do svých myšlenek, že si nevšimla, že proti ní někdo jde.A ne jen tak někdo.

,,Iss?"podivil se vysoký mladý muž a až teď Isidora poznala, kdo to je.
,,Ahoj, Theseusi."pozdravila ho dívka a najednou si začala připadat tak strašně nepříjemně.Co nejrychleji chtěla odejít.

,,Co tady děláš?"zajímal se Theseus Scamander dál.Neuvědomoval si, že by tohle setkání mohlo být pro jednoho z nich třeba nepřijemné.
,,Myslel jsem, že máš být v Americe."
Isidora si povzdechla.Kolikrát tuhle větu už slyšela?
,,Už tam nejsem na hodně dlouhou dobu.Mlok ti o tom neříkal?"zeptala se, i když moc dobře věděla, že po Mlokovi chtěla, aby mu to pro jistotu neříkal.
,,Ne, neříkal,"zakroutil hlavou, ale pak se zarazil. ,,Měl mi něco říct?"

,,Ne,"zakroutila hlavou, ale stejně mu nemohl lhát. ,,Tak dobře, možná jsem mu tak trochu naznačila, že by nebylo dobré, abychom se potkali u tvého bratra doma."
,,U Mloka?"podivil se Theseus a v tu chvíli Isidora myslela, že se zabije.
Byla tak mimo, že mu byla schopná prozradit úplně všechno.

,,Prosím, zapomeň na to, co jsem ti teď řekla."
,,Dobře -"
,,Já už budu muset jít, promiň, ale určitě se zase uvidíme."rozloučila se s ním Isidora rychle, protože nechtěla nic vysvětlovat.Po menším váhání ho políbila na tvář a odešla.Ani nepostřehla za sebou Theseusův pohled.

|Pár slov autora|
Moc se omlouvám, že mi to tak trvalo s další kapitolou.Nepřišla mi úplně fajn a pořád jsem ji přepisovala a upravova.Teď už je ale na světě.😁
Juli💫

Isidora McGonagallová || FB FF ❌Where stories live. Discover now